One of the stars|Loki ff

19.🌺

Nejdříve koukám jak vykulená myš poté, co naše rty spojí. Nejsem schopna pohybu natož slova. Poté se odtáhne a podle jeho výrazu, se cítí krapet trapně. Po asi dvou sekundách se mi koutky stočí do úsměvu a oplatím mu to, co před pár sekundami udělal on. Nejdříve je překvapený jako na začátku já, ale pak začne spolupracovat. Do polibku se usmějeme. Je to zvláštní, když nehrajeme flašku, nebo v sobě nemám alkohol.

Když se odtáhneme, tak si až teď uvědomuju, že jsem to podělala.
Překryji si obličej dlaněmi. ,,Ty mě miluješ co?" odhalí mě. V tu ránu se vsadím, že jsem rudá až na prdeli.
,,Abych byla upřímná... Jo!" vyžvejknu se. ,,Já to věděl!" zaraduje se Loki. Hodím po něm nechápavý pohled, ale jeho pohled na oplátku mluví za vše.

Oddychnu si a obejmu ho. ,,Takže ty taky? Chci mít pojistku." ověřím si ho. Kladně zakývá hlavou. Já zůstávám v jeho objetí s nejlepším pocitem ve vesmíru. Dneska mám štěstí dvojnásob, protože surfy nám vyplavilo moře, ale mají mezi sebou asi padesátimetrovou mezeru. My s Lokim žádnou a já se cítím maximálně uvolněná a v bezpečí.

,,Ať tě to nenapadne někomu to říct!" po asi desetiminutevém objetí prolomí ticho. ,,Máš mé slovo. Jenom mezi námi." odpovídám. ,,Co si takhle zajít pro odměnu do baru?" ptám se.
,,Jdeme!" řekne Loki. Stoupneme si a ruku v ruce jdeme k baru. ,,Co si přejete?" ptá se tentokrát jiný barman. Může mu být maximálně kolem dvacítky. Řekneme si a za chvilku to tu máme.

,,Loki, nepůjdeme už?" ptám se ho. Mladík za barem vyskočí leknutím a namíří na něj pistolí když zaslechl jméno "Loki". ,,Uklidni se jo? Do háje! Nikdo tu nebude nikoho ohrožovat! Jasný?" rozkřiknu se. ,,Ty se kliď z cesty maličká!" vyjede na mne.
,,Prosim? Vždyť jsem asi stejně stará jak ty! Tak jaký maličká?! A nikdo se tu střílet nebude." řeknu ještě víc rozčileně. Ozve se rána a já dostanu infarkt. Ten z*rd vystřelil! Všichni jsou však v pohodě. Loki mu ukáže vystřelenou kulku, kterou si bere do prstů a maniak s pistolí utíká.

,,To by stačilo. Toho cápka nahlásím za ohrožování zákazníků a vše bude v pořádku. Jo, jinak ostatní přeživší co tu zbyli, jo je to pravej Loki a jestli dovolíte, rádi bychom šli." řeknu svůj monolog, dám peníze na bar a jdeme k prknům. Po té události je mi na nic, ale zároveň bych se teď začala smát. Jen koutky stočím do mírného úsměvu a beru si svoje prkno.

,,Takže, jakože se nic nestalo. Dobře? Se vztahama se vyjadřovat nebudem." připomínám nám oboum. Kývne hlavou a začneme se bavit jako normální kamarádi. Každý z nás se odebere do svého pokoje a převleče se do každodenního oblečení.

Jdu se kouknout za Tonym do dílny chvilku ho pzoruju. Stoupne si o pár metrů dál. ,,Jarvisi, spusť jehlu!" vyřkne a začne tam tancovat jakoby se nechumelilo. Však ono se nechumelí. Odkóduju dveře a jdu za ním.

