My life is my fight: Corruption, betrayal and lies

Kapitola V

Rozběhl jsem se směrem k hradu. Nevěděl jsem, co budu dělat, ale jedno bylo jisté. Musel jsem Suki zachránit, ať to stojí, co to stojí. Před hradem stálo několik vojáků. Vytáhl jsem svůj meč a za chviličku už všichni leželi na zemi, mrtví. Nebyli vůbec dobře cvičení a proti zabijákovi, jako jsem byl já, neměli šanci. Pousmál jsem se a vešel velkou bránou dovnitř. Vyběhl jsem po velkých schodech které vedly do sálu. Slyšel jsem Sukiin řev. Rozrazil jsem dveře do sálu. Akatsuki ležela na zemi, v bezvědomí. Zatnul jsem pěsti a zamířil k Suki. Měl jsem chuť probodnout krále mečem. Vzal jsem Akatsuki do náručí a vražedně se koukl na krále a tu princezničku. ,,Tss... Měl jsem vědět, že naši noví králové budou svině" zavrčel jsem a svíral Akatsuki v náruči. ,,Chráním jen svou vlast. Je to démonka" odsekl král Leo. ,,Jo, démonka, která chce normálně žít!" zavrčel jsem nenávistně. Najednou nás obklopilo nejmíň 100 králových vojáků. Neměl jsem proti takové přesile šanci. ,,Ts... Udělám cokoliv, co budete chtít... Ale Suki necháte jít!" křikl jsem směrem ke králi. Princeznička vstala a měla na tváři úsměv. ,,Chci tebe!" křikla. ,,C-Cože?" špitl jsem. ,,Vyměníme tebe, za tu démonku!" řekla nadšeně Meru. ,,Má jméno" zavrčel jsem na tu nánu a koukl se na Suki. ,,Fajn.. Udělám cokoliv" špitnu. jeden voják Suki vzal a já mu podal vzkaz, který mi dovolili noví králové sepsat. Dal jsem ho vojákovi. Ten za chviličku odjel, společně se Suki i se vzkazem.

"Myslíš si snad, že tě nechám tomu zasranýmu království?!" vztekala jsem se z plných plic. "Seberu všechny síly, posbírám všechny stvoření schopný boje a potáhnu proti vám do války!" zapřísáhla jsem se. Vzala jsem si na sebe polozbroj a zbraně postrkala tam kam patří. Vzkaz jsem si dala do kapsy a v očích mi plála nenávist. Vyskákala jsem na strom a porozhlédla se kde jsem. Nikde nic, jen lesy a mýtiny. "Ksakru!" sykla jsem a seskočila dolů. Vzala jsem dýku a řízla se do ruky. Žádný démon neodolá krvi výše postaveného démona. Po chvíli se ke mě přihnalo několik hladových démonů. Žádný z nich nebyl k užitku, byly to mršky které nestáli ani za zabití. Ovázala jsem si ruku a vydala se neznámo kam. Konečně jsem zjistila co jsou noví vládci zač. Leo si nejspíš myslel, že to nepoznám. Něco tak stupidního by mohli udělat jen andělé, kteří byli za svoji krutovládu prohlášeni za vyhnance a nepřátele svatých. Připadá mi, že takováhle svatá špína je horší než jakýkoliv démon. Nejvíc mě na tom štve, že Akiro jako padlý anděl, to nemá nejmenší šanci rozpoznat.