Weasley?

4. come for a walk

Zoe Breakstige

Zrovna jdu do knihovny za Fredem a popravdě docela se tam i těším. Celý den jsem strávila s Dracem ,který mluvil jen o tom jak nesnáší Harryho a jeho přátelé. "Ahoj." Pozdravila jsem Freda s úsměvem. "Ahoj, co tak nadšeně?" Zeptal se. "Celý den jsem byla s Dracem a tohle je pro mě docla únik." Usmála jsem se a otevřela učebnici. "Proč s ním trávíš tolik času." Zeptal se. "Nemám ráda otázky na mě a neodpovím ti na ně." Poučila jsem ho. "Toho jsem si všimnul,ale máme spolu trávit měsíc tak by bylo fajn se o sobě něco dozvědět a vybudovat si přátelství." Popravdě začala jsem nad tím přemýšlet, byla to až moc lákavá nabídka mít přítele,ale co když se do něj zamiluju a pak si ublížím jelikož budu muset mít svatbu s Dracem. Všechno se mi motalo hlavou."Fajn ,ale když nebudu chtít odpovědět prostě toho necháš a nic nesmíš říct nikomu." Ukázala jsem na něj prstem "Fajn budu mlčet ." Dal si lokty na stůl a se zájmem mě pozoroval. "Začnu. "Řekla jsem rázně a Fred rukama udělal gesto ,kterým naznačil ,že klidně můžu. "Proč se se mnou vůbec chceš bavit."

Fred Weasley

Na to se ptát neměla. Mám ji říct ,že nejdřív jsem chtěl dobrou známku,ale teď je to sázka? Musel jsem rychle něco vymyslet. "Podle mě můžeš být super kamarádka a pod tou tvrďáckou maskou je někdo jiný . Někdo kdo mě zajímá." Řekl jsem a podle její reakce mi to uvěřila. "Proč mudlovské knihy?" Neztrácel jsem čas. "V nich je život normální,lehčí,ale přes to ho mojí složitý . Když čtu jejich knihy jsem v jné realitě . Jsem někde kde jsem šťastná." Dokončila a tvářila se neutrálně. "Jak je možný ,že vám ty vaše fory pořád prochází?" Usmála se. "Umíme přesvědčovat lidi a navíc jsou neškodný." Měl jsem za to ,že i tenhle je neškodý ,ale asi jsem byl slepý když mi přišlo neškodný hrát si s láskou. "Proč nejsi šťastná i ve svém světě?" Zeptal jsem se. "Nevím jestli chci odpovídat." Dala si pramen blonďatých vlasů za ucho ,ale tentokrát neodešla."Chceš se jít projít?" Zeptal jsem se jí. Popravdě jsem si myslel , že odmítne odejde a zítra bude opět chladná,ale ona jen kývla .

Zrovna jsme vycházeli ven a naproti nám šel George s Harrym. "Frede tohle ti nikdy nevyjde." Řekl se smíchem George. "Připrav si 20 galonů." Mrkl jsem na něj. "Ani mě nenapdne." Dokončil George a oba jsme se vydali opačným směrem. 

