Stébla trávy se mi proplétala pod nohama. Kráčela jsem k naší dece, kde už byl položený piknikový koš. Jen ty jsi tu nebyl. Kam jsi odešel? Posadila jsem se na kostičkovanou deku a čekala na tebe. Jenže ty jsi nepřicházel. Hladově jsem otevřela víko a pohled se mi naskytl na sendviče, limonádu a nějaké ovoce. Vzala jsem si jeden ze sendvičů a zakousla se do něj. Byl s kuřecím masem. Přesně takový, jaký jsem měla nejraději. Tohle byla jedna z věcí kterou jsi o mně věděl. Zaplnila jsem svůj hladový žaludek a natáhla se na deku. Dívala jsem se na modré nebe bez mráčků. Pro zlepšení atmosféry začali cvrčci hrát svoji píseň a vítr si lehce pohrával s mými kadeřemi. Zavřela jsem oči a na chvíli opustila realitu.
Probudilo mě až šimrání na tvářích. Nejdříve jsem si myslela, že je to pouze nějaký brouček a snažila se ho dostat z mého obličeje pryč. Když jsem otevřela oči, spatřila jsem však tebe. Šimral jsi mě lučním kvítím, které jsi natrhal. To byl dárek pro mě? S úsměvem si mi je podal a já k nim přičichla. Voněly opravdu neskutečně. Pohlédl jsi mi do očí a políbil do vlasů. Pak jsi mi podal limonádu a já se napila. Položila jsem ji pak společně i s kyticí vedle sebe a stoupla si. Přešla jsem z deky na trávu a sundala si baleríny. Stála jsem na boso uprostřed rozlehlé louky a ty ses objevil za mnou a obejmul mě. Tady to všechno začalo...

ČTEŠ
Zelená s nadějí (Dokončeno)
RomansaMary je obyčejná novinářka pracující pro přírodovědecký časopis, žije se svým manželem v bytu v centru města a její život není zrovna nejšťastnější. To kvůli manželovi, který je až přehnaně žárlivý a omezuje ji jak jen může. Co když se ale za pomocí...