2. Sandwich

1K 56 6
                                    

Když hodina skončí, vyběhnu ze třídy jak nejrychleji to jde. Posledních pět minut se mi totiž chtělo strašně na záchod, že jsem si myslela, že se tam  počůrám.
Po mé menší úlevě na záchodě se vydám na naše smluvené místo. Jack už tam dávno čeká a když mě uvidí usměje se.
,,Konečně sis ulevila?" zeptá se mně a zasměje se.,,O čem to mluvíš?" odpovím a dělám, že o ničem nevím.
,,Suzie, znám tě čtrnáct let, Vážně si myslím, že nepoznám ten tvůj výraz "musím na záchod" ?"
,,No jo, ale musíš uznat, že na tvojí oslavě před deseti lety si to nepoznal." zasměju se.
,,Někdy si říkám, o co by to bylo jednoduší kdyby jo." pak se začneme smát. Já jsem se na té oslavě totiž počůrala. Byli mi čtyři a jak chcete najít záchod v tak velkém domě, bez toho aby jste se museli někoho ptát? Tou dobou jsem měla menší strach z cizích lidí.
,,O čem si to chtěl mluvit?" zeptám se po chvíli.
,,O plese." odpoví mi.
,,Co je s ním?"
,,Konečně jsem to udělal. Pozval jsem Paige na ples!" zakřičí plný štěstím. Já se usměju, protože o tom pozvání mluví snad celý měsíc. Pak mi ale něco dojde. Když teď má s kým jít, s kým půjdu já?
,,Tak to je paráda." odpovím a falešně se usměju.
,,No, tak. Já myslel, že tuhle část máme za sebou. Poznám na tobě úplně všechno Suzie. Znám tě líp jak svje boty."
,,Já vím, já jen.. teď nebudu mít s kým jít."
,,Ale prosimtě, ty? Vždyť si úžasná a krásná. Každý by s tebou chtěl jít na ples." chvíli na něho zírám.
,,Co?" zeptá se po chvíli.
,,Nic." odpovím ,,Vůbec nic."

Konec vyučování. Konečně!
Po cestě na oběd přemýšlím nad plesem. Nejsem na Jacka naštvaná. Proč bych taky byla. Jsme jen nejlepší kámoši. Nic víc mezi náma není a já ani nechci aby bylo.
,,Suzie! Tady jsem!" zakřičí na mně z druhé strany jídelny Jack. Vydám se jeho směrem, a když si konečně sednu, uleví se mi. Většinu roku, bývá jídelna narvaná, takže jsme nuceni jíst venku. Proto jsem tak ráda, že sedíme uvnitř.
Otevřu svůj balíček s obědem a hned jak se do něho podívám. Zvedne se mi žaludek.
,,Fůj, krůtí sandwich." řeknu a podívám se na něj znova. Nesnáším krůtí sandwiche. Normálně bych si oběd do školy chystala sama, ale protože jsem ráno nestíhala. Byla jsem nucena poprosit mámu.
,,Fůj, cheeseburger."řekne Jack. Pak se na sebe podíváme, jako vždycky. A obědy si vymněníme.
,,Děkuju pane Greene. Bylo mi ctí s vámi obchodovat." řeknu a ukousnu si cheeseburgeru.
,,Nápodobně slečno Courtneyová." řekne a oba se začneme smát.

Ahoj, co říkáte na nový díl? Snad se vám líbí.
Tenhle příběh mám obzvlášť ráda, protože dopadne úplně jinak (a taky bude vypadat jinak než se zdá)
Budu moc ráda za každý váš vote nebo komentář :)

Clary Clair :))

Best FriendsKde žijí příběhy. Začni objevovat