30. Dokonalej

218 3 0
                                    

Nejprve šli na nákupy, protože Mery i Lucka uviděly ve výloze jednoho obchodu věci, které obě musely mít. David si jen povzdechl a následoval je, nenechaly ho čekat venku. Připadaly mu jako nějaké puberťačky, přitom jim bylo přes třicet, opravdu to nechápal. Seděl na sedačce a hrál si s mobilem, jeho přítelkyně s kamarádkou si vybíraly oblečení.
,,Mery?"
,,No?" Podívala se na ni, když si vybrala jedno červené tričko a černou lehkou sukni, které okamžitě dala do košíku.
,,Víš...já...miluju ho." Mery překvapeně zamrkala.
,,Koho?"
,,No Davida přece. Vim, že on to tak nebere, je se mnou jenom proto, že mám něco se srdcem a má pocit, že mi to dluží, ale já si nemůžu pomoct. Vždyť se na něj podívej, jak je dokonalej." Ukázala hlavou k Davidovi, který byl stále zahleděný do světa mobilních her a vůbec nevnímal okolí.
,,Jo, to on je..." vydechla, ale pak si uvědomila, že to řekla nahlas. Naštěstí to Lucka nějak neřešila.
,,Nikdy by mě nenapadlo, že potkám kluka svých snů zrovna takhle, ale to je na tom to nejlepší," usmívala se dál a Mery opět zesmutněla.
,,Takže ty to s ním myslíš opravdu vážně."
,,No jo, ale taky záleží na tom, co chce on. Nerada bych ho do ničeho nutila."
,,Chápu tě..." zamumlala Mery a sledovala Davida svým zamilovaným pohledem. Teď bylo ještě víc jasné, že s ním jen tak nic mít nebude. Už jenom kvůli Lucce.

Když pořídily to, co potřebovaly, vydali se všichni konečně do cukrárny. Mery měla jednu tašku a Lucka dvě, v jedné táhla ještě boty.
,,Ukaž, pomůžu ti s tím," nabídl se najednou David a obě se na něj překvapeně podívaly.
,,Neříkal jsi, že nebudeš nic tahat?" zeptala se Mery, kterou to udivilo, zároveň to byl typický David.
,,Tak nemůžu ji nechat se s tím dřít." A vzal si od ní tašku s botami, usmála se.
,,Děkuju, jsi hodnej." Pohladila ho po ruce, on jen kývl.
Dorazili do cukrárny, vybrali si jídlo a pití a šli se posadit k jednomu z kulatých hnědých stolů. Mery po chvíli dojedla svůj zákusek, trochu se napila čaje a pár vteřin sledovala Lucku, jak se usmívá na Davida.
Bylo jí z toho smutno. Když mu dala pusu na strniště, něco se v ní pohlo a nemohla se na ně déle dívat.
,,Jenom si odskočím, jo?" usmála se a zvedla se od stolu, zamířila rovnou na záchody.

Opřela se rukama o umyvadlo, sklopila hlavu a nechala po své tváři téct slzy. Nechtěla dnes brečet, plánovala si ten den užít, jenže vidět takhle Davida s jinou bylo těžší, než si myslela, že bude.
Najednou někdo otevřel dveře, rychle si utřela obličej a podívala se k nim.
,,Jsi v pohodě?" zeptal se starostlivě.
,,Moje nejlepší kamarádka se lísá ke chlapovi, kterýho miluju, a on si to nechá líbit, jo Davide, jsem v pohodě!" Zakoulela očima. ,,Jsem úplně v pohodě!!"
Povzdechl si a šel k ní, aby si ji přitáhl k sobě do objetí. Zabořila mu hlavu do ramene a on ji pomalu hladil po zádech.
,,Vim, že je to pro tebe těžký, pro mě taky, nemysli si." Zvedla k němu hlavu.
,,Vážně?"
,,Jo. Celej den se na tebe v práci dívám a myslim na to, jak bych tě obejmul, políbil, cokoliv... ale nemůžu, nejde to." Díval se jí do očí. Ona se smutně usmála, když si opřel čelo o její a hrál si s jejími vlasy.
Tak moc chtěl, bohužel se nedokázal ovládnout. Nakonec nechal jejich rty, aby se po dlouhé době konečně setkaly. Nejprve ji políbil na spodní a pak horní ret.
Mery se z toho opět nahrnuly slzy do očí. Bylo to, jako by si uvědomila, že nikdy nebude mít víc.
,,Měli bychom jít, Lucka nás bude hledat," řekla mezi polibky, ovšem David ji ignoroval.
Vtom se znovu prudce otevřely dveře, oba leknutím nadskočili a podívali se na brunetku, která v nich stála.

A zrovna, když se začnou líbat, tam vtrhne Lucinka...čekali jste to? Jak bude reagovat? A co David s Mery? 😇💗

Chci těKde žijí příběhy. Začni objevovat