Paparazzi, darling

Kapitola čtvrtá

Kapitola čtvrtá – Halloween
pátek 31. říjen 2025
Disney Land, California

Od diagnostiky rakoviny, na začátku září, se toho moc nezměnilo. Jull a Jonah chodili s malinkou Malii na chemoterapie každý týden. Malia byla na 3 letou holčičku neuvěřitelná bojovnice. Dokonce jsem se rozhodla, se souhlasem rodičů, vydat o í dvoustránku v magazínu. Netýkalo se to sice módy, ale mělo to upozorňovat na rakovinu. Která se mlže stát i takhle mále dívence.

Dnes byl pátek 31. 5íjna, což neznamená nic jiného než Halloween. Jeden z mých nejoblíbenějších svátků v roce, až po Vánocích samozřejmě. Dnes večer měli kluci koncert v Disney Landu, a tak jsme se s dívkama rozhodli jít s nimi. Disney Land je kouzelné místo, zvlášť v tento svátek. Všude kolem jsou dýně, umělé kostry, duchové a postavičky z pohádek, které se snaží rozesmát a trošku vyděsit malé děti kolem. Bylo celkem brzo, asi kolem páté, když jsme si s Jane, Jull, Gabbie a dětmi posadily v kavárně. Cameron s malou Lavender pobíhali kolem stolu. Camerona těšilo že byl nejstarší ze všech tří dětí bylo mu už sedm. Jane nám prozradila že se o Malii a Lav vyjádřil jako o sestřičkách, které musí chránit před zlým světem. Něco jako princ z pohádky. Bylo to snad to nejroztomilejší, co jsem kdy slyšela. Také nám oznámila že s Danielem čekají malou sestřičku. Všechny tři jsme jí pogratulovali a vyptávali se na jméno. O tom měli už jasno. Valentine May Seavey.  Věřili by jste tomu že jsou už tři roky manželé. Čas hrozně letí

„Jak je na tom malá?" zeptala se uprostřed konverzace Jane. Napila jsem se svého Pumpkin Spice Latte a pozorně sledovala Jull reakci na otázku.
„Zvládá to statečně, to rozhodně" Vzala si Malii na klín a podala jí horkou čokoládu. Chytla jsem Jull za ruku kterou měla položenou na stole a pevně stiskla.
„Jen" hluboce se nadechla „Začali ji padat vlásky" sundala jí pomalu oranžovou čepičku. Pohladila ji na hlavičce, kde byl opravdu už jen zbytek temně černých vlásků, a políbila. Zvedla jsem pohled k Jane která měla slzy v očí. Bylo vidět, jak jí mrzelo, že se zeptala. Jull vrátila Malii čepičku na hlavu a dala dolů. „Utíkej za ostatníma" a ukázala na dětské hřiště naproti stolu, kde jsme seděli.
„Nevíme co jí máme říct" pokračovala z ničeho nic Jull. S Jane jsme se na ní podívali a chytli za ruku. „Minule se probudila a brečela" vzlykala Jull „Ptala se. Maminko proč mám na polštáři vlásky" Měla jsem husí kůži po těle. „Co- co jste jí řekli" vykoktala jsem a stiskla její ruku.
„Že se to stává, že to patří k tomu co dělají doktoři" usmála se napůl Jull „Pak začala brečet ještě víc, říkala že nechce aby to dělali. Prý se už necítí krásná" utřela si slzy a podívala na nás s malinkým úsměvem. V hlavě se mi odehrávala spoustu věcí, obdivovala jsem Jull a Jonaha jak dokážou být tak moc silní. Obdivovala jsem Jull jak zvládá malé všechno vysvětlit, aniž by jí řekla, že umírá.
„Řekla jsem jí, že je krásná i bez vlásků. Ale že jí můžeme koupit paruku, jestli chce." dokončila Jull.
S Jane a Gabbie jsme neměly ani jedna slova, která by dokázala vyjádřit, jak moc je podporujeme. A tak jsme seděli v tichosti u stolu a pozorovali děti, jak si společně hrají na hřišti.

Čas vystoupení kluků se přiblížil neuvěřitelně rychle. Všichni jsme se zvedli a vydali se směrem k podiu, kde se mělo vše odehrávat.  „Teto Avo?" zastavil mě Cameron. „Copak broučku" zastavila jsem se. „Víš, no chtěl jsem se tě na něco zeptat. Sám" podíval se na Jane a hrál si s prsty.
„Za chvilku vás doženeme." usmála jsem se na Jane a sedla si s Cameronem na nejbližší lavičku.
„Povídej zlato, na co se chceš zeptat" dala jsem mu ruku na rameno. „Víš, líbí se mi jedna holka ze školy" začal nervózně. „A nevím co s tím mám dělat, nechtěl jsem se ptát mamky (Jane) protože by to řekla tátovi., ale vím že jsi s tátou chvíli chodila a jsi moje nejbližší teta. Tak jsem myslel že se zeptám tebe" Podíval se na mě s úsměvem. Potěšilo mě že mi Cameron tak moc věří, a ještě víc mě potěšilo že mluví o Jane jako a mamince. Nemohla jsem se dočkat až jí to řeknu. „Víš, s námi s holkami je to komplikované. Ale v jednom jsme všechny stejné. Skoro  všechny. Jsme velké romantičky" pousmála jsem se. „Pokud ti nejde své city vyjádřit slovy, tak je napiš. Dopisy máme rády." mrkla jsem na něj. „Děkuju teto, to je geniální nápad" objal mě a utíkal zpátky za Malii a Lavender. 

Vrátila jsem se za ostatníma a pošeptala Jane do ucha „Řekl ti mami" Jane se na mě otočila a celá se rozzářila. 
„Dámy a pánové. Představuji vám Why Don 't We" Zakřičel moderátor do mikrofonu. 
„Chceš vidět tátu. Tak pojď. Zvednu tě ať ho pořádně vidíš " Posadila si Jull malou Malii za krk. Jane a Gabbie držely své děti v náručí a mávali na jejich tatínky. Neubránila jsem se úsměvu. Bylo to tak dokonalé. Že jsem si někde vzadu v hlavě, začala představovat život s dítětem.