Nikdo v Bradavicích nic nezaznamenal a už se skoro blížily vánoční prázdniny. Annie seděla ve Velké síni u Zmijozelského stolu, právě si na talíř nadávala volská oka, když tu najednou k ní přiletěla sova její matky s dopisem přivázaným k noze. Annie jí ho odvázala z nohy a začala číst:
Ahoj Annie
Doufám, že se máš dobře, mimochodem ti s otcem moc gratulujeme ke Zmijozelu, říkala jsem ti, že vím, že tam půjdeš, ale už k věci. Bohužel budeš muset zůstat na Vánoce v Bradavicích, chtěli jsme to zařídit s otcem jinak ,ale bohužel si něco musíme zařídit a doufáme, že ti to moc nevadí a nějací tví přátelé taky zůstávají v Bradavicích. Měj se dobře.
Zdraví tvá matka
No tak to je vážně super, pomyslela si Annie. Doufám, že někdo z tria tady taky zůstává. Vyšla jsem z Velké síni, abych se nachystala na vyučování. První hodinu měli přeměňování s Mrzimorem.
Hned na druhé hodině se potkala triem. ,,Ahoj víte, jak jsem vám říkala, že na prázdniny pojedu domů? Tak dneska mi matka napsala, že zůstávám v Bradavicích." ,,Super, aspoň pomůžeš Harrymu hledat v knihovně." Ozval se Ron. ,,Hledat co." Zeptala jsem se.
,,Víš, když jsme šli na kolej, tak jsme omylem odbočili do chodby ve třetím patře a našli jsme něco, o čem bychom se chtěli dozvědět víc, nevíme co to je, ale myslíme si, že to chce Snape ukrást." Objasnila Hermiona a potom už museli jít do třídy.
Nastaly vánoční prázdniny, Ron a Hermiona už pravděpodobně seděli ve vlaku, zatímco Annie a Harry se zatím bezvýsledně snažili najít nějaké informace o Nicolasovi Flamelovi nebo o Kameni mudrců. Když se potom pozdě večer vraceli na své koleje, tak byli tak unavení, že když si lehli do postele, hned usnuli. Další den se zase snažili najít alespoň nějaké informace. Asi po dvou hodinách usilovného hledání se sešli v knihovně u stolu a oba se shodli, že nic nenašli, ale Harry dostal nápad: ,,Co kdybychom se v noci vypravili do oddělení s omezeným přístupem?" ,,Tam by sice něco být mohlo a teoreticky je to dobrý nápad Harry, ale co když nás chytí, to by nás mohli vyloučit." ,,Neboj, když budeme potichu, tak nás nechytí."
25 prosince ráno se Annie vzbudila a pod stromečkem už na ni čekaly dárky, které jí poslali rodiče. Dostala spoustu věcí, ale nejvíce jí zaujal náhrdelník, který měl uprostřed malé přesýpací hodiny a kolem sebe měl jakési železné kroužky, byl u něho přiložený papírek, aby si ho schovala. Annie ho schovala do šuplíku pod spoustu věcí a zamkla ho. Potom už se jen nachystala na snídani a vyrazila. Po snídani šla do knihovny, kde měla počkat na Harryho a vymyslet s ním plán, jak se dostat na oddělení s omezeným přístupem. Harry přišel s balíčkem v ruce:,,Myslím že mám plán jak se tam můžeme dostat, pojď za mnou." Došli s Harrym až k nepoužívané učebně a vešli dovnitř, Harry si nasadil plášť a zmizel. ,,Harry, ty jsi neviditelný!" ,,Já vím, ten plášť jsem k Vánocům od někoho dostal, byl k němu jen vzkaz, ve kterém stálo, abych ho užíval dobře a myslím, že bychom ho měli použít na to, abychom zjistili to, co potřebujeme."
Večer
Malá postava v plášti se snažila potichu dostat nebelvírské společenské místnosti, aniž by potkala paní Norrisovou nebo Filche. Došla ke společence, ale nikoho neviděla, najednou za sebou slyšela, jak někdo volá jméno, došlo jí, že je to Harry, jen má na sobě neviditelný plášť ,,Harry, sundej ten plášť." ,, Notak, Annie, nezdržuj a pojď pod ten plášť taky."
Annie
Schovala jsem se pod plášť a vyrazili jsme do knihovny. Zrovna jsme procházeli kolem brnění, naneštěstí se spodní roh pláště zahákl do brnění a s řinčení na zem shodil helmu a následně i zbytek. Podívala jsem se na Harryho, ten na nic nečekal a vyběhl směrem ke knihovně. V knihovně byla tma a jediný zdroj světla byla lucerna, kterou někdo zapomněl na stole. Vzali jsme ji s sebou, abychom nehledali potmě. Došli jsme až k oddělení s omezeným přístupem a Harry mi pošeptal: ,,Annie, podrž mi to, prosím, já se podívám po nějaké knize." A podal mi neviditelný plášť. Chvilku hledal a nakonec sáhl do regálu po jedné knize se zašlým červeným přebalem a místy se odlepujícím zlatým písmem, které jsem nedokázala ve tmě rozluštit. Když Harry konečně knihu otevřel, ozval se strašlivý křik vycházející z otevřené knihy. Harry se jí snažil zavřít, bohužel mu přitom vypadla lucerna a ta po své dopadu na zem udělala podobný rámus jako řvoucí kniha. Zaslechli jsme kroky, takže jsme přes sebe co nejrychleji přehodili plášť a vydali se k východu. Merlinžel ve dveřích stál Filch s paní Norrisovou...
Aaaaaa máme tady další kapitolu
Moc děkuji za pozitivní ohlasy u minulých kapitol, moc si toho vážím. Já vím, že v každé kapitole děkuju, ale už máme 550 přečtení, je to neskutečný, opravdu moc děkuji
Annie💚
