Best Friends

14. Merry Christmas

,,Veselé vánoce!" zakřičím na mámu v obýváku, a potom ji obejmu.

,,Veselé vánoce i tobě zlatíčko." řekne máma, a ze země zvedne krabici s vánočním osvětlením.

,,Já myslela, že si všechno dozdobila už před týdnem." podivím se.

,,Původně ano, ale včera večer jsem náhodou našla tuhle krabici. Což mi připomíná..." odmlčí se a odejde do komory ,,Že tohle nám přišlo včera." když větu dořekne, podá mi obrovskou krabici s dopisem.Krabici si vezmu, a dopis otevřu.

Milá Suzie a Bell.
Mrzí mě, že se neuvidíme o Vánocích, ale mám plno učení. Na nový rok se snad už uvidíme.
Moc děkuju za fotky, které si mi poslala. To už je Bell tak velká? Tolik jsem toho zameškal. Veselé vánoce, snad se ti budou dárky líbit. - Tvůj nejlepší přítel Jack.

***

,,Tak na nás." řekne máma a zdvihne sklenici ,,Na to, abychom se tady všichni příští rok sešli. Na naši malou Bell, aby byla pořád takhle krásná a roztomilá. A na mé dvě dcery a samozdřejmě i vnučku, které miluju nadevšechno na světě."

,,Na nás." řeknem s Lily, a společně si přiťuknem s mámou.

,,Tak Bell, tvoje první Vánoce jsou tady." řeknu a dám ji pusu na čelo. Jsem tak ráda, že ji mám.

***FLASHBACK***

,,Dobře mami." řekne Jack a sedne si na sedačku ,,Ne, jsem u Suzie a koukáme na telku."
Podívám se na něj a usměju se ,,Dobře mami musím končit, mám vás rád." Když dotelefonuje, strčí mobil do kapsy.

,,Máma říkala, že se sem nedostanou tak snadno." odmlčí se ,,Jsou na letišti v Londýně, a letadla už sem žádná neletí."

,,Aha." řeknu. Takhle jsem si vánoce nepředstavovala. Moji a Jackovi rodiče, jeli navštívit mou sestru do Londýna. Jelikož moje sestra dělá v hotelu, měli slevu na pokoje. Bohužel se stala věc, kterou nikdo nečekal. Sněhová bouře, která zasáhla jak Ameriku, tak i Evropu. Letadla kvůli tomu neodlítala, a lidé byli doslova uvězněni ve svých domech.

,,Tak co budeme dělat?" zeptám se ho vyděšeně. Nikdy jsem sama na Vánoce nebyla, a myslím, že Jack taky ne.

,,Co bychom dělali?" řekne a přistoupí ke mě blíž. ,,Oslavíme Vánoce společně. Vždyť je nám 17, zvládnem to i bez nich."

Vždyť má pravdu, od čeho je nám 17, no ne? ,,Tak dobře." řeknu po chvíli mlčení.

Jack se otočí a zamíří do na půdu ,,Kam to jdeš?!" zakřičím na něj.

On se jen nechápavě otočí, a pousměje se. ,,Pro Vánoční ozdoby. Nezlob se na mě, ale jestli chceš Vánoce, tak budou pořádný." řekne a já se jen zasměju. Na půdě totiž žádné ozdoby nenajde.

,,Jacku. Ozdob jsou ve sklepě." řeknu a pak si to konečně uvědomím. Sklep.

,,Tak to budem letos bez nich." řekne, a zase sejde dolů za mnou.

Příjdu k němu blíž, chytnu ho za rukáv a pokroutím hlavou. ,,Myslím, že bychom tam měli jít. Přece jen už nejsme malé děti."

,,No tak fajn." řekne ne moc nadšeně a vydá se do kuchyně. Jdu za ním a po cestě vezmu baterku.

,,Tady máš." řeknu a podám mu ji.

Překvapeně se na mě podívá ,,Hele, jestli tam mám jít já, tak jdeš se mnou." Jde o tohle. Když nám bylo šest, můj táta nás tam omylem zamkl a odešel do práce. Proč nás tam zamkl? To je jednoduché, kdysi tam máma skladovala cennosti a táta to tam zamykal. My s Jackem jsme byli průzkumníci. Vždycky nás to tam bavilo. Jenže po těch skoro šesti hodinách mezi pavučinami, pavouky a různou havětí jsme se tam nikdy nevrátili.