One of the stars|Loki ff

16.🌺

*Loki*

Co Mary upadla do bezvědomí, uběhlo několik dní. Prý, že pokud se do dvou dnů neprobere, znamená to konec. Sedím tu u ní na židli a občas jí dám nějakou tu energii, aby se zvýšila šance jejího přežití. Proč jí toho nedám víc? Nemůžu spát. Nevím proč, ale něco vevnitř mě zžírá.

Sedím tu a pomalu se mi blíží konec návštěvní doby. Alespoň si ji můžu více beztrestně prohlédnout. Vždy mě fascinovaly její přírodně rovné a platinově blond vlasy. Ale vzhled není na člověku všechno. Umí si ze sebe i ostatních udělat legraci. Drzá a odvážná. Přesto milá se zlatým srdcem. Umí svou bolest smíchat se vtipem a humorem, což na ní obdivuju nejvíce.

Dalšího dne

Zbývá jen pár hodin do konce jejího limitu. Pomalu mi dochází naděje. Ozve se zakašlání a chrčivý zvuk. Podívám se na ni pozorněji mýma unavenýma očima. Ona ty své má pootevřené. A snaží se mi něco říct. Přijdu k ní a posadím se na postel. Usměje se a mne se rozzáří výraz též.
,,Mám říct, že ses vzbudila?" ptám se s radostí v očích. ,,Až za chvilku. Teď nemusíš." chytá mě svou teploučkou rukou. ,,Kolikátýho vůbec je? A jsem v nemocnici nebo v Avengers Tower?" ptá se. Než stihnu zareagovat, ozve se Jarvis a je to jasné. ,,Jste v Avengers Tower slečno. Je dvacátého srpna." odpovídá Jarv.

,,OK. Jarve, řekni jim, že jsem vzhůru a stopni jim za jak dlouho budou tu." říká mu. Pousměje se a nepouští mě. Ne, že by mi to vadilo.

*Mary*

,,Mary!" přilítne Pietro jako první, což jsem čekala. ,,Nazdar Rychlonožko, jak jde život?" ptám se. ,,Od té doby, co tě tu nemáme na nic. Ale jsi zpět. Muflon by tu neměl být do zítřka, takže mě napadlo vzít tě do vily aby ses odreagovala." odpovídá Tony. Smutek potlačuju falešnou radostí. ,,Moc ráda!" odpovídám a už jsou tu i ostatní. Vše si řekneme a uzavře to Tony s neúplně příjemným monologem.

,,Můžeš mi prosím vysvětlit, co to dělalo na tvojí hlavě?" ptá se a ukáže mi Friday. ,,Když jsem hledala Lokiho, našla jsem to v autě na zadních sedadlech. Co se stalo s tím autem se radši neptej." zasměju se. ,,No nic, ale zacránilo ti to život." řekne a brýle si dá za tričko. ,,Tak to mám kliku." uchechtla jsem se.

Po asi hodině, sedím v obýváku a čtu si. ,,Haimdalle..." ozve se ze střechy. Vyletím nahoru. Doslova. ,,Otevři Bifrost!" dokřičí Thor. Nic se neděje.
Asi se Bifrost pokazil. To se stává. Napadne mě navšívit Strange. Dám o tom vědět a vylétnu z okna.

,,Je tady ten nejlepší kouzelník kterýho znám?" křiknu mezi klepáním na dveře. ,,Jasně, co potřebuješ?" Odpovídá egoisticky Strange. ,,Takže když jsem před pár dny měla narozeniny, tak jsem silou vůle podpálila podlahu.'' takhle mu převyprávím mou story. Instinktivně ho následuju do zrcadlové dimenze kde se nemůže nic stát.

Konečně po pár hodinách zapálím jenom tu svíčku. Ne strop, podlahu, celou budovu, Strangovo háro... Když vyrážím k odchodu, Strange mě zarazí. ,,Chceš čaj?" ptá se. ,,Miluju tvoje čaje." odpovídám a sednu si s ním ke stolu. Kecáme tam ještě dobrých dvacet minut a drbu jeho plášť. ,,Kdo je tady ten nejrozromilejší plášť na světě?" Strange protočí oči.

Tony mi dá vědět, že už mám jít. Vyletím do vzduchu a za pár minut mám už i zabaleno. Thorovu hádku s Tonym jsem naštěstí prošvihla. Všichni na termín hlídání, už něco mají. Loki letí s náma.