"O čem jste se bavili?" Zeptala se mě Zoe ,která mi byla sotva po ramena. "Máme sázku o Harryho. Dlouhý příběh." Zamluvil jsem to. Zoe jen pokývala hlavou a dál to neřešila. Byli jsme kousek od lesa a celou cestu bylo ticho,ale neyblo to trapný ticho.  "Nejsi taková jak se chováš." Řekl jsem. "Každý má bolestivý místo a každý si ho chrání jinak. Já ho schovávám aby o něm nikdo nevěděl jelikož potom by mi to ublížilo ještě víc. A myslí si ,že ty s Georgem ho schováváte za humor. Myslím ,že si nechcete připustit ,že existuje něco jako smutek a že tu emoci vlastníte a myslím ,že to děláte kvůli vaší rodině . Vaše rodina je vaše bolestivé místo. Milujete je natolik ,že představa ,že by byli smutní vám ubližuje." Dokončila. Asi měla v něčem pravdu. "A co ty? Moje bolestivé místo znáš tak mi řekni to tvoje." Usmála se ,ale koukala do země. "Víš nemít kamarády a lidi se ,kterýma se můžeš smát není jednoduchý." Řekla . "Ale ty se vždy chováš tak jako by se k tobě nesměl nikdo ani přiblížit." Oponoval jsem ji. "Ano já vím . Jde o to že moji rodiče jsou dost vlivní a stejně tak ty Dracovi. A Draco vše rád říká rodině a navíc si Draca asi jednou budu muset vzít takže . Prostě mi není dovoleno bavit se s někým kdo není ze zmijozelu a koho rodina schválila.Musím se chovat podle předpisů." Shrnula to a vysvětlila ,ale já to moc nechápal. "Proč se jim nepostavíš?" Ptal sem se dál. "Myslíš si ,že jsem to nezkoušela? Ale nechciztrávit zbytek života ve vyhnanství nemůžu být ta holka co nedokončila školu jelikož ji to rodiče v ministerstvu zakážou . Nechci být ta co si nenajde práci kvůli vlivným rodičům. Prostě už raději strávím zbytek života s nešťastnou láskou než s nešťastným celým životem." Trochu na mě zvýšila hlas. "Promiň." Řekl jsem . Najednou se před námi objevil jednorožec byl to ten, se kterým měla Zoe propojení. "Jak si ho pojmenovala?" Zeptal se. "Nijak ." Nechápavě jsem se na ní podíval. "Nepatří mi nemůžu mu dát jméno a nemůžu si s ním dělat co chci . Jsme přátelé t znamené ,že žijeme v symbioze. Já chráním jeho on mě. Já tu jsem pro něj on pro mě ." Vysvětlila mi. Byla opravdu chytrá. Jednorožec k ní přišel a ona ho začala hladit. "Pohlaď si ho." Vybídla mě. "Mohu?" Popravdě trochu jsem se bál. "To se zeptej jeho né mě." Usmála se. Podíval jsem se na jednorožce a natáhl ruku. Jednorožec stál na místě. Ruku jsem trochu přiblížil. Najednou vyběhlo stádo kentaurů. Jednorožec se musel leknout a vykopl . Spadl jsem na zem a nemohl se zvednout. "Omlouváme se neviděli jsme vás a jen jsme probíhali." Omluvil se kentaur Zoe. "V pořádku." Usmála se na ně. "Mít jednorožce je velká čest. " Zdálo se mi jako by se jí klaněl. "Nevlastním ho, ale mohla bych vás požádat o zvednutí mého kamaráda? Má nejspíš zlomenou ruku." Kentaur se na mě podíval a pomohl mi vstát. "Děkuji. "Poděkoval jsem . Musel jsem stát na jedné noze jelikož druhá byla asi také zlomená. 

"Moc se omlouvám." Omluvila se mi Zoe asi po padesáté když jsme šli k ošetřovně. "Zoe nemůžeš za to." Řekl jsem větu ,kterou jsem řekl už několikrát.  Zoe řekla vše co se stalo paní ošetřovatelce a ona mě uložila . "Bude to trvat tak týden." Řekla . Týden na ošetřovně to jsem si opravdu přál. "Promiň" Řekla zase Zoe a rukávy jejího svetr si stáhla níž. Jen jsem pokýval hlavou v záporu. "Budu sem chodit každý den ." Vypadlo z ní. Zarazilo mě to a ona si toho určitě všimla. "Emm myslím kvůli projektu. "Řekal nervozně a pramen vlasů si dala za ucho.

Zoe Breakstige

Co to mělo jako znamenat Zoe?! Budu sem chodit každý den. Bože jsem blbá fakt. Nadávala jsem si sama pro sebe když jsem odcházela z ošetřovny. Vrazila jsem ramenem do nějakýho kluka znebelvíru. Nevím kdo to byl, ale nezajímalo mě to . "Dávej bacha troubo." Ohradila jsem se a šla dál. "Co si o sobě jako myslíš?" Vykřikl ten kluk otočila jsem se a viděla Harryho Pottera. Prokroutila jsem očima a šla dál. "Hej mluvím s tebou!" Zase křikl. "Hej Harry nech ji bejt jo." Ozval se za mnou Dracův hlas. Harry se zle podíval a šel pryč. "Idiot."Řekl Draco ,vzal mě okolo ramen a šel se mnou do zmijozelské místnosti. Cestou samozřejmně nadával na Harryho.