Best Friends

12. Central Park.

SUZIE:
,,Takže dneska odlítáš?" zeptám se Jacka a líznu si ze své zmrzliny

,,Jo. Víš, že bych tu rád zůstal, ale musím si zařídit to stěhování." oznámi mi. Podívám se mu do očí, a všimnu si té bolesti, kterou v nich má.

,,To bude dobrý, uvidíš." řeknu a chytnu ho za ruku ,,Vždyť ona a ani on ti za to nestojí."

,,Máš pravdu." řekne a vstane ,,Ale tebe by neštvalo, kdyby tě vlastní holka podváděla v tvém bytě, s tvým vlastním spolubydlícím, mezitím co spíš?"

Povzdychnu si ,,Štvalo." řeknu potichu.

,,No, vidíš. Aspoň až za mnou přijedete, budete mít svůj vlastní pokoj." řekne a já se usměju.

Jack má jednu velkou výhodu. A tou je, že má od malička všechno, co si přeje. Ne, že by toho nějak využíval, to ne. Spíš se to snaží utajit. Když bylo Jackovi asi šest let, jeho táta dostal velkou pracovní nabídku, díky které začal hodně vydělávát. Když Jackovi bylo sedm, jeho děda umřel. Děda byl moc bohatý a svého vnuka měl moc rád. A tak mu většinu peněz odkázal, a že si je na jeho osmnácté narozeniny může vybrat. Nebudu lhát, bylo to hodně peněz.

,,A jak se těšíš zpátky do Bostonu?" zeptám se ho po chvíli mlčení.

,,Ani moc ne, budete mi chybět." řekne a já se kousnu do rtu.

,,Vždyť můžeš zůstat." řeknu s nadějí v hlase.

,,Suzie, věř mi že bych rád zůstal, ale naši jedou na tu dovolenou a...." víc už nestihne říct, protože ho přeruším.

,,Můžeš zůstat u nás. Myslím, že by to mámě nevadilo." navrhnu mu.

,,Suzie, já nevím. Nechci obtěžovat a navíc máš už dost svých starostí. Ke věm to stěhování."

,,Dobře." řeknu a usměju se ,,Jen mě mrzí, že už večer odjíždíš."

,,Vždyť za mnou za ani ne měsíc přijedeš." řekne ,,A věř mi, že na to nikdy nezapomeneš."

,,Myslíš na ten tvůj "byt"?" řeknu pobaveně.

,,Na to taky, protože budeš valiit oči, to mi věř. Ale hlavně na prohlídku města, vedenou světoznámým průvodcem Jackem Greenem!" zakříčí, takže se na nás všichni okolo otočí.

,,Sedni si ty manekýne." řeknu a zatáhnu ho za triko.
Když si sedne vyplázne na mě jazyk a já si vzpomenu na náš rozhovor, před třemi lety.

***FLASHBACK***

,,Mohli bychom odcestovat do Londýna." navrhne Jack.

,,To by bylo skvělý, ale kde na to vezmem peníze?" zeptám se

,,No, něco vezmem z mého účtu a něco si vyděláme. Stejně jako tvoje sestra." oznámí mi.

,,To zní, jako dobrý napád." řeknu ,,Ale nemysli si, že tam budu pracovat sama. To ne, ty půjdeš hezky makat se mnou." když to dořeknu, žduchnu ho jemně do ramene.

,,Nemusíš se bát." řekne.
Zavřela jsem oči a začala si představovat náš život v Londýně. Měli bychom nějaký menší byt v centru, každý z nás by měl vlastní pokoj.
Později, až bychom byli starší bychom měli dva domy vedle sebe. V jednom bych bydlela já se svým manželem a dětma, a v tom druhém Jack s dětma a manželkou. Byl by to prostě sen.

,,Suzie?" zašeptá Jack ,,Ty spíš?"

Otevřu oči a sednu si ,,Ne, nespím. Jen jsem tak přemýšlím."