✓THEY HAVE PLACE IN MY LIFE | 5SOS & Janoskians [CZ]

patnáct

Cestou do haly jsem se dívala z okna a sledovala celé Calgary. Projížděli jsme centrem a všude kolem nás byly různé budovy. Lidé spěchali po chodníku kryjící se před ostrým větrem bundami a šálami. To by mě zajímalo, co dělají v zimě. 

,,Jak dlouho tady vůbec budeme?” zeptala jsem se.

,,Jenom přespíme a zítra po snídani vyrazíme do Edmontonu. Tam to bude stejný jako tady, taky se jen vyspíme a zas pojedeme, ale v Regině budeme mít jeden den volna.” usmál se Calum a natáhl si nohy na stolek.

,,To je super.” řekla jsem a zvedla se. Přešla jsem k oknu, vytáhla mobil z kapsy a začala natáčet cestu. ,,Právě jsme na cestě do haly v Calgary, kde budou mít kluci první koncert z celého tour po Severní Americe,” ještě chvíli jsem cestu natáčela a pak jsem se otočila zpět na kluky. ,,A tady už máme naše nádhery.” uchechtla jsem se.

,,Neprovokuj, Brooks!” Lukey se uchechtl a ze srandy mi pohrozil prstem.

,,Takže, jakej máte pocit z nastávajícího koncertu?” zeptala jsem se, zatímco jsem fotoaparátem zabírala kluky.

,,Jsme natěšení. Nebo alespoň já určitě.” promluvil Mikey a prohrábl si rukou vlasy.

,,To si piš, že my taky,” zasmál se Ash. ,,A jsme moc rádi, že můžeme tohle tour zrealizovat a předem děkujeme všem, co nějaký koncert navštíví.”

S tím jsem vypnula fotoaparát, protože jsem viděla, že už přijíždíme k obrovské budově. Sakra obrovské budově. Klukům se při pohledu na ni rozsvítily jiskřičky v očích. Naštěstí kolem ní nebyla žádná děvčata, čemuž jsem se divila, ale byla jsem za to ráda.

,,Páni.” zašeptal Calum. Taky jsem žasla. Takhle velkou halu jsme neměli ani v Austrálii. Ale moc dobře jsem věděla, že například v New Yorku bude hala ještě větší a tohle proti ní bude miminko. 

Když autobus zastavil a my vystoupili, zamířili jsme k Janoskians a Ronniemu, kteří už na nás čekali před svým autobusem. Pomalu jsme k nim zamířili.

,,A kde máte nástroje?” pošeptala jsem směrem k Lukeymu, protože nic nenesli.

,,Už jsou v hale. Zatímco jsme byli na jídle, tak je sem dovezli a odnesli je tam. Nás už jen čeká zkouška.” pokrčil rameny a usmál se.

,,Super, že už jste tady. Tak jdeme.” řekl Ronnie a my za ním vyrazili. Vešli jsme do obrovské místnosti, kde byl naproti dveřím pult, který představoval recepci. Za ním seděly dvě ženy zahleděné do počítačů. Procházeli jsme obrovskou naleštěnou místností až k nim a až jsme k došli, teprve zvedly pohled.

,,Dobrý den,” řekla brunetka s otráveným výrazem. ,,Přejete si?” Tak ta je asi dobře mimo.

,,Dobrý den, jsem Ronnie Diamond. Dnes večer tady mají koncert Janoskians a 5 Seconds of Summer. Jsme tady už teď, aby si kluci dali zkoušku.” řekl Ronnie klidným hlasem.

,,Ah, jistě, máte nějaký doklad o své totožnosti?” zeptala se.

,,Totožnosti?” zeptal se Ronnie s vykulenýma očima.

,,Ano, totožnosti. Nemůžeme s jistotou vědět, že jste to opravdu vy.” řekla a propíchla nás pohledem.

Ronnie otevřel svou tašku a začal se v ní přehrabovat. Doklad o totožnosti? To je co za blbost. Janoskians a 5SOS jsou přece jen jedni. Halu mají pěknou, ale personál příšerný. 

,,Tady.” řekl Ronnie a podal jí svůj pas. Ta si ho chvíli prohlížela, pak něco naklepala do počítače, chvíli do něho zírala a pak promluvila.