Spolu ✔

11. Spánek v objetí

Už to byl snad týden od toho, co se stalo mezi Hermionou a Dracem. Pokud se teda něco vůbec stalo.
Sice to nebylo vlastně poprvé, ale tohle pro oba, aspoň pro Hermionu bylo něčím jiné. Byla pravda, že mezi nimi bývá vždy taková zvláštní energiie a atmosféra, když si jsou nablízku. A to zrovna k těm dvou nevědělo.

Avšak nepřišlo by vám to divné, i když většina by určitě důvod toho všeho našla. Jak se ale zdálo, všichni byli asi slepí.Vždyť i přes to, že je spolu pravděpodobně nikdo neviděl, mohli si něco domyslet z pohledů, či postoji k tomu druhému. Aspoň jejich nejbližší.

Teď se však Malfoy s Grangerovou nescházeli.

Hermiona se s ním snažila nevést příliš konverzace a naštěstí ani on nejevil známky toho, že by se s ní nějak chtěl bavit víc, než bylo nutné, což jí vyhovovalo. Ale nic netrvá věčně, že ano. Takže bylo jasné, že jednou...

Nebelvírka stála zrovna na půdě bradavicích pozemků a rozhlížela sledovala okolí, podobně jako když byla před několika dny snad týdnem v Prasinkách. Nikdo netušil jak to dělá, ale opět si nevšimla další osoby, která se vedle ní jen tak objevila.

Skvěle jí vycházel plán a teď tu najednou stojí?! Za co ji Merlin trestá? pomyslela si, když se zatraceně moc lekla postavy za sebou. Nezapomněla pro ještě vyděšenější efekt vykřiknout.

Snad to neslyšeli až v Prasinkách.

,,Domníval jsem se, že se mě lekneš, když si tu jen tak stála. Ale že tak hezky vykřikneš mě vážně nenapadlo." řekl s úšklebkem.

Hermiona nejprve nevěděla, co dělat. Přece jen se s ním snažila příliš nevybavovat a teď tu stál před ní na bradavických pozemcích. Navíc jsou tu sami!

,,Hahaha, vážně vtipný," utrousila a snažila se snažit vypadat aspoň trochu normálně a ne no... jak vždycky při podobných situacích, nervózně.

Malfoy se zase zasmál a jestli si něčeho v jejím obličeji všiml, nedal to znát. Po nějaké chvíli trapného ticha však promluvil znovu on.

,,A co tu jsi tak sama? Kde máš Pottera s Weasleym a zrzkou?"

,,Nemusím ti na vše odpovídat," odsekla a pro jistotu vynechávala jeho jméno.

Malfoy nebo Draco?Možná by vám to přišlo...vtipný? Ale ona doopravdy nevěděla, jak ho oslovit. Ne po tom, co se stalo.

,,Ale bylo by fajn, kdyby jsi odpověděla," začal znovu.

,,Možná jo, ale máš smůlu," řekla.

,,No dobře." ustoupil jí Draco po chvíli. Hermiona se nad tím musela vítězně usmát.

Teď už nevypadal tak zle a byla ochotná se s ním i dát do řeči, což taky udělala.
Nakonec se jejich "rozhovor" protáhl na dalších několik hodin do večera. Prostě se nějak "usmířili".

Ani si nevšimli, že už se stmívá.

,,Neměli bychom se vrátit?" zeptala se Hermiona.

,,Musíš stále tak všechno dodržovat?Jednou se nic nestane, když dojdeš do pokoje po večerce," zaksychtil se.

,,Ale já...Já jsem nikdy nic takového neudělala. Co, když mě chytí?"
začala nebelvírka a Draco se musel zakřenit nad její starostí jak je něco takového nebezpečné. To jako fakt?Každý někdy nedodržel pravidla, ale Hermiona očividně ani jednou.

,,Neměj obavy, Mio, nic se nestane,"
řekl a vlastně si ani neuvědomil, jak Hermionu nazval. Jen, kdyby věděl, že jí neřekl pravdu a oba za to ponesou následky po zbytek života... Jak vtipné.