My life is my fight: Corruption, betrayal and lies

Kapitola XV [The end]

Odvázala jsem si pásku přes oko. "Ale, ale ... Královna už je tak bezmocná, že se rozhodla použít plnou moc?" vysmíval se mi Leo. "Síla démonů se skrývá v jejich očích. Síla andělů v technologii zbrání." sykla jsem. Přes oko mi stékala z hlavy krev. "Měli jsme se tě zbavit už dávno, Akatsuki!" zavrčel Leo. "Sni dál, protože já nebudu ten kdo bude umírat!" křikla jsem po něm a zaútočila. On mě snadno odrazil a udeřil tupou stranou kopí do břicha. "Je opravdu ironické jak hluboká je tvoje nenávist k andělům, ale přesto jsi Akira musela svést. Typičtí démoni. Svádějí svaté čisté duše a pak je pohltí, pošpiní a udělají z nich své špinavé služebníky!" nádaval mi Leo. "Drž už hubu, ty zkurvenej archanděli!" hodila jsem po něm dýku, která se mu zabodla do ramene. Okolo rány se ihned začala rozlejzal černá barva. "Démonská magie!" zaskuhnal Leo a dýku si vytáhl. "Archandělé jsou možná nejsilnější, ale taky nejnáchylnější na naši magii." vysmála jsem se mu. Využila jsem jeho nepozornosti a zaútočila. Konečně jsme si byli rovnými soupeři.

Zasadila mu ránu do zad a on se skácel k zemi. Přišlápla jsem mu krk k zemi a nenávistně se na něj podívala. "Nějáké poslední přání, archanděli?" zazubila jsem se. Sice se dusil, ale i tak se na mě ušklíbl. V tu samou chvíli mnou projel hrot jeho kopí. Z úst mi vytekla krev. Vší silou jsem mu oddělila hlavu od těla a časová bariéra okolo nás opadla. Nedaleko mě jsem spatřila Akira s Darenem. Daren ležel stále v bezvědomí a Akiro seděl vedle něj. Když mě uviděl ihned se ke mě rozběhl. Jenže moje nohy selhaly a já se skácela k zemi. Držela jsem dlaně přitisknuté na ráně, ale krvácení nepřestávalo. "Suki!" klekl si ke mě Akiro. "Akiro, omlouvám se" usmála jsem se na něj a oči se mi pomalu zavíraly. Přestávala jsem slyšel jeho volání, jeho křik ...

Zanedlouho jsem uviděl Suki. Rychle jsem vstal a doběhl k ní. Ona spadla na zem. ,,Suki! Suki!" křičel jsem. Její rána hodně krvácela. Klekl jsem si vedle.

Akatsuki pomalu zavírala oči a já stále křičel. Nesměla usnout, nesměla umřít. Daren byl v bezvědomí, nemohl mi pomoci. Přemýšlel jsem. Zranění byla sice vážné, ale mohla pomoct andělská magie.

Rychle jsem si vzpomínal na slova, která byla potřebná k oživení. Poté jsem vzal meč a řízl se do ruky. Pokapal jsem Suki svou krví a začal odříkat.

Byl jsem sice padlý, ale trocha magie mi zůstala. Zavřel jsem oči a mluvil dál. Suki pomalu otvírala oči, její zranění se hojila.

Dokončil jsem poslední větu. Magie na mě měla docela špatné účinky, jelikož jsem byl padlý. Zavřel jsem oči a spadl na zem. Svíjel jsem se v bolestech a kašlal krev. Kdybych byl andělem, toto by se nestalo.

Bylo mi jedno, zda-li umřu. Zachránil jsem Suki, to bylo hlavní.

,,Akiro!" křikla Suki. Moc jsem jí neslyšel, umíral jsem. Nakonec všechny životní funkce selhaly...

"A-ki-ro" v šoku jsem hleděla na mrtvé tělo. Slzy mi tekly proudem a já marně hladila jeho studené tváře. "Ty jsi takový idiot, Akiro" šeptala jsem. "Takový dobrosrdečný idiot ..." hladila jsem ho. "K čemu je mi teď život, když nemám tebe?" promlouvala jsem sama se sebou. "Slečno!" ozvalo se za mnou. Daren ke mě doběhl a ihned padl na kolena. "Ne! To není možné!" vyděšeně hleděl na Akirovo tělo. "Už mi alespoň řekneš, kdo je tvůj pán?" tiskla jsem ruce v pěsti. "Myslím, že teď už není co ztratit." promluvil Daren a vstal ze země. Změnil se do své kočičí podoby a vedle něj se objevil starý muž. Nechápavě jsem na oba hleděla. "Dovol, abych ti představil mého pána. Je to pán nebes, Bůh." řekl Daren. Chtěla jsem se začít smát, znělo to jako špatný vtip. "Chcete mi říct, že samotný Bůh poslal někoho, aby chránil démona?" řekla jsem nechápavě. "Ano, přesně." promluvil muž. "Tvoje smrt je nepřípustná, Akatsuki. Chci, abys převzala královský trůn a vládla jako schovívavý démon ve světě lidí. Věřím, že tvé zkušenosti a znalosti nezapočnou další válku." řekl muž. "Jak se zdá, andělé ani démoni na trůn nepatří. Lidem musí vládnout člověk. V tvém případě démon s tělem i duší člověka." pronesl Bůh. "Je mi líto, ale budu muset vaši nabídku odmítnout. Ačkoliv je život cenný a nenahraditelný, nemám sílu dál žít. I jako démon jsem si prošla peklem. A má cesta právě skočila, už na to dál nemám." usmála jsem se, přestože že slzy mi nepřetávaly téct. "Jsi si jistá?" zahleděl se na mě Bůh. "Jsem si jistá ..." špitla jsem a zavřela oči ...

Jediný způsob jak se démon může dostat do nebe, je smrt od samotného pána nebes ... Tam se opět může setkat se svými milovanými ... A začít lepší život ... Ve světě nebes ... V ráji ...

Takže, máme tu konec :) Děkuji moc za spolupráci LutviLia :3 Doufám, že se vám příběh líbil :) Tak zase příště ;)