Dívka z Havraspáru

Primus a Primuska

,,Kočičí jazýček," pronesla Rosalie, stojící před kamenným chrličem strážícím vchod do pracovny ředitelky McGonagallové. Hned nato se ale uchechtla. Jaké jiné heslo by profesorka McGonagallová mohla mít? 

Mladá havraspárka byla velmi dochvilný člověk a raději byla vždy všude dřív. Proto nebylo žádným překvapením, když zaťukala na dveře pracovny o deset minut dříve, načež se dveře otevřely a tak Rosalie vstoupila dovnitř.

Díky své nerebelské povaze a výbornému prospěchu nikdy v této malé věži nebyla, ale Amy ano a několikrát, proto Rosalie moc dobře věděla, jak to zde vypadá. Přesně jak zmijozelka říkala, velmi chladně zařízená věž a po stěnách obrazy s řediteli školy, mezi kterými visel i samotný Albus Brumbál. Nejlepší ředitel Bradavic, jak jednou pronesla Lily. 

,,Rosalie Oliverová," ozvalo se místností a havraspárka zkameněla, jelikož si předtím nikoho nevšimla. Ani samotná McGonagallová tu nebyla. Ale proč se tedy dveře otevřely?

,,Tady!" ozvalo se znovu a Rosalie stočila svůj pohled na severní stěnu této pracovny, kde na jedné z polic ležel Moudrý klobouk.

,,Vy si mě pamatujete?" Rosalie překvapeně vykulila oči a přistoupila blíže.

,,Jistě, že pamatuji," zasmál se Moudrý klobouk, až se celý třásl, ,,pamatuji si každého. A obzvláště Vás, slečno Oliverová. Jste pro mě velkým oříškem, jelikož nezapadáte do žádné koleje."

,,Jak to myslíte?" Rosalie opět vykulila své oči na tento klobouk, který se očividně zbláznil. Je přeci blbost, aby nezapadala do žádné koleje. Každý do nějaké patří.

,,Nezapadáte do žádné koleje, jelikož patříte do všech. Máte vlastnosti všech kolejí. U některých jedinců se můžou najít dvě koleje, ale všechny čtyři? To je velmi vzácné. Jste předurčena k velkým věcem, ale pozor! Tato moc Vás může stáhnout na špatnou stranu," zodpověděl Moudrý klobouk a trochu se ošil, zřejmě mu tato konverzace nebyla příjemná.

,,Proč jste mě tedy přiřadil do havraspáru?" optala se udivená Rosalie, jelikož to byla zatím jediná otázka, kterou chtěla zodpovědět.

,,Jsem sice Moudrý klobouk," pronesl hrdě, ,,ale především zohledňuji přání všech studentů."

,,Zrovna od Vás bych očekávala, že máte nastudováno vše, co se týče historie Bradavic. Včetně Moudrého klobouku," místností se ozval přísný hlas ředitelky McGonagallové, načež Rosalie opět leknutím nadskočila. Jak to ta ženská dělá?

Rosalie si trapně odkašlala. ,,Paní profesorko, se vší úctou, já se snažím co nejlépe vyvarovat přemýšlením nad minulostí," dodala nakonec, jelikož její minulost obsahovala rodiče. 

Profesorka, která již seděla za svým stole, dlouze pohlédla na mladou studentku, načež přikývla s jistou dávkou pochopení.

,,Sedněte si!" rozkázala ředitelka a poukázala na dvě židle, které stály na opačné straně jejího stolu. ,,Oba prosím," dodala a svůj pohled stočila ke dveřím, kterými před chvílí vešla. Rosalie překvapeně pohlédl tím samým směrem. Jelikož věnovala svou pozornost profesorce McGonagallové, nevšimla si osoby, která s ní přišla.

,,TY?" zvolala okamžitě dívka, když poznala blonďatého chlapce. Stál tam jakoby nic s bradou vystrčenou vzhůru, rukama v kapsách svých kalhot a s křivým úsměvem na tváři.

,,A výborně! Takže už se znáte," pronesla překvapivě ředitelka a stočila svůj pohled na překvapenu havraspárku, ,,toto je tedy Hunter White, nový bradavický student a také nový primus."

,,Ne že bychom se znali, ale už jsme na sebe narazili," pronesl onen zmiňovaný chlapec, pomalou chůzí došel k židli, kterou následně odsunul a uvolněně si do ní usedl.

,,Nový primus?" zvolala opožděně havraspárka, která celou dobu pozorovala náfuku. Ani nevěděla proč, ale tento kluk jí hrozně iritoval. Bylo to možná tím, že jí neohrabaně srazil v Příčné ulici, a pak jí to dal ještě za vinu. 

