Spolu ✔

14. Šťastné dny část 1

Ginny Weasleyová seděla v pokoji, který obývala nejen s Hermionou Grangerovou, ale přes to se právě na ni musela teď stále dívat.Poslední dobou byla nějaká šťastná a ještě se jí jako nejlepší kamarádce o ničem nezmínila.Tak co je to za kamarádku?

Právě byly samy, tudíž skvělá doba na konverzaci.
,,Už mi to povíš nebo musím ještě čekat?"zeptala se Ginny a Hermiona se na ni nechápavě podívala.
,,No já jen, že jde na tobě vidět, že jsi šťastná tak doufám, že mi to řekneš."
,,Jo,aha."tak nějak odpověděla Hermiona, což Ginny ani v nejmenším nestačilo.
,,Tak takhle ne,Hermiono.Nerada to tak dělám, ale vyklop to!"
,,Nemám co."
,,To jako vážně?!Vždyť to vidím!"
,,Ale nemáš důkaz, že něco tajím a, že se něco stalo."
,,Neboj,Herm,mám.Jsi od teď šťastná a to rozhodně kvůli Ronovi nebo třeba Harrymu nebude.Takže jediný kdo by to mohl být je Malfoy.No tak,co se stalo?"vyptávala se pořád dokola Ginny a Hermiona neměla jinou možnost než jít s pravdou ven.Pokud tedy nějaká byla, protože si oficiálně neřekli, že jsou spolu takže to může být úplně jinak.

,,Tak dobře.Stala se jedna taková věc.
No a dopadlo to tak, že...jsme asi spolu."hned co to dořekla Ginny zapištěla jak to mívají holky ve zvyku.
,,To je úžasný!"vypískla Ginny, ale Hermiona zavrtěla hlavou.
,,Nejsem si jistá.Neřekli jsme si jestli jsme nebo nejsme spolu."
,,Ále prosímtě.Kdo by nechtěl být s Hermionou Grangerovou a já si myslím, že zrovna jemu to teď už nějakým záhadným způsobem nevadí.Nevím kdy se to stalo, ale myslím, že mu nejsi úplně lhostejná podle toho co jsem od tebe slyšela."
řekla Ginny a Hermiona se pousmála.
,,Díky."řekla Hermiona a objala svou kamarádku.Stále sice není jisté jestli jsou nebo nejsou spolu, ale Ginnyina slova i tak potěšily.

Za několik minut sešly do společenské místnosti kde byli Ron s Harrym.
Chvilku si povídali a pak se vydali do Velké síně.U nebelvírského stolu se posadili a dali se znovu do debaty kde se k nim připojil i Neville.Ron měl zase svoje jídlo takže z části vnímal co si ostatní povídají a z části ne.
A Hermiona poslouchala do té doby dokud nezaznamenala příchod zmijozelského prince.Krátce si vyměnili pohledy a zase se věnovali tomu co doposud.I, když Hermiona se už zase až tak do hovoru nezapojovala.Sem tam něco řekla a to bylo vše.

Náhle se Hermiona podívala letmo ke zmijozelskému stolu a na nepatrný okamžik ztuhla.U Draca seděla Pansy Parkinsoná a byli až moc blízko k sobě.Ne sice nic takového jako pusa, ale pro ni to bylo až nechutné.Jen ho vlastně jen objímala, ale jí spíš přišlo jak kdyby po něm lezla.
,,Sice ho nesnáším, ale teď mu nezávidím.Malfoy vypadá, že by byl rád kdekoliv jinde než v blízkosti Parkinsonové."řekl náhle i z vesela Ron a Hermiona se k němu prudce otočila.Její kamarád a asi i kamarádi vypadali, že se baví.Až na ni a asi i Ginny, která na ni upírala svoje oči.

,,Kdo by taky chtěl být v blízkosti Parkinsonové."řekl zase Harry.
,,Já bych to nedal."zasmál se Ron.
,,Můžeš mi říct proč se o něj teď tak zajímáte, když ho nesnášíte?!"zeptala se Harryho s Ronem Ginny.Chtěla udělat něco pro Hermionu.
,,My se o něj nezajímáme, ale řekni,
není to vtipný?"smál se stále Ron.
Hermiona se znovu podívala ke zmijozelskému stolu a nevěděla jestli má brečet nebo co vlastně.A Ginny si toho všimla.Takovou kamarádku chce každý.
,,Jo,fakt se směju."dodala s ironií v hlase Ginny.Hermiona měla čím dál víc potřebu odsud rychle pryč.

,,Hele,musím dodělat ještě nějaké věci do školy.Uvidíme se, později."
ozvala se náhle Hermiona,vstala a než stačili cokoliv říct už odcházela.
Potřebovala být chvíli sama.Nevěděla proč, ale mířila ke Komnatě nejvyšší potřeby.Možná proto, že si všimla, že tam chodí Draco často?Možná.
Za chvílí už stála u Komnaty a vcházela dovnitř.Nikdy se to tu nemění.Aspoň ne za tento rok.Chodila uličkami až najednou došla někam kde nakonci byla nějaká věc přes, kterou byl přehozen jakýsi závěs.
Nemůže to být to, proč tu Draco tráví tolik času?Ptala se sama sebe, avšak než stačila cokoliv udělat chytla ji čísi ruka.Musí si na to dávat pozor, protože teď ji cizí ruce chytají často, alr zase kdo jiný by to mohl být než ten o, kterém přemýšlela.