sedmnáct

945 66 0
                                    

Probudilo mě bušení na dveře. Zabručela jsem, líně zvedla hlavu a rozhlédla se okolo. V pokoji byla tma, jen trochu prosvitovalo světlo skrz závěsy a také pod dveřmi. Zabušení na dveře se znovu ozvalo. Posadila jsem se a zvedla se. Pomalu jsem se doplazila ke dveřím, Luke i Jai nehybně spali a měli půlnoc. Místností se neslo jen jejich klidné oddechování a Jaiovo tiché chrápání. Otevřela jsem dveře, oči jsem si přikryla rukou, nápor světla byl moc silný.

,,Lily, vy ještě nejste vzhůru?!” vyjekl hlas. 

,,Vzhůru?” zeptala jsem se ospale a prohrábla si rozcuchané vlasy.

,,Za deset minut jdeme na snídani a pak odjíždíme.” 

Tohle mě dokonale probudilo. 

,,Ashtone?!” vyjekla jsem, když jsem viděla, kdo na mě celou dobu mluví.

,,Jo, stojím před tebou celou dobu.”

,,Jdu probudit kluky.” řekla jsem a zabouchla mu dveře před obličejem. Zamířila jsem na druhou stranu místnosti, abych roztáhla závěsy a pak z Luke i Jaie strhla peřinu. ,,Budíček kluci.” řekla jsem hlasitě a zamířila do koupelny. Opláchla jsem si obličej, vyčistila zuby a letěla zpět do ložnice, abych se převlékla. Ještě předtím jsem se na sebe mrkla do zrcadla a zděsila se, jak děsně jsem vypadala. Chudák Ashton. Zapnula jsem kufr a přiskočila k posteli, abych ustlala. ,,Kluci, no tak.” naštvaně jsem zabručela a svázala si vlasy do drdolu.

,,Bože, co chceš.” zamumlal Luke do polštáře.

,,Víte, co? Tak si tady zůstaňte, ať vás přijde vzbudit někdo jinej.” s tím jsem chytila kufr, vyšla z pokoje a zabouchla dveře. Vstoupila jsem do výtahu, sjela dolů a zabočila u cedulky Jídelna. Vstoupila jsem do velké místnosti, útulně a hezky zařízené, kde u stolu v rohu seděla naše banda. Kufr jsem dotlačila k těm kluků a zasedla.

,,Dobré ráno, Lily.” řekl Mikey a napil se kávy.

,,Ahoj, kluci,” usmála jsem se. ,,Už nikdy nebudu na pokoji s Jaiem a Lukem. Nikdy.” poznamenala jsem a nalila si džus.

,,Zlobí?” zachechtal se Beau.

,,Ty se nesměj a radši je jdi vytáhnout z postele. Strhla jsem z nich peřinu, odhrnula závěsy, dvakrát na ně řvala a nic. Vůbec nic. Jen mi Luke řekl, že co chci a to bylo všechno. Nemám na ně nervy.” rozhodila jsem rukama a povzdechla. Kluci se znovu zasmáli. ,,Tyvole, to vůbec není vtipný. Jděte si s nima příště někdo na pokoj a uvidíme, kdo se bude potom smát.” natáhla jsem se pro croissant, který byl položený na talíři uprostřed stolu. Zakousla jsem se do něho a poté ucítila chuť čokolády.

,,Chci vidět, kdo si ta bláznivá dvojčata na pokoj vezme.” řekl James.

,,Mně to je úplně jedno, kdo si je vezme, radši budu na pokoji s Beauem. Fakt jsem nečekala, že tohle někdy řeknu.” pokrčila jsem rameny a zasmála se.

,,Jdu se na ně podívat.” řekl Beau, hodil do sebe poslední lok kávy a odešel.

,,Zas tak hrozný to s nimi bejt nemůže, ne?” zeptal se Calum a kousnul do měsíčku pomeranče.

,,Hrozný? Ještě horší. Ashton ti o tom může povyprávět.” řekla jsem a máchla rukou k Ashtonovi, který seděl mezi Danielem a Lukeym. Ten zvedl pohled od šálku s kávou a uchechtl se. Všichni opět ztichli a všímali si svého jídla, jen Calum tiše o něčem diskutoval s Michaelem. Po asi deseti minutách přiletěl Ronnie, který držel mobil u ucha a sledoval nás. Každého z nás přejel pohledem, a pak ústy naznačil otázku, kde je Luke, Beau a Jai. Ukázala jsem rukou nahoru a ústy naznačila nahoře. Ronnie se plácl do hlavy, na imaginárním podpatku se otočil a šel zpět do haly, a pak nejspíše nahoru. Utřela jsem si ruce do ubrousku a vypila zbytek džusu.

✓THEY HAVE PLACE IN MY LIFE | 5SOS & Janoskians [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat