One of the stars|Loki ff

13.🌺

Po incidentu s Natashou odcházím do svého pokoje. Sednu si na postel a přehrávám si to video. Jak ještě pustili tu písničku, já je tak nesnáším! Telefon mrsknu na postel. Lehnu si na břicho a obličej zabořím do polštáře.

Ozve se zaklepání. ,,Dále!" vyzvu osobu a pořád jsem v poloze ležící na břichu na posteli s obličejem zabořeným do poštáře. Když dotyčná osoba vejde, zavře dveře a sedne si na postel. Ohlédnu se a spatřím člověka, kterého bych raději neviděla. Loki. Otočím se a sednu si za ním. ,,Co potřebuješ?" ptám se ale nevšímám si, že Loki bere můj telefon s dokola běžícím videem. Až po chvilce si všimnu známé písničky.

Zrudnu a beru si telefon zpátky. ,,Proč mi to bereš?" ptá se nechápavě a poté si všimne toho jak rudnu. ,,Em, já-" koktám ze sebe a rudnu ještě o pár odstínů víc. ,,Není ti to blbý? Líbat se s bohem?" říká mi Loki sarkasticky.
,,Kdo ti dovolil se mi hrabat v myšlenkách?" ptám se Lokiho, ale naštvání nepřemůže stud.

,,Já." dovolí si a mírně se ušklíbne.
,,Hej, toto fakt nepůjde." řeknu a v mém hlase je i kapka smutku. Jsem prokouklá. ,,Můžeš odejít? Chci být chvíli sama." řeknu a než stačí něco namítnout táhnu ho ze dveřím. Zavřu a svezu se po nich k podlaze.

*Loki*

Když jsem uviděl to co se stalo na party mě Mary vytlačila z jejího pokoje. Ani se jí nedivím. Takhle se prozradit, to by nechtěl nikdo. Zároveň to ve mně vyvolává zvláštní pocit. Nevím co to má být. Nicméně až zjistím kdo to točil, tak ať si mě nepřeje. Takhle se ztrapňovat nebudu.

*Mary*

Ještě chvilku tam sedím u dveří. Nejprve tam pár sekund Loki stojí, ale pak se odporoučí do svého pokoje a na mou postel. Brzo nejspíš i na úplné dno galaxií a vesmíru. Ať si mě ta Natasha nepřeje. Zase se ozve klepání.
,,Loki, už jsem ti řekla, že chci být sama." křiknu a neuvědomuju si, že jsem to právě křikla na Natashu.

,,Já nejsem Loki, můžu dál?" ozve se známý hlas Nataši. ,,Jasně, zrovna jsem ti něco chtěla." odpovídám a posbírám sílu. Nat vejde a čeká na to, až se jí svěřím. ,,Když jsi natočila to video, cos čekala? Nedopatřením ho viděl Loki a víš jak se teď cítím? Hrozně. Všechno se mi teď rozpadá před očima a je mi z toho blbě. A jestli máš argumenty, že si tu vylívám srdíčko kvůli tobě tak s tím běž někam." vychrlím to na ni. Natasha to nepobírá a stojí jak přikovaná. Po chvilce odchází a já jsem z toho všeho špatná.

Zase skončím na posteli v poloze, ve které jsem byla před pár minutami. Přimhouří se mi víčka a přestávám reagovat.

Probouzím se neznámo v kolik. Rozhodnu se vyjít si ven. Mám schopnosti a nepotřebuju Lokiho s jeho dýkami aby mě chránil. Zbalím si batoh a otevřu si okno. Batoh si beru, protože tam chci zůstat pár dní.

Otevřu si okno a ještě před tím než vyskočím tak J.A.R.V.I.S.ovi řeknu, že jestli něco kecne, tak je na několik dní v hacku. Seskočím z okna a upravím si Friday na nose. Jdu neznámo kam. V tom mě napadne, jet za babi a dědou v Čechách. Peníze na letenku mám, tak zajdu do nejbližšího NewYorského letiště a letí se do Prahy. ,,Friday, pošli vzkaz Tonymu, že jsem na pár týdnů pryč." řeknu Friday a nasedám do sedaček. Doufám, že tohle už nespadne.

Blíží se noc a já se uchýlím ke spánku. Brýle si pro jistotu nechávám. Zase mě potká bezesná noc. Za chvilku mě z myšlenek vytrhne hlas letušky, že za deset minut jsme na místě.

Lidé okolo se na mne koukají divně.
,,Friday, spí babička a děda nebo ne? Nechci jim vtrhnout do domu a vzbudit je." ptám se. ,,Podle jejich poslední návštěvy spí." odpovídá.

Když už jsem venku z letadla, přiběhnou dva asi třináctiletí kluci a vyptávají se mě na různé otázky. Nevím co dělají venku de dvě ráno ale budiž. ,,A vy jste ta Mary Starková? Od Tonyho?" říká mi jeden a vytahuje mobil na fotky. ,,Jo, a co na tom." odpovídám a jdu dále svou cestou.

Najednou mi druhý sebere brýle a utíká s nimi někam do háje. Když nepomůže fyzička, pomůžou schopnosti. Kluka vynesu do vzduchu a nastavím ruku na brýle. Bez váhání mi je dá a jsou oba bledí jako Tony po kocovině.

Dojdu do vesničky poblíž Prahy a k domu prarodičů. Uvidím přes bránu jak si děda dává kafe na verandě a vejdu na zahradu. ,,Dědo?" oslovím starého muže s býlími vlasy sestřiženými na krátko, se šedýma očima a v béžovém svetru který pletla babička. ,,Mary, už jsem si myslel, že tě neuvidím! Pojď sem myšičko!" nadšeně mě k sobě zve děda a já ho obejmu.

,,Pojď dovnitř za babičkou. Musíme ti toho tolik říct." řekne ještě a jdeme do domu, kde to zavoní povidlovými vdolky od babičky. Mňam. Za chvilku uvidím šedovlasou babičku s brýlemi a zástěrou která má smysl pro humor, ale také umí zachovat chladnou tvář. Teď se ovšem culí jak sluníčko a běžím ji obemout.

,,Jéminánku Mary! Ty jsi vyrostla! Jéžiškote. Hlavně, že jsi živá a zdravá. Ví Tony o tom, že jsi tu?" ptá se mě a ani na vteřinu se nezamračí. ,,Jasně, Tony o tom ví a jestli byste dovolili, šla bych se převléct." řeknu tu malou lež a odběhnu do pokojíčku. Vybalím si všechno. Ani nevím jak, ale mám s sebou oblek. Se mi musel zplést s jiným kusem oblečení.

Vytáhnu si telefon a něco na sebe. Samozřejmě pomocí schopností. Najednou uslyším babičku jak mi do pokoje nese pár vdolků a kakao. Dveře jsem nechala otevřené a babi viděla, že umím čarovat. Stojí tam s otevřenou pusou. Já se na ni otočím a vemu si hrneček s talířkem dříve než je upustí na zem. Tentokrát normálně.

,,Promiň, že jsem ti o tom neřekla." omlouvám se babičce a ona se usměje a posadí. ,,Takže taky jsi v těch Ovendžrech?" ptá se babička. ,,Ještě mě jím nikdo nejmenoval tak asi ne." odpovídám a posadím se za ní na postel.

,,A to je co?" zeptá se babička ukazujíc na oblek. ,,To je oblek. Podobný má třeba Steve, kapitán Amerika." odpovídám babičce a upíjím z kakaa.
,,Ahá, jako superhrdinskej?" říká mi.
,,Něco takovýho." odpovídám.

Yoy, tak se tu někdo prozradil 😬. Jak asi bude reagovat Loki? Co Tony a vzkaz, že Mary bude na pár týdnů pryč? To všechno se dozvíte v dalších kapitolách. 😁