Dívka z Havraspáru

První školní den

Havraspárka zničeně vešla přes Buclatou dámu do nebelvírské místnosti a hned zamířila do Liliny komnaty, kde našla všechny dívky ve svých postelích. Vyučování mělo začít za dvacet minut a Rosalie nepotřebovala slyšet profesora Binnse, jak jim uděluje školní tresty hned první den školy.  

Roztáhla závěs postele své zrzavé přítelkyně a přisedla si k jejímu spícímu tělu. Lily neměla nikdy těžké spaní, ale Rosalie tentokrát trochu trvalo, než ji probudila. ,,Bože moje hlava!" zvolala mladá nebelvírka, jakmile se probrala. ,,Jsem teda slušně v prdeli!" dodala, když zamžourala na Rosalie. 

,,Jo to já taky," věnovala ji smutný skoro zoufalý úsměv. ,,Co se stalo?" Lily se okamžitě probrala. 

,,Cože ten kokot udělal!?" zvolala hned, co jí Rosalie převyprávěla scénu z Velké síni. Docílila tak akorát toho, že probudila ostatní dívky v místnosti. O práci míň, pomyslela si havraspárka. 

,,U všech svatých!" ozvalo se z první postele. ,,Moje hlava exploduje!"

,,A já budu zvracet!" ozvalo se tentokrát z druhé postele.

,,To už je tolik? Za patnáct minut máme hodinu!" to se ozvalo z poslední postele. 

Lily s Rosalie sebou obě okamžitě trhly. Lily jelikož neměla ponětí o čase a Rosalie si uvědomila, že vlastně nemá učebnice na potřebné hodiny. Obě dvě vyskočily z postelí, stejně jako dívky z ostatních postelí. ,,Prober prosím zbytek nebelvíru! Jo a mám tě ráda, ale nic Hunterovi nedělej! Vyřídím si to s ním sama.." zvolala havraspárka, vybíhající z dívčí komnaty.

...

Na hodinu Dějin čar a kouzel doběhla přesně v osm hodin a sotva popadala svůj dech. Uměla strávit u knih i několik hodin, ale běhání nebyla její silná stránka. Na chodbě potkala profesora Binnse, který se nesl vzduchem do své učebny a zároveň propaloval svou studentku, která udýchaně dobíhala. No výborně, to ona jediná včera nešla na párty, ale díky té párty si slízne vše. ,,Omlouvám se pane profesore, povinnosti primusky," udýchaně se omluvila. S tím se pan Binns spokojil, a tak ho následovala do učebny, kde už seděli úplně všichni studenti sedmých ročníků. 

Havraspárka rychle zapadla do jediné volné lavice vedle Alice, která měla mokré vlasy. 

,,Ani se neptej," setřásla jí okamžitě Alice, když si všimla její pohledu. ,,Franka s Tomem nenapadlo nic jiného než nás probudit vodou," dodala zamračeně, načež si položila hlavu na stůl. Rosalie se divila, proč je v jejich komnatě mokro a nejspíš ji mělo napadnout, že ty dva použili na buzení zaklínadlo Aqua Erupto. Pohlédla na dva zmiňované chlapce, kteří se uvelebili na lavici v  poslední řadě. Bohužel se v jejím zorném poli objevil i blonďatý zmijozel, který na ni šibalsky mrkl. Rosalie opět zrudla, ale ne studem, mohla za to pouze její zlost na tohoto zmijozele. 

...

,,Ty jeden idiote!" bloňdatá orlice vlítla do pracovny primusů, hned co do sebe rychle kopla svůj oběd. Nemohla se dočkat, až na toho blonďáka hodí v soukromí avadu. Moc dobře věděla, že se zde zmijozel nachází, jelikož jí to prozradil Jednooký rytíř. Co jí ale neprozradil bylo, že v místnosti není sám.

,,Slečno Oliverová, zrovna od vás bych neočekávala volbu těchto slov," pronesla přísně profesorka McGonagallová, která stála u krbu. Hunter ji pobaveně sledoval z pohovky, kde seděl s rozkročenýma nohama a rukama položenýma na opěradle. Havraspárka opět zrudla a zlost, kterou cítila k Hunterovi, se zdvojnásobila. Za všechno může jenom on a ještě si to náramně užívá. 

,,Omlouvám se," pípla havraspárka a se sklopenýma očima došla k pohovce, kde si přisedla co nejdál od Huntera. Profesorce McGonagallové unikl slabí úsměv, který ani jeden z primusů nepostřehl.