A jak myslíš, že mi je ?

6.

Adrien mě přišel ještě v noci zkontrolovat, jestli spím. Blbeček. Ráno jsem se šla ihned osprchovat a vyčistit zuby. Chtěla jsem totiž jít na vycházku s Terrou a omluvit se jí za nepříjemnosti, které kvůli mému útěku měla.

Přes vlčí telepatii jsem ji řekla, aby na mě čekala před domem. Sešla jsem schody dolů a pozdravila jsem všechny účastníky ranní snídaně. Prošla jsem kolem nich, a protože jsem neměla hlad, tak jsem rovnou proplula před barák a na udobřenou se objala s mojí zatím jedinou kamarádkou. 

Vždy jsem jako kamarády měla kluky, protože nejsem moc společenská a bratr si kamarády vodil domů. A tak jsme se nějak seznámili s Alexem. Frigg je jen známá mé mámy, která mě bere za svoji vlastní dceru. Než se odstěhovali starala se o mně skoro pořád. S bratrem jsme tam trávili hrozně rádi víkendy. Donnan a Frigg měli ještě dceru Serenu. Byla má nejlepší kamarádka už od dětství, ale roztrhal jí jiný vlk při lovu.

Adrien mi nechal tím to způsobem volnost...Dejme tomu .... Za námi totiž běželi ještě dva bojovníci a Terra mě má hlídat, sice nemá větší sílu než já, ale je o hodně rychlejší.

"Jak to zatím jde?" "Adrienovi jsem po našem spojení řekla, ať mi dá chvíli čas na zpracování a dá mi na chvíli pokoj. Pochopil to a respektuje to. A to jsem ráda, nevím jak bych to všechno jinak zvládala.  

Ti, kteří nás měli hlídat běželi, asi tak 5 metrů před námi a tak jsme s Terrou měli soukromý. Z ničeho nic skočil po jednom z vojáků šedý vlk a na místě ho roztrhal. Druhý z bojovníků se na něj okamžitě vrhnul, ale to už tu byli další samotáři. "Zavolala jsem Tylera s Adrienem a řekla jim ať sem vezmou alespoň 5 mužů do minuty by tu měli být, nejsme až tak daleko "

To mě ani trošku neuklidnilo. Ani jedna z nás nebyla bojovnice, ale i přes to mě Terra schovala za sebe. Udiveně jsem se na ní koukla " Chci chránit svou Lunu, jako by to udělal každý." Obdivolala jsem její statečnost, ale na to teď nebylo místo. Nedovolím, aby kvůli mě ještě někdo další zemřel. Postavila jsem se před ni a vycenila tesáky. Jeden ze samotářů na mě zaútočil, ale to už tady byl Adrien s Tylerem a za nimi dalších 10 mužů. Nevím kolik bylo samotářů, ale rozhodně více než nás. 

Adrien skočil na vlka se kterým jsem se prala a roztrhal ho za živa. Takhle rozzuřeného jsem ho dlouho neviděla. Otočil se na mě, aby se ujistil, že jsem v pořádku a chtěl pomoci své smečce v obraně svého území a své Luny. "Odveď Victorii a Terru do bezpečí, my už to tady zvládneme." Zakřičel na Alfu jeho bodyguard a dál se pral jako lev. Zajímalo by mě kde je Morgan.... ( ano úplně jsem na něj zapomněla 😒😂)

Adrien se na nás koukl a hlavou naznačil směr, kterým půjdeme. Běžely jsme za ním jak nejrychleji jsme dokázali a on nás co sekundu kontroloval. Ani ne za minutku jsme byli u hlavního domu.

Terra ihned běžela do jejich ložnice. Adrien mě ihned objal, i když jsem mu bouchala do hrudi. "Prosím, Viki prosím nech mě tě obejmout. Vím, že jsem ti slíbil, že se tě ani nedotknu, ale když mi Tyler řekl, že jste v nebezpečí... hlavně ty. Takový strach si neumíš ani představit. A tak prosím nech mé tělo se ujistit, že jsi v bezpečí."  

Byl to velmi složitý den a po Adrienově objímání jsem se vydala do kuchyně dát si něco k snědku. Adrien mě poprosil, abych mu něco taky udělala. " Bojovníci v čele s Tylerem už přišli, naštěstí se jim nic nestalo." Oddychne si a zklíčeně si sedne za barovou stoličku. Najedli jsme se a já šla do naší ložnice.

Šla jsem se umýt a v pyžamu si začala číst svoji oblíbenou knížku Pýcha a předsudek. Asi po půl hodině někdo zaklepal. " Dále" Byl to Adrien. "Stalo se něco?" " Já.... jen jsem tě přišel zkontrolovat, jestli je všechno v pohodě" tvářil se hrozně roztomile.... Jen se uchechtl a já hned věděla o co jde.

Jen jsem se na něj ušklíbla... "Nedělej si starost" Jen se koukl do země, vzal si věci ze skříně a koukl se na mě..." Tohle nebude trvat věčně, vždycky nebudu tak hodný, ale protože tě miluju nechávám ti čas na uklidnění. Jen neudělej žádnou blbost" Dořekl a odešel.

Ani jsem si neuvědomovala jakou volnost teď mám...... Vždyť můžu utéct. Jen se ujistit, že mi neleze do myšlenek. S tímhle vším v hlavě jsem usnula.....

 Vím krátká kapitola a docela o ničem , ale totálně nestíhám 😂😂😒