Weasley?

14.nothing, just the last month

Zoe Breakstige

Probrala jsem se v černém povlečením. Protáhla jsem se a nadechla se vůně ,kterou měl Draco ,a která provoněla celou postel. Byla jsem sama jen v černém tílku a černých kalhotkách. Nevěděla jsem co se děja a hrozně mě bolela hlava. Podívala jsem se do zrcadla ,které bylo vedle obrovské postele. Měla jsem opuchlé oči  a mastné vlasy. Naštěstí moje blonďaté vlasy po ramena vypadaly vždy dobře. Nevím proč jsem nad tím teď přemýšlela. Vzpomněla jsem si ,že jsem dojela za Dracem a celou cestu jsem brečela a pak mu všechno řekla. Usnuli jsme v obětí a teď jsem tu. Lehla jsem si zpět do postele a zachumla jsem se do čeré saténové peřiny. Najednou vešel Draco do pokoje. "Dobré ráno ." Usmál se a s rukama v kapsách se opřel o dveře. "Dobré ráno." Protáhla jsem se. "Dole je oběd budeš jíst?" Oběd?! To jsem spala tak dlouho. Asi si všimnul mého vyděšeného výrazu, jelikož se zasmál. "Potřebuju ranní objětí ." Usmála jsem se . Draco taky. Olíznul si rty a šel za mnou. Nikdy jsem si nevšimla ,že je až tak hezký . Je nádherný a i to je slabý slovo. Je fakt ,že vyrostl a to hodně. Draco přišel ke mně do postele a schoval mě v objětí . Dal mi pusu na čelo a já se musela usmát. "Změnil jsi se." Zašeptala jsem mu do hrudě. "Jak?" Zeptal se. "Vždy jsem si myslela ,že jsi idiot,ale teď se ke mně chováš jako k princezně a rveš se kvůli mně.." Draco si mě odtáhnul od sebe a hluboce se mi podíval do očí. "Protože tě miluju. Vždy jsem si myslel ,že to je Pansy,ale ne. Jsi to ty ,které dávám svoje srdce napořád. Miluju tě Zoe a nemůžu to už nijak změnit. " Viděla jsem tu naději v jeho očích. "Ty víš,že miluju Freda a zůstane to tak napořád,ale také po včerejšku víš ,že ho už nikdy nechci vidět. Tak moc bych to k tobě taky chtěla cítit,ale necítím. I přes to všechno k tobě mám jisté city a chci s tebou svatbu. Chci s tebou strávit zbytek." Nebylo to to co jsem chtěla,ale bylo to to co jsem udělat  musela. Udělám tím radost rodině, Dracovi a Drakovým rodičům. Draco mě políbil. "Děkuji."Věděl ,že ho nemiluju a že je to pro mě těžký rozhodnutí,ale byl rád ,že jsem teď jeho. 

Fred Weasley

Vše se vrátilo do starých kolejích. S bráchou jsme si dělali ze všeho a ze všech srandu. Byli jsme zase bráchové a všechno si odpustili. George a Sára spolu trávili spoustu času,ale George říkal ,že s tím chce počkat.Všechno se tvářilo tak skvělě. Jenomže mně skvěle nebylo. A to hned z několika důvodů. Zjistil jsem ,že Sáru jsem měl úplně zbytečně ,jelikož zoe říkala ,že miluje mě né Georgea. Že jsem ublížil Zoe. Že už  ji nikdy nemůžu mít a nejhorší je, že je to všechno moje vina.  Jsem idiot. Proč jsem se vůbec před Zoe se Sárou líbal. Až teď mi dochází jak jí to muselo ublížit. A ještě dotoho mi vypracovala referát a dala nám 10 lístků. Bylo mi ze sebe zle. Moc věcí si nepřiznávám ,ale toho jsem fakt pokazil.

Uběhl týden a Zoe s Dracem nikde nebyli. Nikdo o nich nic nevěděl. Myslel jsem ,že už se nevrátí. Ale dnes ráno když jsme snídali jsem zabloudil pohledem na místo kde Zoe sedávala. Vždy tam bylo prázdno,ale dnes tam seděla Zoe a Draco. Smáli se spolu. Což mě překvapilo jelikož Draco není vtipný. Draco se na ní koukal tak zamilovaným pohledem ,že mi bylo jasný ,že jsou spolu. Oba byli jako vyměněný. Smáli se a oba jen zářili,ale jen jim někdo skříží cestu budou horší jak kdy jindy. Bylo mi hrozně. Chovali se jako by tu byli jen oni a nic okolo neexistovalo. 

"V pohodě?" Zeptal se mě George. "Jo ,jo v pohodě." Řekl jsem a odešel od snídaně.Otočil jsem se a viděl jak na mě Zoe kouká. 

Zoe Breakstige

"Georgi pochop ,že je mi jedno jak moc Fred trpí. Už jsem jinde posunula jsem se. Tentokrát doopravdy. Nemiluju ho. Nechci ho vidět jsem šťastná s Dracem . Můžeš Fredovi vyřídit ať si ty ublížený pohledy nechá." Vysvětlila jsem Georgovi když za mnou přišel abych šla za Fredem. "A Georgi jsi super kámoš a vážím si tě,ale nech to být máš Freda a tak to má být." Usmála jsem se . George přikývnul a odešel. Seděla jsem na mojí oblíbený lavičce. "Jak se má moje oblíbená holka?" Ozvalo se za mnou a na čele mi přistál polibek. Musela jsem se usmát. "Teď už skvěle." Zazubila jsem se a s Dracem jsme se políbili. Dřív bych měla v hlavě asi zmatek,ale teď mám jasno. To co je mezi mnou a Dracem není skutečný. Né z mojí strany. Při každém polibku jsem doufala,že až otevřu oči bude to Fred co mě bude líbat. Při každém probuzení jsem doufala ,že všechno tohle byl jen sen. Když jsem usínala chtěla jsem aby mě objímal Fred. Vždycky to byl Fred,ale také jsem věděla ,že né všechno může vyjít . Konec konců vždycky to měl být Draco s kým skončím. To je ta cesta která mi byla určená. A tou se teď vydávám. Některý věci se prostě stávají špatným lidem, na špatným místě, ve špatný čas . Celé tohle bylo špatně a teď mám možnost to změnit . Jít po cestě co mi byla určena. 

"Rodiče chtějí aby svatba byla už po tomto ročníku." Oznámil mi Draco. Věděla jsem ,že to co řeknou Dracovi rodiče nejspíš vymysleli ty moji. "To bys mě nejdříve musel požádat o ruku." Usmála jsem se na Draca. "Fajn , příště budu mít u sebe prsten." Políbil mě. "Fajn ." Vyzívvě jsem se na něj podívala. "Fajn." Zopakoval. "Fajn.." Zašeptala jsem. Najednou to bylo doopravdy. Najednou mi prolítnul celý můj život před očima jako bych umírala. Nebylo tam žádný světlo. Žádný vzpomínky. Jediný moment kdy jsem žila byl poslední měsíc. Jinak jsem prázdná . Žádné zážitky. Nic. Jen polsední měsíc. 

Šla jsem do lesa. Potřebovala jsem klid. Teď jsem si uvědomila ,že jsem celý svůj život nežila. Poslední měsíc jsem potkala o 2 roky starší kluky. A to byl můj život. Jinak jsem bez zájmů nic nemám ani rodinu, ani přátelé a ani lásku. Klečela jsem v lese a oddala se slzám.