Weasley?

28. unbreakable promise

Zoe Breakstig

U Alexe jsme už měsíc. Za tu dobu jsme se hodně poznali. Nikdy mezi námi nebylo ticho. Hodně jsme se nasmáli a celkově bylo to prostě krásný. Úplně jsem zapomněla proč jsme tu. "Nepůjdeme dnes do parku?" Zeptal se mě Alex. "Můžeme." Usmála jsem se na něj. 

"Páni je to tu moc krásný." Usmála jsem se na něj. "Jo mám to tu rád. Chci ti ukázat moje oblíbený místo." Chytl mě za ruku a táhl mě k tomu místu. Byl to zvláštní pocit když mě chytnul. Je pravda ,že s Alexem jsem toho měla hodně společnýho. Nikdy jsem si s nikým tolik nerozumněla . Měli jsme stejný zájmy. Třeba o knihy. On se po matce hodně zajímal o kouzla a já hodně o mudlovské věci. Oba jsme se oblíkali dost podobně. Rádi jsme četli. Alex ve mně probudil zájem i o kytky ,kterých měl doma požehnaně. Z Alexe jsem cítila ,že jsme na stejný vlně i co se rodiny týče. Ani jeden ji neměl. Alex neměl ani moc přátel což jsme měli taky stejný. "Tak a jsme tu." Řekl Alex. Rozhlédla jsem se a strnula jsem úžasem. "Páni , je to krásný." Řekla jsem . Byli jsme obklopení stromy ,takže sem nešlo vidět a z druhé strany byl sráz ,takže sem asi ani nikdo nechodil. Byl tu nádherný výhled na celý město. Jediný co tu bylo byl velký dub . "Pojď vylezeme na něj . Je tam lepší výhled." Alex vylezl jako první a poté mi podal ruku. Přijala jsem ji . Oba jsme seděli na tlusté větvi a pozorovali krásný výhled. "Zachvilku bude zapadat slunce toje teprv podívaná." Oznámil mi . "Když jsem byla v Bradavicích tak tam byl takový dřevěný most . Z něj byl krásně vidět západ slunce. Trávila jsem tam hodně času." Řekla jsem trochu bezvýznamně. "Chybí ti Bradavice?" Zeptal se mě. "Nebyla jsem tam už asi 3 roky. Skoro si to nepamatuju a když jsem odjížděla tak jsem tam měla smyý nepříjemný vztahy,ale pamatuju si když jsem tam přijela. Byla jsem šíleně malinká . Nikdy jsem teda nebyla moc vysoká,ale přišla jsem si jako malá víla v obřím hradu . Bylo tam spoustu záhad a já je chtěla všechny rozluštit. " Zasmála jsem se svému malému já. "Páni rád bych se tam někdy podíval." Zasnil se Alex. "Nedokážu si představit jak by to vypadalo kdyby si jako mudlovské dítě 2 kouzelníků přežil ve světě kouzel. "Myslím ,že kdyby si tě matka nechala a my dva se někdy potkali , tak bych tě na 100% šikanovala."  Zasmála jsem se a Alex se mnou. "Do jaké koleje bych patřil?" Zeptal se mě. "To nevím. Moudrý klobouk se často přikloní i k tvému přání. Myslím ,že by klobouk navrhnul zmijozel po tvé matce,ale vzhledem k tomu ,že tě nevychovávala tak bych typla havraspár."

Alex pokýval hlavou. "Podle čeho soudíš?" Zeptal se. "No Hvraspárští jsou důvtipní, chytří a bystří což mi na tebe sedí nejvíc. Mrzimorští bývají odhodlaní,loajální, všechno dělají tak aby to bylo fér a nevadí jim tvrdá práce. Možná bys zapadal i do Mrzimoru. V Nebelvíru jsou všichni odvážní a Zmijozelští jsou dos ctižádostiví. " Vysvětlila jsem mu. "Mám v sobě kousek každé té vlastnosti." Namítal Alex. "Jo to určitě máš,ale jde o to ,která převahuje. Je těžké to určit takhle. " Najednou nás ozářilo oranžové světlo zapadajícího slunce. "Podívej už zapadá." Kývnul Alex. Oba jsem byli hypnotizovaný . Podívala jsem se na Alexe ,který stále koukal na tu krásu. Asi cítil můj pohled protože se na mě taky podíval. Oba jsme se začali přibližovat. Najednou ,ale začalo foukat a mrznou. Jako by se blížila bouřka. Podívala jsem se na nebe a okolo sebe . Před náma se objevil Lucius . "Oh  omlouvám se ,že ruším romantickou chvilku, ale teď Zoe půjdeš se mnou." Usmál se. "Proč tohle všechno? K čemu vám jsem ? Jsem v mudlovském světě a nikomu neubližuju. "Ohradila jsem se. "Ublížila jsi našemu synovi. A to se trestá . Kdyby Draco ublížil tobě jak by to asi dopadlo? Myslíš si ,že by nás tvoji rodiče nechali žít? " Smál se. "Zoe už jsi dospělá tak se tak chovej. V Bradavicích bude válka pokud se Harry nevzdá . Jediný co chci je aby jsi šla bojovat za Pána Zla. Všichni víme jak mocná jsi čarodějka.Zvládla by jsi to . Vlastně po tobě chci aby jsi v té bitvě chránila Draca. " Řekl diplomaticky. "To nebudu dělat." Řekla jsem . "Tak zabiju tady tvého společníka." Usmál se. Nevěděla jsem co teď mám dělat. "Zoe můžeš mě vzít sebou chci vidět matku." Pošeptal mi. Povzdechla jsem si . "Dobrá ,ale jen když vezmeme i Alexe a než bude válka chci být daleko od toho všeho." Lucius se zvláštně podíval na Alexe. "Nemůžeme ho tam vzít je to mudla. " Řekl . "Je to syn Bellatrix ." Uzemnila jsem ho. "Dobrá, ale vždy budu vědět kde jsi a žádný podvody. Přísahej!" Řekl přísně. "Dobrá ." Podala jsem mu ruku. Vytvořili jsme neprušitelný slib. 

Fred Weasley

Našemu obchodu se krásně dařilo ačkoliv časy nebyli zrovna hezké. Blížila se válka a všichni to věděli. Doufali jsem ,že náš obchod alepsoň některým lidem vytvoří úsměv na tváři. Často jsem myslel na Zoe. Nic jsem nevěděl a už to byl měsíc. Mohla být klidně mrtvá. Dával jsem si to za vinu. Nikomu jsem o těhlech pocitech neříkal , už kvůli tomu ,že matce nebylo dobře. Nevěděli jsme čím to je. Co se jí děje. Žádná kouzal nezabírali. Byli jsme zoufalí a mě ještě do toho trápila Zoe. Jediný co mě drželo při naději byl fakt ,že je všeho schopná a bránit se umí. Koukal jsem z okna našeho krámku a najednou měl pocit ,že vidím Zoe jak se kouká do výlohy. Vyběhnul jsem  z obchodu , ale jediný co jsem viděl byli tři postavy . Jednu jsem poznal to byl Lucius a zbylé dvě postavy měli černé vlasy ,takže fakt ,že to byla Zoe jsem zamítnul. Nejspíš to byli smrtijedi. Celá tahle situace mi jen naháněla husí kůži. Věděl jsem ,že brzo budem zavírat i my.