One of the stars|Loki ff

4. 🌺

Probouzím se snad poprvé za dva měsíce vyspaná. V nemocnici pořád brečelo nějaký dítě od čtyř ráno.
,,J.A.R.V.e, kolik je hodin? ",,Osm hodin, čtyřicet šest minut, devatenáct sekund a padesát šest milisekund." odpoví mi do podrobna. Poděkuju mu, převléknu se a hurá za Tonym!

Opatrně zaklepu do jeho pokoje a ozve se: ,,Dále." Pootevřu dveře a začnu se na něj tlemit jak rybožába. ,,Co potřebuješ?" ptá se mě. ,,Dneska bych si chtěla jet koupit třeba telefon a tak dále." sdělím mu s úsměvem. ,,Tady máš pět tisíc dolarů a běž." podává mi unaveně ten balík. Poděkuju a vyrážím do garáže tam si vezmu nějakého sporťáčka. Řídí Friday, takže se nemusím bát.

Za pět minut jsem u obrovskýho obchoďáku a jdu si koupit nový telefon a ještě nějaký mikiny. Miluju mikiny!

Jdu se podívat ještě někam kde budou mít třeba něco pro Pietra třeba nový boty ale v to zahlídnu toho nejroztomilejší štěňátko na světě, je to takový huňatý obláček s velkýma černýma očima. Přemýtám jestli si ho koupit, nebo ne.

Když ale přijdu k boxu, vyskočí a začne mi obizovat obličej. Je rozhodnuto.

Takže domů jedu s chlupáčem na místě spolujezdce v pelíšku s oblečením elektronikou a dárečky.

Když s taškama a chlupáčkem vcházím do obýváku všichni nd ním roztajou. ,,Kdo chce chlupáčkovi dát jméno? Nic mě nenapadá." egoisticky jsem se ušklíbla. ,,Co třeba Lucky?" řekl potichu Peter a začal ho škrabkat po hlavičce. Jméno nebylo špatný a vypadalo že se pejskovi líbí. Taky se mu líbí drbání, když tady začal skučet jak velryba.

Šla jsem do kuchyně udělat něco k filmu a napadly mě brambůrky a cibulové kroužky. Asi za hodinu se mohlo žrát. ,,Tos nemohla koupit?" ptají se mě pořád. Ale domácí jsou lepší.

Moje retardované štěně, které stihlo převrhnout místu s cibulovými kroužky a vyčůrat se na podlaze už je ubytované. Já taky. Na posteli. Asi mu pelíšek není dost dobrý a tak se připlazí na postel.

Pořád přemýšlím o kravinách a naprosto nedůležitých věcech. Jako třeba proč se dělají toaleťáky s potiskem Tonyho. To si s ním vážně někdo chce vytírat prdel?

V poslední okamžik když je asi centimetr nad zemí se ho pokusím chytnout. Pokládám ho opatrně do pelíšku ale ne rukama ale telekinezí nebo co to je. Napadne mě jeden nápad. Ale budu se muset zlepšit teď hned.

Po několika hodinách scházím do obýváku a sednu si k Tonymu co ještě něco luští. Pomocí telekineze si vytáhnu skleničku z kredence napustím si vodu a dám ji na konferenční stolek. (málem jsem tu vodu vylila a sklenici roztřískala ale hlavně to vyšlo.)

,,Co to sakra bylo?" Ptá se Tony s obočím až na vrch vesmíru a s bradou na podlaze. ,,Moje nová schopnost, když mi zrovna Lucky padal z postele naučila jsem se to." egoisticky odpovídám. A nějak tak vycítím že mi někoho beztak najme aby mě toho naučil víc ale z mého pohledu bylo jednoznačný NE tak se vzdává.

Ještě chvilku kecáme ale pak mu položím hlavu na rameno a odpočívám. To byl zas den. Málem se mi zrakví pes a naučím se telekinezi.

Tato kapitolka byla trochu kratší ale nic mě nenapadá. Sry. Dost cringe co😅. Za chvilku vydám další. Čauko