Čím více jsme se přibližovali k famfrpálovému hřišti tím více jsme slyšeli řev našich spolužáků. Hřiště bylo napěchované k prasknutí. Jen tak tak jsme se vešli na tribunu.
Po chvíli zazněl hlas komentátora a oba týmy nastoupily na hřiště. Madam Hochová zapískal na píšťalku, kapitáni si podali ruce a začalo se hrát.
,,Míč má v držení Zmijozel!" Zazněl hlas Jordana Leea ,,Flint útočí na obruče a připisuje Zmijozelu 10 bodů, stav je 10 : 0 pro Zmijozel." V jednu chvíli všichni pohlédli nahoru a naskytl se jim pohled na Harryho, který seděl na vzpouzejícím se koštěti a několikrát už z něho malém spadl. ,,Hermiono podívejte." Ukázala jsem na tribunu, kde seděli učitelé. ,,Snape se snaží uřknout jeho koště!" ,,Mám nápad." Řekla Hermiona a zmizela. Mezitím se ve vzduchu zalesklo něco třpytivého - Zlatonka. Zmijozelský chytač se po ní okamžitě vrhl. Harry se ho snažil i přes problém s koštětem dohonit. Dělej Hermiono říkala jsem si v duchu. Konečně se Harryho koště přestalo vzpouzet - Hermiona to zvládla, konečně mohl Harry vyrazit přímo za Zlatonku. ,,A Harry Potter je zpátky ve hře dámy a pánové, už dohání Zmijozelského chytače Terence Higgse. ,,Ale ne Zmijozelský odrážeč
Peregrine Derrick právě vystřelil potlouk na Pottera, který se mu obratně vyhnul ale Higgs se mu ztratil!" Harry zase Higgse dohnal. Tentokrát letěli vedle sebe, nejednou Zlatonka změnila směr a letěla kolmo dolů. Oba chytače se vrhli střemhlav dolů. Když už byli asi 10 stop od země, tak Higgs vzdal pronásledování Zlatonky. Ale Harry pořád letěl kolmo dolů, už se skoro natahoval po Zlatonce ale pořád hrozilo, že nezvládne své koště vrátit zpátky do vodorovné polohy. Náhle se stalo to co nikdo nečekal Zlatonka změnila směr Harry naštěstí stihl rychle zareagovat a vytrval v pronásledování Zlatonky. Harry letěl těsně nad zemí a snažil se chytit Zlatonku ale ta mu stále o pár palců unikala. Všichni na stadionu byli napjatí co se stane. Harry dostal nápad a zariskoval. Stoupl si na násadu od koštěte a rukou se snažil chytit Zlatonku. Naneštěstí se Harryho koště převrátilo a Harry spadl z koštěte. Chvilku se nic nedělo a ležel na zemi, madam Hochová scháněla slečnu Pomfreyovou, mezitím se ale Harry začala zvedat a vypadalo to, že bude zvracet. ,,On bude asi zvracet." pošeptal mi Ron. V tu chvíli bylo úplné ticho. Slečna Pomfreyová už doběhla na hřiště ale najednou Harry vyplivl cosi zlatého a třpytivého - Zlatonku. Když to zaregistroval i Jordan Lee, tak se stadionem rozezněl jeho hlas:,,Nebelvírský chytač chytil Zlatonku! Nebelvír vyhrává nad Zmijozelem 180 ku 90!" Všude byl slyšet radostný křik Nebelvíru. Hrací už odešli z hřiště, tak jsem rychle běžela za Harrym abych mu pogratulovala. Naštěstí jsem ho ještě stihla. ,,Ahoj Harry, gratuluji ti k vítězství!" ,,Děkuju, jo a měla bys potom ještě čas?" Zeptal se ,, Určitě a proč?" ,,Máme totiž plán." Odešel a víc mi neřekl...
Konečně další kapitola!
Doufám, že se vám líbila a moc děkuji za pozitivní ohlasy u minulých kapitol!
Annie 💚
[468 slov]