,,Nechceš se nějak kulturně obohatit v Midgardské hudbě?" ptám se se smíchem. ,,Že jsi to ty..." odpovídá a já pouštím metallicu. Trsám v letadle jak postižená a Loki se na mne udiveně kouká. ,,Co to je?" už toho má dost.
,,Jedna hodně slavná skupina. Lidi to mají rádi." odpovídám a přestávám Lokiho mučit.

,,J.A.R.V.I.S.i, máš informace do kdy tu bude Loki?" ptám se. ,,Odhadem do října, než se Bifrost opraví." odpovídá.
Takže Lokiášku, máme spoustu času na ani nevím co, ale prostě tě tu budu srát o dva měsíce dýl.

,,Slečno Starková a pane Loki, jsme na místě." svolává Jarvis. ,,Neke, on ti řekl pane!" uchechtnu se a kvačím si to k východu. Loki mě následuje. Beru si kufr na kolečkách a po cestě mířím k vile.

Švihnu se sebou i kufrem na postel a vydechnu si. S Pepper a Tonym jsme se domluvili, že půjdeme na pláž. Lokiho samotnýho tu nenechají, ještě by to tu zbořil. Jsem už v plavkách, slunečních brýlích a kloboučku. Běžím si pro surf a vyrážím směr západní kus pláže. Tam to mám nejradši.

Do vody se mi teď nechce, tak se jdu vyhřát na lehátko. Ozve se křik. Otevřu své líné oči a pohlédnu na Tonyho jak s Pepper v náručí běží do vody. Musím se tomu uchechtnout.
Ucítím jak někdo bere pro změnu mne. ,,Loki, ty ichyle! Ruce pryč!" snažím se vymanit ze sevření. To už je Loki po pas ve vodě. ,,Opovaž se ty haj-." nedořeknu, jelikož jsem ve vodě též. ,,Ty svině!" zamrmlám si pod fousy a je po Lokim.

Vlny dneska nejsou tak jsem si to prkno brala k ničemu. Chvilkami se opaluju a jinak se naháníme ve vodě s Lokim. Slunce se sklání k západu a já si užívám ten klid. Tony s Pepper si šli dělat svoje techtle mechtle dovnitř a Loki umí být zticha. Lehátka máme u sebe a pozorujeme západ slunce. Položím mu hlavu na rameno a usínám.

O chvilku později slyším jak si Loki ukopne prst u nohy o kufr. ,,Nechoď pryč." smlouvám jak malé dítě. Lehne si vedle mne a já mám polštářek zajištěný.

***

Ráno se probouzím na známém polštářku. Večer si pamatuju takže jsem v klidu. ,,Dobré ráno." oznamuje mi sametový hlásek do ucha jehož vlasníkem je bůh který si mě drží u sebe ve svém objetí. ,,Dobré ráno veličenstvo. Jak se spalo?" ptám se s klodným úsměvem. ,,Báječně. Tobě?" oplatí mi otázku a pořád mě nepouští. V jeho objetí se cítím v bezpečí.
,,Nápodobně." odpovídám a otočím se na něj.

,,Ne že by mi to nějak extra vadilo, ale pustíš mě?" ptám se. ,,Jo jasně, omlouvám se." odpovídá a já zalezu do koupelny. Zkulturním se a převleču. Když vyjdu, Loki už tam není.

Jdu se nasnídat. Tam je Tony a chystá si dělat kafe. ,,Mám pro tebe balíček od Strange. Prý ti to zapomněl dát když jsi tam byla." oznamuje a posune ke mně menší krabičku. Stephene, já tě zbožňuju. ,,Co tam je?" ptá se.
,,Nebuď zvědavej, budeš brzo starej. Čaje." odpovídám a začínám si jeden dělat. ,,Mnohem lepší než nějaký kafe z Kauflandu." narážím na Tonyho usrkávajícíha ze svého hrnku.

Po pár minutách uklízím misku od cereálií a přijde oblečený bůh. Sáhne po čajích. Tak to by nešlo Lokouši. Bacnu ho přes ruku a krabičku si odnesu do pokoje.

Konec kapitoly! Doufám, že máte radost když vydávám kapitoly takhle často✨. Pro Mary velký UFF. Těším se na vás u dalších kapitol. Čus😘!