Kapitola desátá, část třetí

27 0 0
                                    

Kapitola desátá- Temné časy
část druhá- spolu
Prosinec 2027
Long Island

„ Corbyne " zalapala jsem po dechu. „Tati" skočila mu do náruče Charlotte. „zlato, jak jsi mi chyběla" objal jí. „co tu děláš?" zkřížila jsem ruce. „ Přijel jsem si pro svou ženu a dceru." postavil Chralotte zpět na zem a udělal krom ke mě. „Poslyš Avo" chytl mě za ruku ale já se automaticky vytrhla. „ Lásko, utíkej za babičkou" usmála jsem se na Charlotte a ta poslechla. „ Zeptám se ještě jednou, proč jsi tady? " zeptala jsem se ho a naběhly mi slzy do očí. „Avo, já se chci omluvit. Strašně moc mě to mrzí" přistoupil ke mě blíž a pohladil mi palce místo kde jsem měla škrábanec. Podívala jsem se mu s bolestí do očí, a uviděla jsem lítost, opravdovou lítost. Nebo jsem si to aspoň myslela „Já, nevím co ti na to mám říct Corbyne" a uhnula jsem pohledem. Corbyn se zhluboka nadechl. „Zachoval jsem se jak naprostý blbl, nevím kde se ta agrese ve mě vzala. Nikdy jsem tě nechtěl ublížit, nikdy by mě nenapadlo že na tebe stáhnu ruku. strašně mě to mrzí, hrozně moc." omlouval se mi se slzami v očích. „ Bolelo to. ne ta ráno, ten fakt že jsi mě praštil. Nikdy by mě nenapadlo že něco takového uděláš." Navázala jsem s ním oční kontakt. Přísahala jsem si že mu nikdy neodpustím, nikdy. Ale ty jeho oči, ta upřímná lítost mě ubíjela. „ já vím že tu není nic co bych mohl udělat, nebo říct. Prostě se hrozně moc omlouvám" povzdechl si a otáčel se směrem ke dveřím.

„Jsem těhotná" vypravila jsem ze sebe rychle. „Cože" otočil se mezi dveřmi. „Jsem, těhotná. Čekáme dítě" držela jsem se za břicho. „Já, já nevím" snažil se ze sebe vykoktat větu, když se ke mě přiblížil. Přerušila jsem ho polibkem. Nejdřív byl v šoku ale poté mě chytl za pas, přitáhl k sobě a prodloužil polibek. „ Odpouštím ti" odtáhla jsem se od polibku a zahleděla se mu do očí. „Jen mi slib že to už nikdy neuděláš." prosila jsem ho s bolestí v očích. „ Slibuji" a znovu mě políbil. Chytla jsem h za ruku a šli jsme do jídelny kde na nás, nebo spíš jen na mě, čekala babička s večeří. Podívala se na Corbyna s překvapeným výrazem a usmála se. „ Ach, Corbyne vítej" zvedla se ze židle a objala ho. Neřekla jsem jí pravý důvod proč jsme přijely, jen že jsme měli menší hádku a Corbyn odjel z města do Texasu za rodinou. „ Proč jsi neřekla že ti přijede manžel, jdu ještě pro talíř" protočila nade mnou oči. „ Ona to neví" zeptal se mě potichu. „ Ne" odpověděla jsem a posadila se na židli vedle Charlotte. Corbyn se posadil naproti nám a povídal si se Charlotte. měla jsem radost že je Charlotte se svým tátou, ale někde v hloubce srdce jsem ho chtěla okamžitě vyhodit z domu, přesto že ho stále miluju. 

„Citům nerozumím, jak může někdo milovat toho kdo mu fyzicky i psychicky ublížil. Nejsem divná, není to nějaká nemoc? Nikdy jsem lásce nerozuměla. Nutí tě dělat rozhodnutí jako kdyby jste byli opily, impulsivní a nerozumná."  přemýšlela jsem a ležela v posteli. Otočila jsem se směrem ke Corbynovi, který spal. „ Proč jsem ti odpudila? protože tě stále hrozně miluju nebo kvůli tomu že budeme mít dítě" ptala jsem se sama sebe v hlavě. Mé myšlenky mě však po chvilce uspali.

*Crr, Crr*

„ Jdu tam" zvedla jsem se od počítače, prošla kolem Corbyna který četl Charlotte pohádky. Otevřela jsem. „ Vy jste z té lékárny" usmála jsem se na mladíka mezi dveřmi. „ kolik že to bylo, 25? " otočila jsem se k botníku a vzala si peněženku do ruky. „ Ne, nepřišel jsem pro peníze" chytl mě za zápěstí. Zastavila jsem se, a podívala na jeho ruku svírající mé zápěstí. „ Ehm, pardon" pustil mi ruku a prohrábl si vlasy. Podívala jsem se na něho překvapeným výrazem. „ Chtěl jsem se zeptat jestli jste v pořádku. Včera jste působila rozrušeně" usmál se. „Avo, kdo je to" zavolal na mě Corbyn z pokoje. „Jen někdo chce poradit cestu" křikla jsem zpátky, 

 „ Přesto, že to není Vaše věc, jsem naprosto v pořádku" usmála jsem se ironicky, otevřela peněženku a našla 25 dolarů. „ Ještě jednou dekuji a sbohem" podala jsem mu peníze a zabouchla dveře před nosem. Vrátila jsem se do obývacího pokoje, posadila vedle Corbyna a poslouchala jak čte.

Paparazzi, darlingKde žijí příběhy. Začni objevovat