Weasley?

21. hi

JAKO PRVNÍ VÁM CHCI MC PODĚKOVAT ZA REAKCE K MINULÉMU DÍLU!! NIKDY BYCH NEVĚŘILA,ŽE TENHLE PŘÍBĚH BY MOHL NĚKOHO ROZPLAKAT. A UŽ VŮBEC JSEM SI NIKDY NEMYSLELA ,ŽE BY SE MOJE TVORBA MOHLA NĚKOMU LÍBIT. VÍM ,ŽE JE POŘÁD CO ZLEPŠOVAT,ALE I TAK MOC DĚKUJU!!! 

Zoe breakstige

Už uběhlo půl roku .Popravdě nic se nestalo. Začala jsem pracovat v knihkupectví ačkoliv se to mým rodičům nelíbilo. Draco byl pořád v práci a kolikrát se ani nevracel domů. Prý má hodně zařizování . Nevadilo mi to byla jsem ráda sama. A taky jsem byla ráda ,že nemusím s Dracem zdílet postel. Když už byl doma tak byl unavený a šel hned spát. A vím,že je to asi hloupost ,ael začala jsem psát knihu. Ráda bych řekla ,že není o Fredovi ,ale je. Jsou to krátké věty. Na každé straně je nějaká moje myšlenka , pocit a nebo nějaká vzpomínka. Je to spíš čtení pro mudly než pro kouzelníky,ale stejně jsem byla odhodlaná jí někdy vydat. Je zvláštní,že i po půl roce na něj pořád myslím. Nemůžu ho dostat z hlavy.

Fred Weasley

Tohle byl můj poslední ročník v Bradavicích. S Georgem jsem se rozhodli začít podnikat. Vymysleli jsme si vlastní obchod kde budnou všechny naše žertovné věci. Stálo za tím ,ale hodně práce. Rozhodli jsem se tedy , že o prázdninách ,které zítra začínají budeme vymýšlet všechny produkty a místo kde budeme prodávat. Byl to dokonalý nápad. Poslední půl rok jsem ve škole myslel často na Zoe ,ale tenhle obchod mi zaměstnal hlavu úplně jiným směrem. George a Sára se konečně dali dohromady a Sára nám hodně pomáhá co se týče hledání prostorů na náš nový obchod.

"Frede zítra je famfrpál! " Vykřikl najednou George. Úplně jsem zapomněl ,že je první prázdninový den.  Hrozně jsem se tam těšil. Měli jsem ještě od Zoe lístky na skvělá místa. 

