Chci tě

33. Rozumíme si?

,,Tak co?" uslyšela Mery, když asi po hodině vešla do Lucčina pokoje. Celá zářila a nedokázala zakrýt svůj šťastný úsměv.
,,Taky mě miluje, jsme spolu!" vypískla nadšeně a objaly se.
,,Gratuluju, co jsem říkala. Se mnou byl jenom z povinnosti..." pokrčila rameny a Mery se posadila na prázdnou postel vedle ní.
,,No a jsi v pohodě? Nebolí tě nic?"
,,Ne ne, po zítří by mě měli pustit, ale budu se muset fakt šetřit. Napadlo mě, že bych odjela za mámou do jedný vesnice kousek za Prahu, kde jsem vyrůstala. Byl by tam klid, chvíli bych byla doma a pak si najdu nějakou brigádu...co ty na to?" Zvedla k ní hlavu.
,,No budeš nám tady s Davidem chybět, nápad je to skvělej. Jak dlouho jsi nad tim přemýšlela?"
,,Vlastně už dřív...ještě, než se mi stalo tohle," ukázala rukama na sebe.
,,Takže proto jsi mi řekla, že můžu bejt s ním, stejně by ses odstěhovala," došlo Mery a smutně se na ni podívala.
,,Možná trochu i jo, ale to nic nemění na tom, že chci, abys konečně byla šťastná, Mery. Jsi skvělá holka, David to ví a patříte k sobě." Mery se pousmála a chytla ji za ruku.
,,Vždyž já to taky vim. Děkuju ti, za všechno."

Odpoledne po práci na ni čekal David u vchodu na urgent. Ruce schovával za zády a na tváři měl tajemný úsměv.
,,Jsem tady," řekla Mery, upravila si kabelku a pak mu dala pusu na strniště. Když k němu přišla, objevila se před ní velká kytice růží. Zalapala po dechu.
,,Daví, ta je nádherná," usmála se od ucha k uchu.
,,Jsem rád, že se ti líbí."
,,A moc. Děkuju," převzala si od něj dárek a dala mu pusu.
Jemu to ale nestačilo. Chytil ji za boky a začal ji líbat na rty. Nevinné polibky se zvrtly v líbačku, taky jak jinak, že?
Po chvilce se zasmála a trochu se od něj odtáhla.
,,Všichni na nás koukají," zašeptala, když se rozhlédla kolem. Opravdu. Ten, kdo zrovna neměl plné ruce práce, sledoval, jak si Mery s Davidem dokazují vzájemnou lásku.
,,Tak ať. Počkej, mám nápad," mrkl na ni, když si všiml pár nechápavých pohledů.
,,Co chceš dělat?" zeptala se opatrně, ale on nic neřekl. Místo toho zapískal, aby si vynutil pozornost i těch, kteří se zrovna nedívali. Mery to došlo a začala ho tahat za rukáv jeho černé bundy.
,,Daví, nech toho..." snažila se ho zastavit, ale marně. Už začal se svým proslovem. Jen se jemně praštila rukou do čela.
,,Poslouchejte, lidi. Chci, abyste věděli, že ode dneška spolu my dva chodíme. Mery je jenom moje a tomu, kdo se jí jenom lehce dotkne, nebo ji bude chtít jakkoliv balit, zlomim vaz dřív, než se ze mě stačí pořádně vzpamatovat. Rozumíme si?"
Někdo pokýval hlavou na znamení souhlasu, někdo se zase usmíval a jiní chytali záchvaty smíchu.
,,Hej, Davide, a kdy bude svatba?" ozval se najednou Adam, který zrovna odněkud přišel. On mu chtěl odpovědět, jenže Mery už to nemohla vydržet, proto zapojila veškerou svoji sílu, aby Davida vytáhla ven.
,,To jsi pil nebo co?" zeptala se, když už byli pryč.
,,Ne, ale přišlo mi dobrý, aby věděli, komu patříš a že si nemají se mnou zahrávat..."
,,Jasně," Mery se zasmála a nedůvěřivě se na něj dívala.
,,Fakt, nekecám!" bránil se, když sledoval, jak odchází. Rychle ji dohnal.
,,Nebudeš teď naštvaná, že ne?"
,,Uvidíme..." mrkla na něj.
,,Mery!" zaúpěl a ona se dál smála.

Pokračování je tu 😂❤. Původně měla tahle část nějakých 300 slov, což mi přišlo málo, tak jsem tam něco přidala. Snad jste se na konci alespoň trochu pobavili 😂💜.