,,Omlouvám se za svou nevychovanost, paní profesorko, ale neměla byste dát šanci jiným lidem, kteří se o toto místo snaží už několik let? Nechci zpochybňovat vaše způsoby a metody, ale nemůžete přeci tuto pozici nabídnout jen tak někomu, kdo dnes poprvé vstoupil na tyto pozemky!" dodala lehce rozzuřeně Rosalie. Moc dobře věděla o spoustě lidech, kteří se na toto místo natřásali. Mezi ně patřil i samotný Frank. Rosalie v něho doufala, jelikož mezi primusem a primuskou panuje velmi blízký vztah a ona ho rozhodně nechtěla sdílet s tímto chlapcem.

Ředitelka věnovala přísný pohled své studentce: ,,Pan White má velice dobré doporučení ze školy, z které přestoupil k nám. A buďme upřímní, nikdo jiný z Bradavic se na toto místo nehodí. Pokud s tím samozřejmě nesouhlasíte, můžete z funkce odstoupit." 

Mladá havraspárka ignorovala přísný pohled ředitelky, stejně jako chlapcovo uchechtnutí. Na jazyku měla tolik argumentů, ale raději mlčela, jelikož nechtěla přijít o pozici primusky. Proto se tedy se zkříženýma rukama poraženě opřela o svou židli. 

,,Tak a teď k Vám, pane White," profesorka McGonagallová stočila svůj pohled na chlapce, ale ihned se zarazila, ,,u Merlinových vousů!!! Vždyť jsem Vás ještě ani nezařadila!" Paní profesorka se lehce plácla do čela, načež odstoupila od stolu a došla pro Moudrý klobouk. 

,,Snad nebude vadit, že jsme to neprovedli před zraky všech studentů, přeci jenom jdete do posledního ročníku, takže to není zas takové haló," mumlala si pod vousy ředitelka, když kráčela s Moudrým kloboukem ke dvojici primusů. 

,,Toto je Moudrý klobouk a měl by Vám určit, do jaké koleje patříte," odrecitovala paní profesorka a hned nato šoupla klobouk na blonďatou hlavu chlapce, který se polekaně narovnal. 

,,Zmijozel," pronesl Moudrý klobouk okamžitě. ,,Jak  jinak!" dodala Rosalie potichu a zakoulela očima, zatímco se chlapec šťastně usmál. ,,Dobrá, takže tedy zmijozel," přesvědčila se profesorka McGonagallová, aniž by věnovala svou pozornost havraspárce. Místo toho popadla svou hůlku a na chlapcovo plášti vykouzlila hada, znak zmijozelu. Vzápětí mu také podala zelený odznak s nápisem primus, který už Rosalie hrdě nesla na své hrudi. Samozřejmě ale modrý.

,,Vaše zmijozelská kolej sídlí v podzemí, kam Vás odvede tady vaše kolegyně primuska, jistě zná heslo," pohlédla přes své úzké brýle na svou studentku, které neochotně přikývla. Nechtěla ho tam odvést, ale nemohla to přeci odmítnout. A co se týče hesla? Jasně že ho zná, vlastně zná všechna hesla kolejí díky svým přítelkyním. Ony ale nerady chodí do havraspárské koleje, jelikož ta má místo hesla otázky, na které musíte moudře odpovědět. No prostě tohle nadání nemá každý.

,,Vaše pracovna primusů se nachází v severní časti hradu nedaleko Velké síně u schodiště s obrazem Jednookého rytíře, vstup je za tímto obrazem a heslo je čokoládová žabka," profesorka informovala své primuse. Zmijozel vyprskl smíchy. ,,Čokoládová žabka? Tak to se Vám povedlo," prohodil posměšně k paní profesorce. Rosalie radši držela kamennou tvář, nechtěla si to u ředitelky pohnojit hned první den.

,,Netuším, co je na tom tak vtipného, pane White," s přísným pohledem si přeměřila svého studenta, který okamžitě zbledl. ,,Omlouvám se," odkašlal si a sklopil svůj pohled, načež se mladá havraspárku uchechtla.

,,Pokud byste měl nějaké otázky na pozici primuse, tak víte, kde se poptat. Za mě je to dnes vše. Tak můžete jít," popohnala je stará profesorka, která si sundala své brýle a položila je vedle svého pergamenu. Oba primusové sborově poděkovali a havraspárka, následovaná zmijozelem, vykročila ke dveřím. 

,,Očekávám od Vás to nejlepší!" zvolala ještě paní profesorka, když primusové opouštěli její pracovnu.