One of the stars|Loki ff

21.🌺

*O pár dní později*

,,Máš fakt všechno?" ujišťuje se Tony.
,,Chceš abych si vzala rovnou celo vilu, nebo jsem schopná si zabalit?" uchechtnu se. ,,Ne, tu mi neber!" křikne po mně Tony a dá si pokoj.

Kufr mi vzal náš gantleman Loki. Jakmile všichni máme kufry v kufru (pozn. autorky: excuse me what the f*ck?!) vyrážíme na cestu.

Tony řídí. Snad si před tím nedal whiskey! Pepper je na místě spolujezdce a já s Lokim jsme v zadu diskutující na téma veverky. Protože proč sakra ne?!

Když jsme v nejlepším, ucítím ten známý ruch New Yorku. No jo, už jsme tady. Za chvíli jsme v garážích. Narvu se s ostatními do výtahu a jedeme každý do svého pokoje.

,,Kdepak je moje štěňátko?" nakračuju si to do pokoje. Lucky zvedne hlavu a cupitá ke mně z mé... postele která je totálně rozžvejkaná. ,,Chyběla jsem ti vid? J.A.R.V.I.S.i, potřebuji nové povlečení a peřiny." říkám.

S Luckym v náručí si to sejdu do kuchyně. Naleju si minerálku a relaxuju na gauči s Luckym na klíně. Přichází Peter. ,,Čau. Tak zítra je začátek té ďáblovy budovy. Tudíž začátek školního roku." říkám. ,,No jo. Zítra tě tam provedu." ujišťuje mě.

Chvilku tam kecáme o těch největších blbostech všech vesmírů. Například se smějeme debilním vtipům a konverzujeme o mravenečnících. Tentokrát ne o veverkách.

Až po chvíli si uvědomuji, že jsem totálně vyfluslá. Usínám Peterovi na rameni. Polštářek docela pohodlnej, ale Lokimu se nevyrovná.

Probouzím se okolo páté. Já hloupounká jsem před pár dny souhlasila s výcvikem od začátku školního roku se Stevem. Napadne mě, že bych si konečně mohla přeprogramovat Heather.

Sejdu k Tonymu do dílny a jde se předělávat. Otevřu si její mluvící centrum a udělám tam změny ve slovníku. Za asi tři hodiny mám hotovo. Ještě jsem si tam přidala pár drobností. Třeba mi to vyhledává na mapě každý Starbucks.

Oblek si odnesu zpět do pokoje a jdu se připravovat ke spánku. Ráno vstávám o půl šesté, takže když je skoro devět hodin, tak proč ne.

Asi metr od mého ucha se ozve ten všemi nenáviděný zvuk budíku. S těží se zvednu z postele a v koupelně ze sebe udělám člověka. Venku už na mne čeká Steve.

,,Takže, teď poběžíme do parku. Tam si dáme ještě na rychlost. Toto je vytrvalostní běh. Protáhla ses?" ptá se.
,,Jo, vyrážíme." řeknu a rozběhnu se.

,,Pozor vlevo." řekne po pár sekundách a předběhne mě jako nic. ,,Tak ale jako, já nemůžu za to, že máš to sérum!" snažím se ho dohnat. Má snaha se ukáže jako marná. Jaká taky jinak.

Za pár minut si to už funím jak mašinka k lavičce na které sedí. Po té lavičce se rozteču a nic mě nezvedne. Kromě Steva.

,,Vstávat a cvičit! Nemáme na to celý odpoledne." řekne. Já jeho poznámku ignoruji. Zvedne mě už do vzduchu, takže ho poslechnu a raději jdu na místo určené ke sprintu.

Stopuje mi to. Běhám mezi stromy jak splašená. ,,Na to, že jsi holka dobrý." ukazuje mi stopky. Přibližně dvě stě metrů za dvacet sedm a půl sekundy.
,,Sexisto." šťouchnu ho do ramene.

