My life is my fight: Corruption, betrayal and lies

Kapitola III

,,Hele, Suki, co tě žere?" zeptal jsem se a sedl si vedle ní. ,,Nic" odsekla tiše a koukala se směrem do plamene krbu. Povzdechnu si. ,,Fajn, co jsem zase udělal?" řeknu a dám si ruce do kapes. ,,Nic! Když nevíš, tak se neptej!" křikla naštvaně Akatsuki a pořád zírala do ohně v krbu. Promítal jsem si dnešní den. *Hm.. Naštvaná byla, když jsme odcházeli z města. * pomyslel jsem si a přemýšlel co se ve městě stalo. *Kočar, dav, nový král a... Královna... Že by žárlila?* pomyslím si a trošku se pousměju. Chytnu Suki a obejmu jí. ,,Vždyť víš, že tě miluju, že?" řekl jsem s úsměvem. ,,Vím" špitla tiše Suki. ,,Miluji jen tebe a vždy budu" špitnu a políbím jí. ,,Hmm.. Dobře" řekne tiše Akatsuki omluvným hlasem. Pousměju se. ,,Půjdu udělat večeři" řeknu s úsměvem a vstanu. Zamířím do kuchyně.
,,Bylo to dobré" řekne s úsměvem Suki a odnese talíř do kuchyně. ,,Díky" odvětím. ,,Nechceš se jít projít do lesa?" zeptá se Akatsuki s mírným úsměvem. Pokrčím rameny, bylo mi to trochu jedno. Suki se jen usmála a vzala si věci. Vyrazili jsme tedy do lesa.

Kolem nás stálo několik démonů. Pár jsem jich zlikvidoval. Suki se jen zazubila a proměnila se. Za chvíli kolem nás stála kupa mrtvých démonů. ,,Jsi úžasná, jako vždy" pronesu s úšklebkem a Suki se jen usměje.

"No moc ..." zašklebím se ironicky. Vzala jsem Akira za ruku a vrátili jsme se domů. Ráno mě probudilo nepříjemné klepání. Vstala jsem z teplé postele s ním i Akirova objetí a šla se podívat co se děje. Hodila jsem přes sebe alespoň plášť a otevřela dveře. Dovnitř vrthli vojáci a ihned mě chytili. Donutili mě pokleknout a přede mě předstoupil nový král. "Slečno Akatsuki Teshi, jste zatčena za podezření ze spolupráce s démony!" oznámil mi nový král. "Pche! Další kretén ..." zasmála jsem se. Přiletěla mi facka od samotného krále. "Nemáš právo mnou opovrhovat, démone!" zavrčel a nechal mě odvést. Nejvíc mě na tom rozesmívalo, že Akiro si v klidu spal. Dotáhli mě až k branám paláce. "O co ti jde?!" sykla jsem. "O to zničit špínu jako jste vy!" odvětil mi král. "Já nejsem špína, ty vypatlanče! Poctivě jsem šla do války a chránila tu vaši královskou prdel! Mám právo na svůj volný život! Vojnu jsem si odsloužila a to jsem holka!" zařvala jsem. Přiletěla mi další facka. "Přestaň si konečně vyskakovat na svého krále, démone!" řekla králova sestra. "Fajn! Takže co se mnou chcete dělat, výsosti?!" řekla jsem sarkasticky. "O tvém osudu rozhodne královský soud!" odvětila princezna a hrdě si odkráčela. Král vydal povel, aby mě odvedli do cely. Nepotřebovala jsem žádné důkazy, aby mi došlo, že oni dva nejsou normální. Zaprví mají oba o kolečko navíc a taky jsou zvláštní. Rozhodně to nejsou lidé a pokud ano, tak jsou s něčím křížení. Bez protestů jsem se nechala odvést do cely a lehla si do kopy sena co jsem měla místo postele. "Uvidíme kdo z koho, vaše výsosti!" zasmála jsem se.