Dívka z Havraspáru

Návštěva Prasinek

Rosalie byla vděčná, že dnes nemusí studenty třetích ročníků doprovázet do Prasinek. Kdyby tomu tak bylo, tak by musela mít po boku primuse. A také byla vděčná, že už bylo skoro poledne, a tak na cestě do Prasinek skoro nikoho nepotkaly. A když ano, tak po nich Amy zasyčela jako had a Lily zavrčela jako lvice, zatímco Mia držela havraspárku pevně za ruku. Rosalie jim byla neskutečně vděčná, ale trápilo ji, že nedokáže být dostatečně silná, aby se jim postavila sama. 

K jejich štěstí nebylo ani v Prasinkách moc studentů, kvůli sychravému počasí, které venku panovalo. A díky tomu dívky zapadly do Tří košťat, kde Amy okamžitě objednala čtyři máslové ležáky. Když všem na stole přistály čtyři poháry, Rosalie byla první, která do sebe vše rychle kopla. 

,,Zpomal, chceš se utopit nebo co?" uchechtla se Mia, když postřehla Rosalie. ,,Myslela jsem, že si chytřejší. Být tebou zvolila bych jiný způsob sebevraždy," dodala pobaveně Amy a Lily vyprskla smíchy. ,,Jsem moc ráda, že máte tak dobrou náladu," pronesla ironicky havraspárka a odložila svůj pohár. Všem dívkám povadl úsměv na obličejích. 

,,Nechápu proč to udělal. Nic zlého jsem mu neudělala. Jo možná jsme se pohádali, ale to neznamená, že se hned navzájem budeme ponižovat ne? Kam se vypařila jeho důstojnost?" Rosalie se opět zatvářila zdrceně, a přitom pozorovala své třesoucí se dlaně.

Lily, sedící vedle ní, na ty její položila své, aby jí trochu uklidnila. ,,Rosalie, teďka bys na to měla přestat myslet, přeci jenom jsme spolu...."

,,My o vlku..." skočila jí do řeči Amy s očima upřenýma ke dveřím. Rosalie vycítila jeho přítomnost a srdce jí začalo splašeně bít. Ten vztek, který včera pociťovala se vypařil a vystřídal ho strach. Strach z toho, co provede tentokrát. 

Rosalie držela svůj sklopený obličej, dokud se skupinka několik lidí neusadila ke stolům. Věděla, že by se měla narovnat a vystrčit bradu, aby poznal, že to s ní nic neudělalo. Ale všichni ví, že to tak není a ona sama byla slabá. Až když si byla jistá, že opravdu všichni sedí, vzhlédla. Při jejím štěstí se skupinka zmijozelů usadila přesně naproti ní a Lily, takže měla dokonalý výhled na modré oči, které jí povýšeně pozorovaly.

,,Co se mu stalo?" optala se okamžitě dívek Rosalie, jelikož Hunterova tvář byla zohyzděná. Jeho pravé oko zdobil modrý monokl a přes spodní ret se mu táhla trhlina, která ještě teď na sobě měla zaschlou krev. ,,To si mu udělala ty?" havraspárka obdivuhodně pohlédla na zmijozelku, jelikož to ona jí dnes ráno upozornila na to, že už za to zaplatil. A taky věděla, že ona jediná by toho byla opravdu schopná. Jenže zmijozelka pobaveně zavrtěla hlavou. 

,,Když jsme se dneska ráno vrátili do sklepení, ve společenské místnosti čekal Phil a dal mu pěkně do huby," přiznala Amy a posměšně pohlédla na Lily a Miu, které na ní překvapivě hleděly.

Rosalie ohromeně pohlédla na Phila, který seděl vedle Huntera. Bylo od něho moc hezké, že se jí zastal. Navíc tímto stvrdil to, co včera řekl. Opravdu s tím neměl nic společného. 

,,No nevypadá to, že by se včera pohádali," dodala udiveně Mia, když se otočila zády, aby pohlédla na ty dva. Phil s Hunterem se právě něčemu smáli. ,,Znáš je, jsou to kluci. Nikdy nepochopíme jejich chování.." zmijozelka pokrčila rameny a napila se svého máslového ležáku. Lily uznale přikývla a následovala ji. 

Mia najednou uchopila do svých dlaní ty Rosalininy a věnovala ji ustaraný pohled. ,,Pokud chceš můžeme zajít někam jinam, moc dobře vím, kde si spravíš svoji náladu," věnovala jí svůj úsměv. Lily souhlasně přitakala, ale Amy protočila očima. Moc dobře věděla, kam tím míří a rozhodně se jí do knihkupectví nechtělo. Ale když spatřila havraspárčin rozzářený obličej, také přikývla. 

Popadly tedy své věci a vydaly se bok po boku ven do ošklivého počasí, neušly však ani pár kroků, když ze dveří vyběhl černovlasý zmijozel. Amy šťouchla do Lily a Mii a společně se vydaly do knihkupectví, což havraspárka ani nepostřehla. 

,,Už je ti líp?" optal se s obavami Phil, když kráčel k Rosalie. Podzimní počasí bylo studené, a tak si přitáhl svůj tmavě zelený kabát více k tělu. Zmijozel každým coulem, pousmála se Rosalie. Phil, v domnění že úsměv patřil jemu, jej napodobil. 

,,Slyšela jsem, co si udělal," promluvila první havraspárka a teď, když byl blízko ní, si všimla, že jeho obličej zdobí také malé modřiny. Hunter si to zřejmě nenechal líbit. ,,Děkuju," věnovala mu děkovný úsměv a poohlédla se po svých přítelkyních, načež zjistila, že je pozorují v dálce. 

,,Už bych měla jít," omluvila se havraspárka a vydala se směrem k dívkám. Zmijozel ji ale zastavil. ,,Zítra máme trénink famfrpálu, tak jestli nechceš..." nervózně se poškrábal na zátylku, pak se ale vzchopil a odhodlaně dodal, ,,Můžeš se přijít podívat." 

,,Budu tam," pokývla s úsměvem a teď už opravdu pospíchala za svými přítelkyněmi. ,,Budu tam? To jsem jako nemohla vymyslet něco jiného?" zabrblala si Rosalie potichu pod vousy, když se od Phila vzdalovala. Nato se ale ohlédla a postřehla, že tam zmijozel stále stojí a s úsměvem ji pozoruje. Havraspárka z jeho nervozity usoudila, že v tom Phil vidí něco mnohem víc, než přátelskou podporu na tréninku. Muselo to být rande.

,,Co ti chtěl?" vyštěkla Lily hned, jak se k nim havraspárka dostala. ,,Jen mě pozval na zítřejší trénink," vysvětlila Rosalie a ohlédla se znovu za Philem, za kterým se právě zaklaply dveře Tří košťat. ,,Jen?" optala se Mia s pozvedlým obočím. 

,,U Merlinových vousů! Já věděla, že si toho svýho primuse najde na párty a to byl přesně ten důvod, proč jsem tě tam celý roky tahala! Všichni kouzelníci tam nahoře nejspíš konečně vyslyšeli má tajná přání," zmijozelka děkovně pozvedla své dlaně k nebi, načež se Mia s Lily zachichotaly. 

,,Tak už pojďte," popohnala dívky Rosalie a nesouhlasně u toho vrtěla hlavou. Všechny čtyři dívky se ruku v ruce vydaly do knihkupectví.