Spolu ✔

14. Šťastné dny část 2

Hermiona seděla se svými přáteli v nebelvírské společenské místnosti.
,,Hermiono?"oslovil dívku Ron.
,,Ano."otočila se na něj s otázkou v očích.
,,Kam pořád mizíš.Řekneš nám to někdy?"zeptal se.Čekala by, že po jí vylítne, ale dnes ne a to ji i celkem potěšilo i, když to na co se jí zeptal musela stejně nějak zamluvit.
Určitě by její přátelé nepobrali, že se schází s Dracem Malfoyem,zvlášť když si Harry myslí a má i pravdu, že je Smrtijed.

,,Nevím o čem mluvíš,Rone."
,,To si děláš srandu, že?!"vykřikl.
,,Vážně nevím,Ronalde."zůstala překvapivě ona stále v klidu.Většinou se už hádali, ale ona, když teď byla šťastná se nechtěla rozptylovat.
Možná jen na krátkou dobu šťastná, ale chtěla si užít tuhle dobu, protože jí bylo jasné, že až Draco splní svůj úkol a ona začínala tušit co by to mohlo být už to nezažije.

,,Tak třeba to, že pořád někam mizíš a neříkáš nám kam.Myslíš si, že jsme si toho nevšimli?!Chceme to vědět!"
,,Já-já..nevím co říct."řekla a on se na ni nasupeně podíval.
,,To jako vážně?!My po tobě chceme vysvětlení a ty, že nevíš co říct?!Prober se!"Hermiona se opatrně podívala na Ginny s Harrym.
U Harryho nic neočekávala a Ginny se na ni smutně dívala.Zřejmě jí chtěla pomoct, ale věděla, že je snazší nechat Rona se vyřvat.

Hermionu napadla parádní věc.
Vždyť by je to ani nenapadlo, že to může být pravda.
,,Dobře,jestli se vám zdá, že s vámi málo trávím čas, tak prosím.Budu se snažit to napravit, ale stále tu pro vás jsem.Nevyhýbám se vám."řekla a čekala jak zareagují ostatní.
,,Jako myslíte si, že bych trávila čas s Malfoyem nebo co?"zeptala se a Ginny se na ni tak, aby to kluci neviděla nechápavě podívala.
,,Ne Hermiono, to ne."ozval se poprvé za její a Ronovu hádku Harry a Ron jen přikývl.
,,To jsem ráda."usmála se Hermiona a pronesla směrem k Harrymu.

,,Takže ty máš s Brumbálem odjet někam za viteály?"Chlapec, který přežil jen přikývl.
,,Ale neboj, nic se mi nestane.Bude tam se mnou přece Brumbál."řekl, když viděl Hermionin výraz.
,,To doufám, Harry."řekla naspátek ona.
Pak už konverzace byla poklidná.
Sem tam probrali něco s Brumbálem nebo z Voldemortem a to bylo vše.

Za nějakou dobu se všichni odebrali na chvíli do svých ložnic.
,,Můžeš mi říct co to děláš,Herm?!Vždyť jsi jim řekla co děláš!"
,,A myslíš si, že to pochopili?Vždyť to je tak málo pravděpodobné, že by tomu neuvěřil nikdo a jsem si jistá, že nad tím ani nepřemýšlí."
,,No dobře."povzdechla si Ginny a víc už to nekomentovala.Radši se na chvíli začala bavit o něčem jiném.
Aspoň do doby než na jejich okno zaťukala sova.Byl to krásný velký výr.
Hermiona došla k oknu a pustila sovu dovnitř.Výr chvíli létal po pokoji než si sedl kousek od Hermiony.

Nebelvírka si od sovy vzala dopis, který měla připevněný na nožičce a začala číst.Ani to nezaregistrovala a výr byl pryč.

Za deset minut na Astronomce?
Nemusíš odpovídat, protože vím, že příjdeš.
D.M

,,Kdo ti píše?"zeptala se Ginny a chtěla se taky podívat.Hermiona ji, ale nenechala.
,,Promiň,Ginn.Musím jít.Uvidíme se později."řekla a Ginny to pochopila.
,,Aha.No nic, tak pozdravuj."řekla šibalsky a smála se u toho.Hermiona vážně nechápala jak to může brát tak v pořádku.

Za chvílí už vyšlapávala schody na Astronomickou věž a když tam došla tak tam byl jak slíbil.Stál u zábradlí a díval se do krajiny.Došla k němu a udělala to stejné co on.
,,Ahoj."řekla a on si jí až teď všiml.
,,Ahoj."odpověděl nazpět.
,,Co potřebuješ?"ptala se dál.
,,Nic jen...chci být s tebou dokud to jde."Hermiona si povzdechla.
,,Ale vždyť ty můžeš udělat správné rozhodnutí ještě dřív než se něco stane.Brumbál s Fénixovým řádem ti pomůžou a postarali by se i o tvé rodiče, převážně tvou matku.
Nemusíš tam jít."řekla a podívala se na něj.