Instagram love |niam horayne|

23.

Niall

,,Ale to už nemyslíš vážně, Nialle? Proč si to udělal? Jakože chápu, ublížil ti, ale nemusel sis ho dávat do bloku" štěknul na mě Louis celý naštvaný. Já jen pokroutil očima v sloup. Už mě štvalo, jak se o mě zajímal. Je to moje věc co udělám.

,,Posloucháš mě?! Asi jak vidím, tak ne, tak já jdu pryč!" řekl mi a poté odešel. Bylo mi to jedno. Ať si jde. Já ho nepotřebuji. Jo, je to ode mne hnusné, ale co. Nemá na mě křičet. Hlavně ne, když tohle řeším jenom já. Však má Harryho, tak ať se stará o něj.

Nechtěl jsem to ale řešit a tak jsem vstal z gauče a šel se obléknout do předsíně. Na sebe jsem si obléknul bundu a na nohy boty. Poté jsem mohl vyrazit do studia nahrát mou novou písničku, kterou už mám dávno v plánu nahrát a k tomu také natočit videoklip. Ale to je vedlejší věc. Pobral jsem mobil, peněženku a klíče. Jak od domu, tak i od auta. Ale nebudu lhát. Liam mi chybí. Možná jsem udělal chybu, ale co když najdu někoho kdo si mě bude vážit více? Sice mi psal Liam a omlouval se, ale bojím se, že to skončí úplně stejně jako předtím a to já nechci. Chci někoho, kdo mě bude doopravdy milovat.
Pokroutil jsem ale nad tím hlavou. Dost myšlenek o Liamovi a lásce. Teď jde o moji práci.

Když jsem konečně dorazil do práce, tak jsem se pozdravil s Mikem a mezitím jsme začali nahrávat. Byl jsem šťastný. Ale též smutný. Tato písnička vlastně vznikla trochu dříve, ale zapomněl jsem na ni ale když jsem jí našel, tak jsem ji trochu opravil a sepsal. Jde vlastně o to, že čekáte na toho pravého či pravou. Nakonec jsme to vše nahráli a já byl spokojený. Poté jsme s Mikem něco pořešili a já mohl nakonec vyrazit domu.

Ale to se nemohlo stát a já musel potkat ne jen Louise a Harryho, ale i Liama, který zrovna stokrát lépe nevypadal. Šlo vidět, že moc nespal. Že byl zničený. A je to určitě jenom moje vina. V tom ale zvednul svůj zrak a naše oči se střetli. Chvilku jsme na sebe jenom koukali než já se vzpamatoval. Chtěl na mě promluvit, ale já rychle nastoupil do auta. Ale on přešel k mému autu. Já i když chtěl pryč, tak jsem okénko stáhnul dolů a podíval se na něj.

,,A-Ahoj Ni, můžeme si promluvit prosím?" zeptal se mě a já viděl jak zoufalý z toho všeho je. A já věděl, že pokud neodejdu úplně pryč z Anglie, tak Liam na tom bude hůř.

,,Ahoj Liame. A nemyslím si, že je dobrý nápad si promluvit" odpověděl jsem mu a on si povzdechnul. A jsme u toho zase. Teď se zase bude jenom omlouvat. K tomu za ním byli kluci a já byl sám.

,,Ni, já vím co jsem provedl. Dej mi prosím druhou šanci a já ti ukážu, že takový nejsem. Budeš se se mnou mít lépe" řekl mi a já na něj chvilku koukal než jsem pokroutil hlavou. Poté jsem mu položil svou dlaň na jeho tvář. Musel jsem se pousmál.

,,Musíme si dát čas Li. U mě to jen tak lehké není. A co ty víš. Třeba ti jednou odpustím" řekl jsem mu ale on pokroutil hlavou v nesouhlas a chytil mou ruku do své. Bylo mi ho líto. Vidět ho takhle zničeného. Ale jinak to nešlo.

,,Ne Ni. Já tě potřebuji. Bez tebe to nejsem já" špitnul a já sklopila zrak. To nejde. Prostě ne. Čím více tady s ním budu, tím více bude zničený. A tak jsem se na něj podíval a usmál se.

,,Mám tě rád Li, ale teď to nejde" řekl jsem, dostal se z jeho sevření a poté odjel pryč. Bude mě čekat ještě dlouhá cesta....

Liam

Když jsem viděl, jak odjíždí, tak já jenom koukal. Opustil mě. Mohlo to vyjít, ale on radši ujel. Sklopil jsem zrak a Harry mě začal hladit po zádech. Věděl jsem, že bez něj nic nezvládnu. Že na tom budu hůř a hůř.

,,Pojď Li. Půjdeme domu. Takhle tě lidi nemůžou vidět" řekl Harry a tak jsme se otočili a vyrazili zpátky. Byl jsem hotový. Niall se mi prostě dostal hluboko pod kůži a já už z hlavy ho nemůžu dostat. Vždycky když usínám ho vidím. Vždycky když vidím někoho podobného, vidím jeho. Je to těžký.

Nakonec když jsme se dostali po několika minutách ke mně domů, tak jsem padl na postel a já se zakoukal do stropu. Dneska jsme si měli s klukama udělat pěkný den. Ale jak vidím, tak nic nebude. A to jen díky Niallovi.
Bylo mi smutno. Chtěl jsem někoho, ke komu bych se aspoň jednou mohl přitulit. V tom jsem cítil vedle sebe pohyb a tak jsem se na dotyčného podíval.  Byl to Harry. Pousmál se a sedl si vedle mě.

,,Jen si lehni. Jsem tady pro tebe" řekl mi a tak jsem si lehnul na jeho klín hlavou a on mě začal hladil po vlasech. Bylo mi to příjemné. Sice to byl Harry, ale on mi rozuměl.

,,Děkuji ti Harry, že jsi tady se mnou" špitnul jsem a podíval se na něj. On se usmál a mezitím dorazil i Louis. Nevypadal ale stokrát šťastně.

,,Niall odjel a teď se bude věnovat hlavně hudbě" řekl a já si povzdechnout. Skvělý. Takže ne jen že mě opustí, zablokuje. Ale on i uteče, aby byl co nejdál ode mne. To fakt zabolí. Ale co já vím jak to bude za pár let....