Chci tě

25. Rozumíš?

Mery se šla ještě přivítat s Jirkou Bojanem, který měl radost, že ji konečně zase vidí. Když se posadila na židli ke stolu, chvíli si ji zkoumavě prohlížel.
,,Tak jak bylo, Mery?"
,,Ale jo, super. Víš...hodně mi to pomohlo, už vím, co od života chci a celkově je mi líp," usmála se a on taky.
,,No výborně, vypadáš opravdu odpočatě, to je dobře, protože tě tu budeme potřebovat v plné síle. Přesto mi přijde, že tě něco trápí a to by už nemělo, ne?" Mery překvapeně zamrkala, nečekala by, že to na ní pozná, nebo alespoň ona si ničeho nevšimla. Ovšem zase Jirka byl psychiatr, takže se ani nemohla čemu divit.
,,Ale, to se ti zdá," mávla rukou a už to chtěla zamluvit něčím jiným.
,,Povídej. Jde o Davida?" Zeptal se, což ji zaskočilo ještě víc.
,,Jak...jak tě to napadlo?"
,,Vždycky je v tom chlap, Mery," usmál se.
,,Sám víš moc dobře, že vždycky ne."
,,Jenže u tebe je to něco jiného, vy a David jste přátelé, ti nejlepší. Je pro tebe důležitý, ne?'
,,Jo, to jo...ale na té chatě..."
,,Ano?"
,,Nooo...." jak byla Mery nervózní, pohrávala si se svými prsty a snažila se najít ta správná slova. ,,Došlo mi, že...že je to možná-teda určtě- víc než jen kamarád. Vždycky mi pomáhá a tak. Dokonce jsme se už i párkrát to...políbili...a ty polibky s ním, to je něco neuvěřitelnýho," usmívala se a v hlavě se jí vybavil jejich poslední, ten před odjezdem. Doufala, že to nebyl úplně poslední, že dnes večer mu řekne, jak moc pro ni znamená.
,,Ty ho miluješ," řekl Jirka, který to hned pochopil a Mery se kousla do rtu.
,,Je to divný? Abychom po takový době byli spolu?" Podívala se mu do očí, on se usmíval.
,,Není to vůbec divný, Mery. Navíc mám takový pocit, že David k tobě cítí to samé." Vykulila oči.
,,Cože? Vážně?"
,,No jo. Když jsi odjela, byl z toho pár týdnů fakt špatnej, ale uklidnil jsem ho tím, že je to jen měsíc. Teda už měsíc a půl, ale i tak. Teď vypadá, že se s tím srovnal, jenže znáš ho."
,,Znám," kývla a nemohla se přestat culit. V mysli měla jen Davida. ,,Miluju ho, ale po tý poslední zkušenosti se bojím, abych zase nebyla zklamaná. Jestli se to podělá i teď s ním, pak se asi...asi...zblázním." Jirka ji chytil za ruku, kterou předtím dala na stůl.
,,Mery, tohle je David, ne Nývlt, dobře? David je milej, hodnej a nikdy by nikomu neublížil, pokud by nemusel. A už vůbec ne tobě, rozumíš?"
,,Rozumím. Děkuju," řekla a stiskla jeho ruku, která držela tu její.