One of the stars|Loki ff

24.🌺

Všímám si, že mě Muflon ještě nepouští. Nevadí mi to. Sedne si za mnou na lehátko. ,,Jinak, já jsem Steve Rogers." podá ke mně ruku další blonďák s oblekem ve stylu ameriky.
,,Subjekt tři sta sedmdestát osm." potřese mi rukou. ,,Ne, jmenuješ se Mary. Dobře?" řekne mi. Kývnu na souhlas.

,,My už se známe. Já jsem Wanda Maximoff..." takhle se mi všichni představili až na Muflona. ,,Loki Laufeyson. K vašim službám." políbí mi hřbet ruky. Musím být jak rajče.

,,Letíme směr L.A. Jinak jsem Clint Barton." potřeseme si rukama. Jdu si sednout někam jinam než do té asi laboratoře.

Po přibližně deseti minutách jsme tam. Zase chytnu Lokiho za ruku. Nevím co mám čekat. Vkročíme do nějaké lodi. Najednou vidím mývala v oblečku, zelenou holku, strom a divnýho týpka. ,,Zase vy?" uvidí nás dva mýval. ,,Pokud vím, naposledy to byla vaše práce, že jsme tu byli." řekne Loki a stiskne mi ruku. ,,Tak pojďte za mnou. Mantis ti ty tvoje vzpomínky vrátí." oznámí. Já se pousměju.

Sednu si na nějakou pohovku. Lokiho už nepustí. Vejde nějaká holka s tykadýlky. Už se ani nedivím. Řekla bych, že je roztomilá. Nebráním se. Položí mi ruce na hlavu a mně se chce spát. Objevím se zase ve stejné místnosti, ve které jsem byla před chvílí. Otevřu první šuplík, který mi přijde pod ruku. Je tam zrovna jméno Rocket the Raccoon. Vybaví se mi jeho drzost a jak jsem ho málem zabila při mé poslední návštěvě.

Takhle otevřu všechno až na Lokiho a rodinu. Prvně zkusím rodinu. Nejlepší vzpomínky, ale zavalí neskutečný smutek. Poté si setřu neposednou slzu a otevřu Lokiho. Břicho mi zavalí tisíce motýlků. Jen aby ještě nebyl na Asgardu. Rychle otevřu oči. Mantis se docela lekne.

,,Neboj, stejnou chybu už neudělám." vyběhnu z místnosti a mířím si to k Lokimu. Naštěstí je tam sám. Skočím mu okolo krku a nohy mu obmotám okolo boků. Trochu se zapotácí, ale pak mě sevře v pevném objetí.

,,Notak hrdličky, sice je to hezký že se tak objímáte, ale čekaj na vás." řekne Rocket. ,,Dej si pohov křečku." seskočím z něj a jdeme k východu.
,,Jsou v quinjetu?" ptám se. Přikývne. Najednou mě něco napadne. Pošlu nápad Lokimu a ten přikývne. Nahodím neutrální výraz a chytnu se ho za ruku jak předtím.

,,Tak co?" překvapí nás Tony. ,,Nic." odpoví Loki. Pohlédne na mne. Já mám pohled prázdný. Usoudí, že asi bude nejlepší když mě vezmou do Avengers Tower. Možná se mi vzpomíny vrátí. ,,Je ti dobře?" zeptá se Steve. ,,Samozřejmě ty Americká prdeli." uchechtnu se.

,,Tohle nám už nedělejte! Víte jak jsme se báli?" obejme mě Steve. Postupně se přivítám i s ostatními. ,,Ty seš blbá." obejme mě Tony a já mu objetí opětuju. ,,Ty taky Anthony." oplatím mu a za chvilku jsme v tower.
,,Zdravím vás slečno." řekl mi Jarvis. ,,Já tebe taky J.A.R.V.e." usmála jsem se a všichni krom Tonyho se nahrnuli do výtahu. On si přistál na střeše.

,,Mary, zítra letím na Asgard. Nějak se to urychlilo." šeptne mi Loki. Jen kývnu a vydám se do pokoje. Nakonec zjistím, že je pátek, takže se zítra ze školy omlouvat nemusím. Rozhodnu se pořádně se na zítra vyspat. Ještě si ale jdu do kuchyně pro něco na jídlo.