Zrovna jsme si postavili stan a dělali s Harrym a Ronem blbosti. Miloval jsem trávení času s těma dvouma. Mohli jsem se s Georgem smát Ronovi a Harry nás podporoval. "Jdeme?" Přišla Sára a obejmula Georgovu ruku. George jí dal pusu do vlasů a všichni jsme vyšli směrem k famfrpálovému hřišti. Nadšeně jsem běželi po schodech nahorů. Pak jsem zahlédl Draca a jeho otce. Šli směrem k nám. Ale nikde jsem neviděl Zoe. Draco a jeho otec něco probírali a jen okolo prošli. Šli na ty nejlepší místa co mohli být. Byli tam i Zoe rodiče ,kteří byli nejvýš postavený na ministerstvu. Určitě tam byla i Zoe a Draco teprv přicházel. My měli místa hned nad nima. Vyšli jsme tedy ještě jedno patro a usadili se. Všichni byli nadšený ,ale já musel začít přemýšlet nad Zoe. Nic jsem o ní nevěděl. Nevěděl jsem co ten půl rok dělala. Moc by mě to zajímalo. Nevím jestli ji pořád miluju ,ale z hlavy jí jen tak nedostanu. Zápas začal a my začali fandit a jásat. Měl jsem sebou i dalekohled. Podíval jsem se s ním a pozoroval hru . Najednou chytač vyletěl nahoru. Dalekohledem jsem se za ním podíval,ale jediné co jsem spatřil byly bloňďaté vlasy ,které vlály ve vzduchu. Musela to být Zoe. Byla na nejvyšším bodě na ,který se šlo dostat a pozorovala hru. Dalekohledem jsem viděl,že měla čern boty, černé silonky, černé šaty na nich černý svetr a ve vzduchu jí vlála černá šála. Musel jsem jí vidět. "Kam koukáš Frede?" Smál se mi George. Podal jsem mu dalekohled ukázal na Zoe a běžel pryč. Stadion byl prázdný takže jsem se nemusel prodírat přes davy lidí. Byl jsem tam docela rychle. Vyšel jsem po žebříku nahoru. Stála tam a fandila. Měla červené zmrzlé ruce od toho jak se držela za kovové zábradlí. "Ahoj." Pozdravil jsem jí. Zoe se lekla až nadskočila. Když se otočila jako by se z ní stala socha. Ani se nepohnula. "Myslela jsem ,že se neuvidíme už." Řekla a pramen vlasů si dala za ucho. Měla je červené stejně jako nos a tváře. "Myslel jsem ,že famfrpál moc nemusíš." Usmál jsem se . Zoe se otočila směrem ke hřišti. "Alespoň nějaká akce za půl roku." Povzdychla si a sledovala hru. "Přišla jsi na to ,že s Dracem není zábava?" zasmál jsem se a Zoe taky. Pak mi povídala o knihkupectví a o knize ,kterou chce vydat. Neřekla mi o čem je prý si jí musím přečíst. Pak se ptala na mě a já jí povídal o obchodu. Občas jsem se zasmáli. Bylo to moc příjemný s ní zase být. Trochu se ve mě probudili ty staré pocity,ale snažil jsem se je potlačovat. Všiml jsem si ,že na zápěstí měla náramek od George. Bylo to pro mě znamení ,že na nás nezapomněla . Z ničeho nic přišla konverzace na naše první setkání. Oba jsem se tomu smáli. Bylo to hezké vzpomínání. "Zoe otec tě hledá." Zahřmněl za námi hlas a já věděl ,že je to Draco. "Promiň ." Omluvila se Zoe Dracovi . Draco se otočil a odcházel. "Musím jít." Řekla nervozně. "Měla by ses začít chovat podle vlastních pravidel." Zatnul jsem pěsti. "Snažím se ." Řekla plná odhodlání a políbila mě lehce na rty. Pak odešla. V břiše jsem cítil ten známý pocit, který ve mně vyvolá jen ona. 

Zoe Breakstige

Už jsem s Dracem byla doma. Celou dobu nepromluvil. "Zoe já chápu ,že ho miluješ,ale víš jak to bolí? Slíbila si mi to." Zvýšil na mě Draco hlas. "Draco jen jsme si povídali." Přistoupila jsem k němu. "Víš ,že tě miluju?" Podíval se mi do očí. To byl ten moment kdy jsem si řekla ,že tohle slovo mám v hlavě pořád. LÁSKA. Byl to moment kdy jsem si řekla ,že už nic takového nechci. Dracovi jsem slíbila,že budu hrát oddanou manželku a on mi slíbil vše co mám na očích. 

Rozhodla jsem se přestat myslet na lásku a začít myslet na podstatný věci . Třeba na práci. Ještě ten den jsem si obstarala prostor na moje knihkupectví/knihovnu/kavárnu v příčné ulici. Měla jsem jasnou představu. Při vstupu bude krásná kavárna s květinami za kavárnou bude knihkupectví a nahoře po schodech bude čtecí koutek s velkou knihovnou. Další den jsem si to celé zařídila. Nebylo to pro mě tak těžký. Popravdě hodně jsem využila vlivných rodičů. Tím jsem měla hotovo. Měla jsem vlastní a začala jsem si žít svůj sen. Knihu už jsem nechtěla vydat jelikož byla o lásce,ale jeden svazek je v mé knihovně stejně tak jako spoustu mudlovských knih z mojí sbírky včetně té od Freda.