Mladá dívka Margrett žije v České Republice v malé vesničce Seč, má také hodně používánou přezdívku Dolores. Mladý muž Steven žije v Americe ve svém sídle SteMar, jenže se musí odstěhovat. Náhoda je, že se Steven vydá do kavárny kde Margrett pracuj...
Dnes máme s Margrett osmiměsíční výročí. A já jsem se rozhodl, že jí požádám o ruku. Nechci to udělat normálně, že pokleknu a zeptám se jí jestli by mě učinila tím nejšťasnějším mužem na světě. Jelikož pracuje v cukrárně nabídnu se jí,že ji připravím snídani a k její kávě jí položím lžíčku s nápisem "Vezmeš si mě ?". A ona mi odpoví tedy doufám, že mi odpoví Ano.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak to by byl plán na dnešek. Je přesně 5 :00 a Dolores otevírá v šest. Dnešní snídani v hotelu vynechám a nasnídám se s Margrett. Už jsem se vykoupal,učesal,navoněl a teď chybí jen vybrat autfit. Nechci si vzít něco formálního, protože podle tohoto by to poznala. Vzal jsem si tedy černé kalhoty a modré tričko s mým štítem. Doufám, že se mi Dolores nebude za to smát.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jelikož mám ještě fůru času zašel jsem za Maylee. Kdysi dávno mi dala svojí adresu na,kterou právě kráčím. Jdu si kamenitou cestičkou,když v tom na mě začne štěkat pes. Já jsem se tak lekl, že jsem úplně uskočil až k druhému konci cesty, kde byli slepice. U Maylee jsem jí povyprávěl co se mi při cestě sem stalo, a ona se mi začala smát. Po dvaceti minutovém kecání jsem odešel. její poslední slova byla : ,,Tak ať řekne ano Stevne". Je přesně 5 :55 a já vcházím do cukrárny. Margrett jako vždycky byla už připravená, a právě teď připravuje nějaký koláč. ,,Čus Dol" řekl jsem jí a hned jí políbil. ,,Ahoj víš co je dnes za den ?" zeptala se mě. Samozdřejmě že vím, ale budu dělat že nic nevím. ,,Ne nevím něco zvláštního?" řekl jsem v pohodě. Když jsem uviděl její skleslý obličej, musel jsem tuto akci provést rychle. Řekl jsem Margrett aby si sedla, že jí obsloužím. Uvařil jsem jí její oblíbené latté s vaflemi a samozdřejmě nezapomněl na tu lžíčku. Odnesl jsem jí to a čekal jsem na její reakci. Nebojte, také jsem snídal. Měl jsem vafle a latté.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pohled Dolores :
Byla jsem na Stevna naštvaná a to hodně. Jak sakra mohl zapomenout na naše výročí ? A ta jeho odpověď "Ne nevím něco zvláštního" mě fakt dostala. Aspoň mi udělal moje nejoblíbenější kafe a vafle. Chtěla jsem si zamíchat svoje kafe když v tom jsem si všimla, že to není lžička s cukrárny (my takové nemáme). Když si Steven všiml, že jsem se na tu lžíčku podívala celý se naplnul. Všimla jsem si, že je tam něco napsaného. Lžíčku jsem si vzala do ruky a přečetla si to. ,,Vezmeš si mě " řekl najednou Steven z pozadí. Hned jsem si uvědomila, že to jenom hrál, že neví o našem výročí. a já na něj byla tak naštvaná, musím se mu omluvit. ,,Promiň Stevne, že jsem na tebe byla naštvaná, ty jsi všechno tohle připravil pro mě a já jsem na tebe naštvaná jak bůvol na červenou" řekla upřímně ale i s lítostí. ,,To neva, neměl jsem vymýšlet takovou věc. Ale teď už vezmeš si mě nebo ne ?"řekl docela nejistě. ,,Jasně že si tě vezmu můj kapitánku" řekla jsem a dala mu pořádný polibek na usmířenou. On poklekl a nandal mi prstýnek. Od dneška přemýšlíme jen o svatbě.
