Spolu ✔

35. Asi jsme rodina

Občas sem dávám nějaké edity na Dramione, které se mi fakt líbí, ale zase nemají žádnou souvislost s tímto příběhem.Jestli si je pouštíte, tak jste si toho mohli určitě všimnout.😂

A já mám ráda tady takové ty příběhové a tenhle je fakt podle mě skvělý, tak se můžete podívat.
Jako jo jsou v tom trochu věci.....
ehm věci takové,snad se chápeme co myslím 😂(ne, já vím, že asi nechápeme), ale není to tak hrozný.
Ale teď teda konečně na tuto kapitolu.❤

U Andromedy se Hermioně bydlelo krásně a ona věděla, že až se to malé narodí, bude mít krásný domov.
Teddy i očividně sama Anromeda, tak, když ji taky pozvala, vypadali, že jsou za Hermionu rádi.

Jen čím víc plynul čas a tím pádem se blížil porod, se Hermiona častěji začala kontrolovat v zrcadle.Nebylo to, že by měla strach nebo naopak se třeba těšila.Jen to prostě byla teď taková její rutina a zároveň takový zlozvyk a nemohla ani říct proč.

Prostě k tomu zrcadlu chodila víc než bylo potřeba.
Vždycky to bylo stejné.U zrcadla stála tak deset minut.Přišla k němu, podívala se na sebe,trošku si vyhrnula tričko, otočila se bokem k zrcadlu, aby pořádně viděla její kulatící se bříško, které pohladila a dívala se dál na sebe.
,,Kdy konečně přestaneš u toho zrcadla trávit nejvíc času za celý den?
Teddy se pořád ptá kde seš a co mu mám říct.Teta Hermiona se kontroluje u zrcadla jak moc jí roste břicho ve kterém nosí dítě?Uznej, takhle mu to říct nemůžu."smála se Andromeda, když už po několikáté Hermionu takhle načapala.

,,Promiň, ale prostě to jinak nejde."
omluvila se Hermiona a Andromeda k ní přišla.
,,Těšíš se?"zeptala se a Hermiona přikývla.
,,Mám sice trochu z toho všeho strach, ale ano těším se."usmála se, ale pak jí úsměv z tváře zmizel, když se Andromeda zeptala na něco co už Herm doufala, že se nezeptá.Naštěstí, ale trošku jiným způsobem než všichni okolo.

,,Víš, Herm....Neber to nějak zle, ale...
Jak to máš s otcem toho dítěte?Neměl by se třeba o tebe postarat?"
,,Já no...Nevím jestli by chtěl, ale i kdyby, tak mi pomoct nemůže.Za prvé o něm nebo o ní nemá, ani tušení.
Za druhé, stejně nechci, aby se o to malé staral a za třetí je..je...v Azkabanu."řekla a měla co dělat, aby se nerozbrečela.S tím, že nechce, aby se o to dítě někdy staral si trochu lhala a lhala i s tím, že ho už nikdy nechce vidět, ale co dělat, když ještě pořád máte zlomené srdce?

Andromeda neodpovídala, jen, když viděla jak se tváří ji objala.
,,Hermi,já...omlouvám se.Nechtěla jsem tě nějak rozhodit."omluvila se po chvíli.
,,Ne to nevadí."řekla Hermiona.
,,A chceš holčičku nebo chlapečka?No co, je to naprosto normální otázka."
obhájila se Andromeda, když se na ni Hermiona všeříkajíc podívala.
,,Víš, že ani nevím?Je mi to celkem jedno, ale asi holčičku."odpověděla jí Hermiona.

,,No a máš už vymyšlené jméno?"
zeptala se s úsměvem.
,,Ne ještě ne, ale když by to doopravdy byla holčička tak buď Ginnerva, po Ginny.Nebo Lenka a nebo....Jeane, po mamince."řekla posmutněle, jen co si vzpomněla na svojí mamku.Pak, ale pokračovala.

,,A pokud chlapečka tak....Andromedo já...Ještě jsem ti neřekla to nejpodstatnější co by si, asi zrovna ty měla vědět.Narcissa je toho malého babička,čekám ho s....Dracem."
vysoukala ze sebe.

,,Jako Nar-narcissa?Moje sestra?"
zeptala se Andromeda a Hermiona přikývla.
,,Ano a proto...bych chtěla..dávat asi dvě jména a kdyby to byl kluk tak...
jedno bych mu dala určitě Draco, po jeho otci."řekla a trošičku se pousmála.

Teď to úplně nedávalo logiku.
Nechtěla, aby se Draco někdy k jejímu dítěti přiblížil, ale byla rozhodnuta po něm to malé pojmenovat.Ano, je to velice divné, ale tak, je to Hermiona.
Teda, ne, že by Hermiona byla divná, ale známe ji prostě.
,,Ty jsi nikdy nechtěla vidět svou rodinu,svoje sestry?"zeptala se najednou Hermiona.Andromeda se na ni překvapeně podívala.Takovou otázku nečekala, ale když už se jí Hermiona tak otevřela, řekne jí něco taky.

,,To víš, že ano a mockrát.
Ale...nevěděla jsem jak by reagovaly, kdyby mě viděly a pak, když jsem viděla Bellu jak se chovala ke mě a k Doře....i Ginny.Vlastně mi to i ublížilo, ale to, že zabila mou dceru a chtěla určitě zabít i mě se vše změnilo.Stal se z ní někdo úplně jiný, nepoznávala jsem ji.Byla naprosto šílená a já jsem ráda, že už mi nemůže nic udělat, ani Teddymu nebo komukoliv.
A Cissa ta...když jsem viděla Bellatrix tak....bych ji asi nechtěla potkat."
,,Jsem si jistá, že jí taky chybíš a je taky v Manoru úplně sama jako ty.
Kromě teda skřítků, ale ti nejsou to stejné jako rodina."
,,Jak to?"zeptala se Andromeda.

,,Ty jsi nečetla ten článek Denního věštce kde...kde psali, že Lucius i Draco jsou v...v Azkabanu?A teď nemá ani sestru."
,,A jo, ten jsem četla a je mi jí líto, ale abych pravdu řekla bojím se shledání,
bojím se, že za tu dobu na mě změnila názor."
,,Jsem si jistá, že ne.Dokonce mi i jednou říkala, že Nymfadora musela být velice odvážná po tobě a mrzelo ji, že ji nepoznala."
,,Jak to víš?"zajímalo ženu, která se až moc podobala sestře o, které mluvily.

,,Nevěděla jsem kde Draco je.Když mě opustil, teda se se mnou rozešel, ale pro mě to bylo a je jako by mě tu nechal samotnou s dítětem o, kterém jsem dlouho ani nevěděla, na krku, myslela jsem, že se vrátí do Bradavic, protože jsem si pamatovala, že to říkal.Ale dlouhou dobu jsem ho v hradu nikde neviděla a nakonec mi povolili menší výlet a tam jsem se...od Cissy dozvěděla, kde je a vlastně právě tam jsme zakopaly válečnou sekeru a teď si i občas napíšeme nějaký ten dopis a asi se i budeme scházet.Ale já...počkám do té dobu, dokud nebude to malé na světě a až pak s ní navážu zase kontakty.
Nechci zatím, aby o tom, že čekám dítě věděla."
vysvětlila.

,,Chápu to, Hermiono.Ale nikdy bych neřekla, že budeš o Dracovi mluvit jako o klukovi a jednou muži svého života."
,,C-co, to jsem neřekla."
,,Ne, Herm.To neřekla, ale slyšela jsem jak jsi o něm mluvila.Kdybys ho už nikdy nechtěla vidět a pro tebe už jednou pro vždy skončil, rozhodně bys to dítě nechtěla po něm pojmenovat a když o něm mluvíš,jde vidět, že ti chybí."

Hermiona si povzdechla a ukáplo jí pár slz.Hned je, ale setřela a všechny pocity dala stranou a zase začala hrát tu hru.
,,Ne to není pravda!Pro mě zkončil."
řekla a odešla z pokoje za Teddym.

Bylo lepší dělat, že ho nenávidí a nechce o něm nic slyšet než se trápit.

Tak jo ještě teď jedna kapitolka a pak už vydám dneska jenom dvě nebo tak, takže nic velkého 🤣
Jako upřímně ani nevím jak to nakonec sestry Blackovi spolu měli.
Jestli si po válce Cissy s Andy třeba odpustily nebo ne, ale pokud ne, tak Rowlingovou asi zavraždím, protože ony si prostě odpustit musely, takže jsem je dala i sem, do Spolu.😂😁😥💗🥰Snad nevadí.
JULI🖤

•1197 slov•