Nejdřív si mne nevšímá a zkouší asi novou techniku oblékání IronMana. Syknu se soucitem, když ho další část trefí tam dolů. S dušeným smíchem ho pozoruju. Furt někde padá. Už mu zbývá jen jedna část obleku, což je předek od helmy. ,,Pojď sem!" řekne, jakoby to byl pes. Udělá nějaký vrut a už ji má na sobě. ,,Jsem nejlepší!" řekne si. V tom ho nějaká část, která se zasekla v jedné skleněné vitríně IronMana jiného typu ho trefí do otvoru řitního. Můj výbuch smíchu započne. Celou dobu nás natáčí jeho
'pomocná ruka'. Ohlédne se na mne. Záběr z kamery si nakopíruju do telefonu a běžím do bezpečí.

Utíkám si to do Lokiho pokoje. Zaklepu. ,,Jestli he to Mary, můžeš sem jít!" křikne. Otevřu dveře a sednu si za ním na posel. ,,Chci ti něco ukázat." řeknu a spustím video. Oba se smějeme. Nejvíc, ale z toho jak Tony:
,,Jsem nejlepší." a pak se nejvíc rozsekal. Oba se smějeme jak zdrogovaní.

,,Slečno Mary, mám vám oznámit, že pan Stark bude poslední týden denně jezdit na Stark Industries a Stark Expo a slečna Pottsová ho bude doprovázet s vyjímkou středy. Mám se vás zeptat jestli s ním chcete někdy jet. Ve čtvrtek jedete povinně." rozezní se pokojem J.A.R.V.I.S.ův hlas. ,,No tak fajn. Vycituj mu, že ale Antony, jak to do háje uděláš s Lokim? To pro něj tu budeš mít chůvu, nebo ho strčíš do zoo výběhu mezi muflony?" křiknu do prázdna. Loki protočí oči s mírným úsměvem. ,,Alespoň budeme mít víc času na sebe." vtisknu mu pusu na tvář a odcházím.

*Tony*

Poté co se mi Mary vysmála za můj nevydařený pokus o nový způsob dálkového oblékání IronMana, začínám dávat věci do pořádku. ,,Pane Starku, Mary návštěvu Expa přijmula, ale nechala vám vzkaz. Cituji: Antony, jak to do háje uděláš s Lokim? To pro něj budeš mít chůvu, nebo ho strčíš do zoo výběhu mezi muflony?" říká mi J.A.R.V.I.S.Drzá je. To má po Starkových. Zasměji se tomu a dále si toho nevšímám.

*Mary*

V pokoji mi leží několik balíků se školními věcmi. Asi je čas, to rozbalit! Vydám se do kuchyně najít buď kobercovku, nebo nůž. Mini nožík najdu dřív, tak i s ním si to sprintuju do pokoje.

Vrhnu se na balíček s batohem. Té izolepy tam narvali snad tunu! Takhle se s tím piplu asi další dvě hodiny. Nakonec se rozhodnu si vše připravit do batohu. Nevim proč, když mám ještě pár dní před sebou, ale proč ne.

Vysprchuju se a lehnu si do své měkoučké postele. Dám si do uší sluchátka a usínám se svým oblíbeným playlistem. Zítra máme s Lokim celý den pro sebe. Usíná se mi dobře.

***

Vzbudí mě otevření dveří. Chvilku mi trvá než se od sebe ty moje víčka odlepí, ale stejně uvidím to sluníčko, které se na mne dívá z chodby. ,,Chceš jít za mnou?" ptám se. Loki skočí do postele až málem spadnu. Chytne mě a přivine si mě k sobě.

,,Jak se vstávalo?" říká mi Loki s mírným úšklebkem a vtiskne mi pusu do vlasů. ,,Uplně úžasně v sedm ráno. Bozi asi tak dlouho nespí, co?" uchechtnu se.

Čus, tato kniha je ROZEPSANÁ! To, že jsem vydala novou, neznamená, že tato je u konce. Mimochodem teď nakluš na můj profil, hoď tam tlačítko SLEDOVAT a přečti si mou další knihu.
                                                     Čau👋😘!