Zase si to běžíme k Avengers Tower. Je nejvyšší čas si dát snídani a vyrazit do školy. Na snídani potkám Tonyho.
,,Zase snídáš krmivo pro ptáky? Jinak pro tebe tady máš. Neděkuj, pro tvoje bezpečí." říká mi. Podává mi brýle.

,,Ty jsou s umělou inteligencí?" ptám se. ,,Jo. Jak jí řekneš, tak se bude jmenovat." odvětí. ,,Tak ty jseš topovka." nasadím si je. ,,Heather? Propoj se s oblekem prosím." řeknu.
,,Jistě, bude to jen nějakou dobu trvat." odpovídá.

,,Happy tě sveze do školy. Před ní tě pak předá Peterovi. Už tam čeká." oznámí mi Tony když mám namířeno do výtahu. ,,Jasně dík!" křiknu po něm ještě a za pár chvil jsem v autě.

,,Čau Happy." řeknu když vystupuju z černého SUV. ,,Ahoj." řekne mi na odpověď. ,,Nazdar pavouku. Máme ještě dvacet minut. Platí včerejší dohoda?" ptám se. ,,Jasně, pojď ať stihneme vyučování." ujišťuje mě.

Stihli jsme prolézt asi polovinu školy. Vcházíme do třídy. No, vypadá to, že polovina je v pohodě, ale ostatní totální kr*téni. Sednu si vedle Petera. Jeho ročník je teď propojený s tím jeho. Pak se zase odloučíme. Sad.

,,Nová holka Parkere? Se divim, že s tebou ještě někdo je." prohlásí nějaký kluk za námi. Otočím se na něj.
,,Dej si odchod. Mám přítele." řeknu prostě a dál se jím nezabývám.

Vejde nějaká starší paní. Docela nesympatická. Projede třídu vražedným pohledem a zastaví se u mne. No do háje. ,,Třído, určitě jste postřehli, že tu máme nového člena. Pojď se nám představit k tabuli." oznamuje. Já se zvedám ze židle a jdu k tabuli.

,,Ahoj, jmenuji se Mary Starková-" nestihnu. ,,Stark má další dceru? Těch už je tak miliarda!" ohlásí zase stejnej týpeček. ,,To potěš koště. Ne! A velmi bych ocenila abyse mě alespoň nechali domluvit." ironicky se na něj usměju.

Představím se už bez větších komplimentů a kousavých poznámek a jdu si zase sednout na své místo. Až na pár vlaštovek s de*ilními poznámkami a asi dvou žádostí o číslo s odpovědí tímto:🖕, vše proběhlo jakž takž v pohodě.

Ve vyučování se ještě dohodneme skočit si na sandwich. Po cestě to ale taková mňamka není. ,,Takže ještě jednou, p*nis-",,Parker!" dokončí za našeho pana urážeče partička jeho rádoby kamarádů. ,,Kretén, kluk kterýho dřív nebo pozdějc bude celý město znát pod jménem: ten co používá urážky ze třetí třídy i když už to není několik let vtipný." řeknu a odcházím pryč.

,,Pojď na ty sandwiche pavouku!" řeknu mu a stojím u něj. Nadzvedne jedno obočí, ale pak už pochopí.

,,Delmar's Deli-Grocery?" ptám se. ,,Jo, to je ono." řekne a vstoupí. ,,Dobrý den, pane Delmare!" řekne staršímu muži u pultu. ,,Ahoj Petere. To co vždycky?" ptá se.

,,Dvakrát. Mám tu ještě kamarádku." řekne mu. ,,Všiml jsem si." odpovídá a už si sahám pro peníze do batohu. Peter mi ruku zastaví. ,,Zaplatím ti to." řekne. ,,To já jsem tady od miliardáře. Ještě abych nemohla zaplatit dva sandwiche!" plácnu se do čela.

Za chvilku to máme na pultu. Peter tam bez mého svolení dá dvoudolarovku a pár centů. Já mu jí vrátím a zaplatím to.

Čus! Tady máte vaší dávku ve formě kapitoly. Před chvilkou jsem vypila skoro celej energiťák a vůbec se mi nechce spát. Je půl 3 ráno 😂. Tak se mějte Midgarďané! 🙋