Dívka z Havraspáru

Přátelství nadevše

Neušla ani pár kroků a zaslechla dusot několika párů nohou, které se za ní hnaly. Dala se do svižnějšího kroku, protože nechtěla momentálně s nikým mluvit. Chtěla se jen někde zašít a v klidu se vybrečet. Stejně jako v prvním ročníku.

Bohužel nebyla dostatečně rychlá, jelikož jí zastavily dvě silné paže. Rosalie moc dobře věděla o koho jde a zuřivě se otočila. ,,Moc dobře vím, že si v tom jel s ním! Měl si mě tam zabavit, abych tam zůstala a on mě potom mohl potopit!" zařvala na Phila, který ji stále držel za paže. V dálce postřehla Miu a Amy, kteří se k nim také hnaly.

,,Ne Rosalie. Ne! Pleteš se jasný! Teda bylo mi jasný, že něco chystá, ale netušil jsem, že zrovna tohle! A už vůbec jsem mu s ničím nepomáhal!" ublíženě pohlédl na Rosalie, které už řinuly slzy z očí. Zřejmě ho zasáhlo, že ho havraspárka z něčeho takového obvinila. ,,Co se to tu děje sakra?!" pronesla zmateně Amy, když k nim s ustaranou Miou doběhly. 

,,Pusť mě!" zařvala Rosalie a vytrhla se z Philova sevření. ,,Rosalie, uklidni se," pronesl klidně Phil, kterého Amy ochranitelsky pozorovala. Vypadala jako zmije, která ho každou chvíli uštkne. ,,Nevěřím ti, není to poprvé, co si mi ublížil," havraspárka zněla už trochu klidněji. 

,,Sakra!" zmijozel si zoufale zajel rukama do vlasů. ,,Chápeš, že jsem s tím neměl nic společného? Moc dobře vím, že jste spolu nikdy nespali!" zařval tentokrát on a mrzimorka nadskočila. ,,Vážně si s ním nespala?" Amy udiveně pohlédla na havraspárku, která ji okamžitě spražila pohledem.

,,No jo! Jen sem si to chtěla ujasnit..." vysoukala ze sebe zmijozelka a zvedla ruce na svou obranu. 

,,Potřebuju být sama..." řekla nakonec havraspárka unaveně a vydala se dál od skupinky. Celé dva měsíce se mu vyhýbala, ale to očividně nestačilo. Musel jí prostě potopit a musela uznat, že zvolil tu nejlepší metodu. Měla sto chutí někoho uškrtit a zakopat, měla v sobě tolik vzteku až jí to děsilo. Ale tak jak pociťovala zlost, tak pociťovala i zoufalost a paniku. Jak se na ní teďka budou všichni dívat? Nemohl si vybrat lepší způsob, jak jí zostudit. 

Možná k němu něco cítila, ale to v mžiku odplavalo. Zbyl jenom vztek kolosálních rozměrů.

...

Ráno se havraspárka probudila s oteklýma očima, jelikož celou noc proležela v slzách. A podzimní počasí s ní nejspíš soucítilo, jelikož venku panoval nepřetržitý déšť. Byla vděčná, že v pokoji už nikdo není a také usoudila, že dneska stráví celý den v posteli. Rozhodně nechtěla vejít mezi pohledy studentů. Věděla, že jednou vylézt musí, ale s tím se dneska nemusí trápit.

Dveře do ložnice se najednou rozlétly a v nich stála svatá trojice, načež se Rosalie schovala pod peřinu. ,,Rose, my tě viděli, tak se neschovávej!" pronesla pobaveně Mia. ,,Žádná Rosalie tu není, jen potopená hromádka neštěstí," pípla havraspárka pod peřinou, která jí byla po pár sekundách ztrhnuta z obličeje. 

,,Nemůžeš se tu jen tak schovávat!" přikázala ji Lily, která se usadila na postel vedle ní. Amy si přisedla z druhé strany a Mia ulovila místo naproti nim. ,,Vlastně můžu. Vidíte? Mám tu vše co k životu potřebuju. Své knihy a vás tři. Nic víc nepotřebuji," snažila se je přesvědčit Rosalie. ,,Vážně si řekla jako první knihy a ne nás?" Amy na ni ohromeně pohlédla, načež se Lily a Mia uchechtly. I Rosalie se k nim musela přidat. Byla vděčná, že je má po svém boku. 

,,No tak vstávej!" přikázala ji Lily a sklouzla z postele. ,,Já nikam nemůžu, nemůžu mezi studenty. Nepotřebuju vidět jejich opovrhující pohledy," protestovala havraspárka, ale to už ji tahala Amy z postele.

,,Chyba, děvenko. Ty tomu hajzlovi musíš ukázat, že to s tebou nic neudělalo," vysvětlila jí Amy a povzbudivě se na ní usmála. Amy měla pravdu, ať chce nebo ne, stejně bude muset jednou komnaty opustit. A pokud bude mít tyhle dívky u sebe, nic zlého se jí nestane.

,,Všichni tomu uvěřili?" havraspárka si ustaraně prohlédla své kamarádky, které se zatvářily lítostivě. ,,Jo," pípla Mia a sklonila svůj pohled ke svým dlaním. Rosalie zafuněla a flákla sebou zpět do postele. Amy a Mia ji okamžitě popadly a vytáhly ven z postele, zatímco Lily lovila oblečení v její skříni. 

,,Hele, ať se včera stalo cokoliv, moc dobře víš, že jsme tu pro tebe a uděláme cokoliv, aby si se necítila, tak jako právě teď," Mia jí odtáhla prameny vlasů z obličeje a přitáhla si ji k sobě do objetí. Amy se k nim naklonila a udělala to samé. ,,Už za to zaplatil," dodala a Lily po nich také skočila. A tak tam všechny seděly v objetí. To bylo přesně to, co Rosalie potřebovala.

,,Takže takhle strávíme celý den?" optala se zvesela Rosalie, načež se Lily odtáhla. Havraspárka to aspoň zkusila. ,,Dneska je sobota a jde se do Prasinek, uděláme si dívčí den. Navíc se můžeme někde zašít a s trochou štěstí nikoho nepotkáme," dodala Lily s rozzářeným úsměvem a Rosalie neochotně přikývla.