11. Zero 1

166 3 0
                                    

*Robin*

Převlékla jsem se a čekala před pokojem, než přijde Rose a budeme moct vyrazit za Shuri. Cesta do laboratoře mi přišla nekonečná. Nejdříve jsme zašly doprava, pak doleva, nahoru po schodech, dolů po schodech, miliardami dveřmi. Úplné bludiště. Když Rose otevřela dvojité kovové dveře naskytl se mi pohled na rozlehlou místnost zbarvenou do modré a černé. Shuri zrovna stála u hologramové obrazovky a něco zapisovala.

,,Tak jsme tady," upozornila Rose Shuri na naši přítomnost.

,,Výborně, takže co si vyrobíme dnes?" otočila se na nás Shuri.

,,Přemýšlela jsem o nějakém nenápadném zvířátku, co by mi pomáhal špiclovat," začala Rose.

,,A jaké by mělo mít ještě vlastnosti?"

,,No, aby uneslo 100 kg, a aby se dokázalo rozložit na kluzák."

,,Takže třeba nějaký dravec?"

,,Ne to ne," zaprotestovala Rose.

,,A co vakoveverka? Je malá, dokáže létat a určitě bychom ji dokázali sestavit tak, aby se rozložila," navrhla jsem.

,,To není špatný nápad," pochválila mě Shuri.

,,A navíc jsou tak roztomilé," rozplývala se Rose.

,,A co ty, taky bys chtěla nějaké zvířátko?" zeptala se mě Shuri.

,,Vždycky jsem si přála štěňátko, co nikdy nevyroste, ale tím, že mívám mise bych se o něj nemohla starat. Takže nějaké to sestavené by nepotřebovalo abych ho krmila a chodila s ním ven když budu pryč."

,,Super dáme se do toho. Myslím, že by nám to mohlo trvat tak 3 hodiny vypracovat návrhy," zamyslela se Shuri.

,,No tak jdem na to ať si taky zacvičím."

Při kreslení a počítání jsme si pořád povídali. Byla to zábava, nikdy před tím bych si nemyslela, že budu mít tak dobré kamarádky. Za ty 3 hodiny jsme se opravdu hodně skamarádili a hodně se o sobě dozvěděly. A víte třeba, že Rosin koníček je meditace.

Rosena vakoveverka, a i mé štěňátko budou mít technickou srst. Díky tomu budou vypadat jako opravdový. Pokud se ptáte na moje štěňátko tak budu mít bílého labradora. A jak jsem řekla, tak jsem udělala moje štěňátko nevyroste, pokud to nebudu chtít. Rose se tím také inspirovala a její vakoveverka taky neporoste.

,,A jak se budou jmenovat?" zeptala se nás Shuri.

,,Zero 1," odpověděla okamžitě Rose.

,,Si je budeš číslovat jako Tony obleky?" zasmála jsem se.

,,Ne, já jsem s tím začala, Tony to jenom kopíruje."

,,To si mu počítala každý jeho šedý vous?"

,,No má jich asi 100."

,,Jenom?"

,,No hele, na Tonyho je to dost jak se udržuje. Beztak chodí ke kadeřníkovi a ten mu to barví."

,,Za jak dlouho budou naši mazlíčci hotový," zeptala jsem se Shuri.

,,No to se neví. Počítám tak týden, dva. Dovezme vám je, o to se nemusíte bát."

,,Dobře. Ukážeš mi prosím, kde tu máte tělocvičnu? Ráda bych si zatrénovala."

,,Jo jo to by si mi mohla ukázat i ty schopnosti," zaradovala se Rose.

,,Jistě ráda, ale hádám že se budeš chtít převléct do něčeho vhodnějšího na boj," podotkla Shuri, když se dívala na mé oblečení.

,,Jo to je dobrý nápad."

Robin                                                         Book One BeginningKde žijí příběhy. Začni objevovat