20.

1.1K 54 18
                                    


Ráno jsem se probudila celá opuchlá. Pořád jsem myslela jen na to, jak mi to mohl udělat. Pořád říkal jak mě miluje a potom mě někde podvede a je opilý. Chce se mi znova brečet, ale to nesmím, za prvé kvůli dětem a za druhé mu přece neukážu jak citlivá a v tuhle chvíli slabá můžu být. Bože roste ve mě zloba, musím se nějak uklidnit. 

A teď jsem si uvědomila. Je tedy nějaké horko ne? Kouknu se za sebe a leknutím vyjeknu "Co tady sakra děláš, neměl si spát venku náhodou?" Zakřičím na něj. "Lásko nekřič hned po ránu, chci ti to vysvětlit." "Ale já to vysvětlit nechci, kdy už to pochopíš konečně." Vstanu a chci jít do koupelny a dát si studenou sprchu, ale to by mě nesměla svalnatá ruka strhnout zpátky do postele a uvěznit mě pod ještě masivnějším tělem. Začnu mu bouchat do hrudi a křičet na něj zplna hrdla. 

"Nech mě, jdi si radši za tou courou, se kterou si spal včera, protože já už o tebe nestojím, nestojíš mi ani za pohled rozumíš!!!" obrátil mě na bříško, stáhnul kalhotky a třikrát mě švihnul přes zadek. "Přestaneš žvanit kraviny? S nikým jsem nespal, nedokázal bych tě podvést. Cítíš ze mě dámský parfém protože jsem byl něco zařizovat." "Byl sis zařídit, aby ti už nestál nebo co?" Zase mě švihnul "Ne ty trdlo, ale nesmím ti to říct, všechno by se to tím pokazilo." "Jo, protože bych tě kopla mezi nohy a vyhodila z pokoje." "Ne šmudlo, ale mám pro tebe překvapení a tím bych to zkazil" Zasmál se. "Pusť mě, bolí mě takhle břicho." 

Čistila jsem si zuby a dál poslouchala bušení na dveře a prosby s tím, že chce jít za mnou. Abyste věděli,  nic jsem mu z těch jeho keců nevěřila, lže mi. Co by musel tak naléhavého vyřizovat, aby se potom musel opít a smrdět dámskou voňavkou. Idiot.

Vylezla jsem jen zabalená v ručníku a šla do šatny se obléknout. Adrien mě samozřejmě jako věrný pejsek následoval. Plácnul mě po zadku, a tak jsem se otočila a chtěla mu jednu vrazit, bohužel pro mě tu ruku chytil přímo u jeho tváře a tvářil se jako vrah. "Co to je lásko, ty si mě chtěla praštit? Ale ale." Koukala jsem mu do očí a napřáhla ještě druhou ruku. Tu už nezaregistroval. Kvůli setrvačnosti se mu hlava otočila ve směru rány. Ano byla to docela silná facka. 

I druhou ruku mi chytnul a přirazil mě ke zdi. Sykla jsem, protože to docela bolelo. Šel z něj strach. Obě ruce mi uvěznil nad hlavou svojí jednou rukou a tou druhou mě chytil za bradu. Zhluboka jsem funěla a čekala co mi udělá. Tvrdě mě políbil i přes moje vzpírání. Chtěla jsem ho kopnout do citlivých míst, ale to by mi nesměl dát mezi kolena nohu. 

"Prosím nech mě." Zamumlala jsem mu do úst. "Odlepil se ode mě a podíval se mi hluboko do očí. "A proč bych to měl dělat krásko Hmm?" "Protože v tuhle chvíli se tě bojím to zaprvé, a za druhé se s tebou nechci líbat, milovat, ani mazlit, ani nic v tomhle směru." "To by ses mě měla bát zlatíčko, protože bych ti teď hrozně rád nařezal." Koukám na něj a čekám až mě pustí. "No tak dobře." Povzdychnul si pustil mi ruce a bradu a o krok ustoupil "Budu čekat v ložnici." "Nemusíš dolů dojdu i sama." "Už jsem řekl, čekám v ložnici." Povzdychnu si. Vezmu si na sebe 

Tohle bez té čepice a vejdu do ložnice

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Tohle bez té čepice a vejdu do ložnice. "Jsi roztomilá" Nijak nereaguji a vezmu si z rohu pokoje kabelku. Naházím do ní telefon a peněženku. "Na co to máš?" "Chci jít do města na nákupy s Helgou, docela dlouho jsem nebyla mezi normálními lidmi." "A to sis jako myslela, že tě pustím samotnou jen s Helgou? To nemyslíš vážně že ne?" "A co je na tom, nemusím být pořád jen s tebou a ve městě plném lidí se mi nic nestane." "Ani náhodou nikam nejdeš." Ale to už jsem byla dávno dole na schodech, takže na mě křičel přes celou chodbu. "Nemusíš tak křičet já tě slyším idiote." Položila jsem kabelku na barový stůl a šla do lednice, bylo docela pozdě a tak tady nikdo nebyl. 

Jeho ruce se kolem mě obmotaly "Tak prý idiot jo?" "Jo a přestaň na mě šahat rukama co si měl na té ženské laskavě." A strhla jsem mu je.

Najednou přiběhl jeden z vlků. "Pane máte návštěvu, Beta se vrátil" "Dobře vyřiďte mu, že za chvíli jsem u něj." "A ty tady na mě počkáš jasné? Žádné nákupy teď, potom můžeme zajít spolu." Ani jsem se nenadála a dal mi pusu na čelo a šel za Morganem (Betou). 

Když už byl pryč, sama pro sebe jsem se usmála, to víš, že zůstanu doma lásko, ale tak až za tři hodiny co se vrátí z města a od Helgy.


Tak co si myslíte...V dalším díle se nám to všechno vysvětlí, zatím vás nechám napnuté. Tak doufám, že se část líbila a budu se těšit na vaše ohlasy. VOTE, KOMENTÁŘ moc potěší. Posílám lásku ❤❤.

A jak myslíš, že mi je ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat