34. Odjezd z druhého domova

337 11 10
                                    

Těch pár měsíců nějak uběhlo a díky Hermioninýmu zastíracímu kouzlu o jejím stavu nevěděli celé Bradavice.
Ale přece jen Hermioně po čtyřech měsících přátelé a i profesorka McGonagallová nařídili ať už jede domů.

,,Ale ne,já stejně nepojedu.Je to marné, Ginny."upozorňovala svou kamarádku cestou k nádraží.
Ginny pustili, aby Hermioně dělala do Prasinek doprovod.Nemohla jít přece sama ne?

,,Jo a proto jdeš na nádraží,dobrá výmluva, to se musí nechat."zasmála se Ginny a Hermiona se na ni prudce podívala.
,,Hele, nemůžu za to, že Vy jste mě přinutili.Já bych jinak zůstala v Bradavicích."řekla Hermiona a myslela to zcela vážně.
Když je paličatá, tak je prostě paličatá.

,,Hlavně se uklidni.Pro tebe teď není dobré se rozčilovat."řekla jí, ale hned toho litovala.
,,Ginnervo Molly Weasleyová,já ti dám, že se nemám rozčilovat!"
zasyčela na ni.Asi od Draca něco pochytila.A oba raději ztichli.

Došly na nádraží právě včas, vlak už tam stál, ale měl jet až za pět minut, takže vlastně měla Hermiona čas.
Ginny jí pomohla s věcmi a najít si kupé.Pak už zbývalo jen...rozloučit se.
,,Herm,teď tu nemám už ani tebe.
Ještě, aby odjeli Neville a Lenka a jsem tady naprosto sama."
protestovala Ginny.
,,Budeš mi chybět,Ginny.Ale uvidíme se dřív jak na konci roku, neboj."
usmála se Hermiona a opatrně ji objala.V životě se ještě uvidí, tak to nemusí brát tak, jak kdyby se loučila s životem, přece.

,,Tak jo."řekla nakonec Hermiona, když už každou chvíli měl vlak jet.
,,Už musím,ahoj."řekla ještě a znovu ji objala.Pak konečně nastoupila do vagónu a šla si sednout do svého kupé.Bylo to divné sedět tady bez ostatních a ještě měla před sebou celou jízdu.

Jakmile se vlal rozjel, s Ginny si mávaly dokud lokomotiva nezajela za roh.Teď už chyběla víc jak hodina a půl cesty do Londýna, kde čekali Ron, Harry,Weasleyovi a to měli být asi všichni.A cesta jí donutila zase přemýšlet.Byla myšlenkami tak moc jinde, že málem přeslechla průvodčího, který žádal o její jízdenku a pak byla prostě v Londýně.

,,Ahoj,Hermiono."pozdravil ji jako první Harry a objal ji.Byla ve čtvrtém měsíci takže její bříško nebylo zatím naštěstí příliš velké a to bylo prozatím dobře.Ale stejně to raději zakrývala kouzlem.
,,Ahoj."pozdravila se se všemi a pak jeli k Weasleyům.Jenže jí se nelíbilo, aby se o ní takhle starali, když ona jim nic dát nemůže.

Přemístili se téměř hned a Hermiona si vybalila pár věcí.
,,Neměla bys teď být v Bradavicích?"
zeptal se nějaký hlas za ní, když stála u kuchyňské linky.Molly byla s ostatními venku, očividně kromě jedné osoby, ale hned jak se otočila, pochopila, že daná osoba musela přijít někdy teď.A nebyla sama.

,,Andromedo!Teddy!"zvolala a přitáhla si malého chlapce k sobě, syna bohužel teď už mrtvých Remuse a Nymfadory Lupinových.
Pak pohlédla na postarší ženu a i tu vřele přivítala.
,,Jak se máš, Hermiono?"zeptala se Andromeda Tonksová, sestra Narcissy a Bellatrix a tudíž i Dracova teta.
,,No já...ehm.."nevěděla co má říct.
Andromeda o jejím těhotenství pravděpodobně neví, protože to nikomu jinému než Harrymu,
profesorce McGonagallové a Weasleyovým neříkala.A nakonec to řekla tedy i Nevillovi a Lence, no.

,,A kde je Ginny?Neměla by tu být s námi?"nechápala dál Andromeda.
Hermiona si vzala malého Teddyho do náruče a stoupla si, když se po ní začínal sápat.
,,To je dobré."řekla Hermiona, když si všimla, že se Andromeda chystá Teddyho vzít, aby ji neotravoval.
,,No..já...přijela jsem z Bradavic dřív kvůli...nemůžu dochodit tento, pro mě poslední, rok."řekla nakonec a Andromeda se na ni nechápavě koukala.

,,A proč?"Hermioně se vážně nechtělo odpovídat, ale co jiného měla dělat.
,,Teddy bude mít kamaráda nebo kamarádku."řekla po chvíli strašně potichu, že vůbec pochybovala o tom, že ji Medy slyšela.Ale slyšela.
,,Co-cože?"podívala se udiveně na Hermionu, ale než jí nebelvírka stihla odpovědět objevila se v místnosti Molly s Arthurem a Andromedu nadšeně vítali.Toho se Hermiona nezůčastnila a raději vyklidila pole a šla ven, kde našla všechny ostatní.

Sedla si na lavičku u jednoho ze stromů co byly před domem a dívala se do prostoru.
,,Můžu?"probudil ji z myšlenek ten stejný hlas, jako před chvílí a Hermiona se k Andromedě, která držela v náručí Teddyho, otočila.
,,Určitě."usmála se a udělala postarší ženě i chlapci místo.

Celkem ji i překvapilo, když se s ní Andromeda začala normálně bavit a nevytáhla to, co jí před několika minutami řekla.Pak se Hermiona zvedla a šla do svého pokoje kde si stoupla k zrzadlu a povytáhla si tričko tak, aby viděla na svoje břicho.
A sledovala se opravdu pečlivě.
Trochu už viděla i, že povyrostlo, ale naštěstí to zatím vypadalo, že malé nebude příliš velké, ale teď se to nedalo ještě s určitostí říct.Pak si sedla a napsala dopis Narcisse, ovšem jí nic co se týkalo toho, že není ve škole nepsala.

Pak sešla dolů, aby si něco dala a pak vyšla zase ven.Andromeda s Teddym byli stále na stejném místě, tak se k nim vrátila.A hned jak malý Teddy Hermionu zahlédl, vytrhl se Andromedě z náruče a chtěl k ní.
,,Vypadá to, že si tě oblíbil."usmála se Andromeda.Hermiona si Teddyho vzala na klín a povídala si s ním.
,,Víš,Hermiono.Tak mě napadlo, jestli by si nechtěla jít bydlet ke mně.Náš starý dům co jsme měli s Tedem Smrtijedi zničili a teď jsem si zařidíla něco nového a jsem s malým v domě úplně sama.A když ty teda budeš za chvíli mít taky to malé, tak jsem si říkala, že bys potřebovala klid a já bych ti ráda pomáhala.
Samozřejmě pokud chceš."začala Andromeda a Hermiona se na ni překvapeně podívala.Tohle nečekala.

,,No,ráda.Molly tu sice asi nevadím, ale stejně si tady připadám navíc.
Chtěla jsem si zařídit něco svého, ale jestli to tobě vážně nevadí, tak bych to brala."usmála se.
,,Tak to mě těší."řekla zase Andromeda.
,,Ale stejně.Ty už tak máš plné ruce práce s Teddym,nebudu ti zavazet?"
zeptala se Hermiona.

,,Rozhodně ne,jsem ráda, že jsi to vzala."usmála se a dál se v tom neštouraly.

Tím Hermiona měla vyřešené bydlení a hned jak to šlo, to oznámily Molly a všem.Byli trochu smutní, ale chápali ji a Andromeda byla moc laskavá, takže byli rádi, že bude zrovna u ní.

Andromedin dům byl krásný.
Bylo jí, ale líto co si Andromeda musela zažít a to si myslela holka, která ztratila kus sebe a teď ještě čeká dítě, čímž si mohla a klidně ještě může zničit život, ale každému se takhle nepoštěstí mít dítě, takže je to vlastně výhra.

Bylo jí líto, že přišla o manžela,dceru a i Remuse,Dořina manžela.Aspoň, že jí zůstal Teddy.Kdysi se jí Andromeda svěřila s tím co se stalo a jaký měla se sestrami vztah.A to jí bylo taky líto, že ztratila svoje sestry, ale když jí vykopli z rodiny...co chcete.

Když jí tohle Andy vyprávěla, nemohla uvěřit, že se Bellatrix Lestrangeová, dříve Blacková chovala nějak...řekněme hezky.U Narcissy to zjistila až teď, na vlastní oči, že není ta jak vypadá na první pohled, ale u Belly to vážně nečekala.

Ale co.Každý má hezké vzpomínky, které, ale jednou odejdou a zůstanou jen ty špatné.

(1189 slov)

Spolu ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat