16. Loužičky slin

151 3 0
                                    

*Robin*

Stáli jsme naproti sobě. Strýc a neteř. V bojových pozicích a čekali kdo udeří první. Naši pozornost, ale upoutali kroky ze schodů. Od tama vyšla Rose i s nějakými balíčky. Byla, ale chyba ji sledovat, protože ve chvíli mé nepozornosti mě Loki opět odmrštil na zeď.

,,Robin jsi v pořádku?" přiběhla ke mně Rose.

,,Jo jo jsem teď, ale musíš pryč," naléhala jsem.

,,A proč by se k nám slečna Starková nemohla přidat?" přibližoval se k nám Loki tempem číhajícího lva na svou kořist. Rose najednou upustila své balíčky a chytla se za krk. Když jsem zjistila příčinu hodila jsem po Lokim ohnivou kouli.

,,Ji z toho vynech, je to jen mezi námi," stoupla jsem si, tak aby na Rose neviděl.

,,Ale když mě to tak baví," usmál se tím jeho psychopatickým úsměvem. Rose se pořád dusila a já nevěděla, co mám dělat. Jediné, co mi zbývalo bylo zaútočit na Lokiho. Když jsem se podívala na spoušť po mé první ohnivé kouli, uznala jsem za vhodné oheň moc nepoužívat. Šla jsem tedy na něj tak, jak on na Rose. Snažila jsem se mu odebrat kyslík z plic, aby nemohl dýchat. Nemohla jsem ho však zabít, pořád je má rodina a Thor by mi to neodpustil. Rose se konečně nadechla a Loki padl na kolena. Chtěla jsem, aby omdlel, ale když jsem se podívala do těch jeho očí povolila jsem.

,,Rose musíš zmizet, je to nebezpečné," pomohla jsem jí vstát.

,,Nebezpečí je moje druhé jméno, a navíc teď už mám svého pomocníka," uchechtla se a podala mi jednu z krabic.

,,Co to je?" koukla jsem se na ni zmateně mezitím, co ona otevírala druhý balíček.

,,Naši pomocníci," vytáhla malou spící vakoveverku a mě to docvaklo.

,,To už jsou hotoví? Já myslela, že to bude trvat déle."

,,Shuri nám chtěla udělat radost. Navíc tu máme problém s tady tímto tak se nám hodí," poukázala na Lokiho, který popadal dech.

,,A nebude potřeba je nějak zprovoznit a doplnit naše informace?"

,,Neboj Shuri se o všechno postarala," usmála se a zapla Zero 1. Malá vakoveverka otevřela svá velká kukadla a z Roseniným rukou jí skočila na rameno.

,,Otevři ten svůj," naléhala. Krabici jsem tedy položila na zem a rozbalovala. Pořád jsem se, ale soustředila na to, abych neudusila Lokiho. V krabici si to "podřimovalo" sněhově bílé štěňátko labradora.

,,Ten je roztomilej jak mu budeš říkat? Haf 006?" zasmála se Rose.

,,Napadlo mě Whitey."

,,To zní dobře," ozvalo se za námi.

,,Tati," rozeběhla se Rose k Tonymu.

,,Nazdárek prcku. Robin jsi v pořádku?" otočil se po objetí s Rose na mě.

,,Jo jsem v pohodě. Kde jsou ostatní?" podívala jsem se za něj a vyhlížela tým. Nikde, ale nikdo nebyl, jen Tony.

,,Podle mě teď vylétají ze základny. Vyrazil jsem o trochu dřív, abych zkontroloval, jestli tu nejsi. A ty tu jsi, ale nevidím muflona nebo ses sem dostala nějak sama?" rozhlížel se kolem, připraven se okamžitě prát.

,,Ten je tady vzadu a pokud jste si mysleli, že mě unesl tak dostáváte zlatého bludišťáka," usmála jsem se na něj a umožnila mu pohled na klečícího Lokiho, který popadal dech. Jen ať se pořádně nadechne za chvilku ho bude opět postrádat.

,,Už ho můžeš nechat, postarám se o něj," přistoupil k Lokimu Tony.

,,Běž schovat Rose, a pak jdi na střechu a zkus doktora zastavit. Pokud bude pozdě dole tě bude potřeba," jak mi Tony řek, tak jsem udělala. Vzala jsem Rose za ruku a táhla ji z obyváku pryč. Protože jsem nevěděla, jaké vybavení má její pokoj, zavedla jsem ji do svého, který má ochranu vlastní výroby, samozřejmě.

Robin                                                         Book One BeginningKde žijí příběhy. Začni objevovat