Usínám s Luckym vedle sebe a s nerovózním pocitem.

***

,,Vstávej. Za chvilku letíš. Jinak z mailu od mývala neměl pan Stark radost. Ty víš o čem mluvím." strhne ze mne peřinu Peter. ,,Nazdar Pavouku. Neukamenovali tě, když jsem ve škole nebyla? Jinak se mu omluv, že jsme spolu." řekla jsem s mírnou ironií. ,,Ne. Padej se převlíct do šatů." zavřel za sebou dveře a najednou uvidím složité světle modré šaty. Vlasy si rozčešu a mám je rozpuštěné.

Na stole jsem našla sandwich a dokonce se mi u jídla povedlo se nezašpinit. Utíkám jsem na střechu. Tam už je Loki s Thorem. Vzhlédneme k obloze a v tu ránu nás pohltí světlo. Ke konci se trochu zapotácím, ale nespadnu. ,,Zdravím Heimdalle." řeknu společně s Thorem. Loki za cestu nepromluví.

Po chvíli jsme v paláci a za chvilku má začít soud. Potakám Lokiho. ,,Já ho nenechám vzít ti život." řeknu mu, když ho vidím sedět venku na lavičce. Nevypadá úplně zdravě. Obejmu ho jednou rukou, ale on nehne asi brvou.
Už se raději vydám za Thorem, když vidím přicházející stráž.

***

,,Ne!" vběhnu před Lokiho, když odin rozhodne o trestu smrti. ,,Že by se v Lokim nakonec našel kousek dobra, když ho tato smrtelnice chce zachránit?" řekne Odin. ,,Měla ses držet stranou." šeptne mi do ucha Loki. ,,Naučil tě alespoň něco?" znechuceně se na nás podíval. (btw, zapomněla jsem zmínit ještě jednu věc. Hluboce se omlouvám.)

,,Naučil." odpovím mu. Teleportuji se o několik metrů dál a poté udělám iluzi sama sebe vedle Lokiho. Poté se teleportuji na své předešlé místo.
,,Znova se tě ptám Loki. Našel jsi v sobě alespoň ten kousek dobra, který mě má přesvědčit o nároku na tvůj život?" řekne Odin. Loki si mě k sobě otočí a políbí mě.

,,To mi stačí. Friggo, odeber mu jeho magické schopnosti." usměji se. Cítím to napětí mezi těma dvěma. Když je po všem, Loki se odebere do zahrad. Chci jít za ním. Když k němu dorazím, obejmu ho. On mě od sebe ale odstrčí.

,,Tobě to nedošlo?" uchechtne se. ,,O čem to mluvíš?" nechápu. ,,Nikdy jsem tě nemiloval. Propustko na svobodu. I ty vzpomínky. Jsou falešné." zděsím se. ,,Prosím řekni, že si ze mne děláš jenom legraci." jsem zaskočená.
,,Táhni ty hloupá Midgarďanko!" odejde.

,,Dneska poletíš domů sama. Ještě musím něco vyřešit. Dobře?" přijde za mnou Thor. ,,Dobrá." jdu směrem k Bifrostu. ,,Heimdalle." řeknu. On jen přikývne a během pár sekund stojím na střeše Avengers tower.

,,J.A.R.V.I.S.i, vyřiď ostatním, že nechci být rušena." zavřu se do pokoje a obléknu se do něčeho jiného než jsou šaty. Vezmu si polštář a do něj se spustí mé slzy. Dál už udržet nejdou.

Na postel za mnou vyskočí Lucky a přitulí se. Alespoň on mě nezradí. Obejmu ho a za chvilku mi usíná v náručí. ,,Jsi v poho? Jsi tam zalezlá už několik hodin a dneska jsi nic nejedla." klepe na dveře Nat.

Nezabíjejte mě, že jsem nic dlouho nevydala. Prostě je distanční výuka a posílají nám kamion úloh denně. Jinak se mějte sluníčkově☀!