Weasley?

23. morning

Zoe Breakstige

Šla jsem opět do práce. Opět stejnou cestou a opět jsem udělala Liss kafe. "Tady máš knížku. Byla tak krásná ,že jsem ji za večer přečetla." Řekla Liss . Já vzala knížku a dala ji na místo. 

Měla jsem zase pauzu na oběd. Udělala jsem si kafe a ještě jsem udělala 2 borůvkové limonády. Pobrala jsem to , zamkla obchod a šla se podívat na obchod o kterým mluvil Fred. Vešla jsem dovnitř a viděla spoustu lidí. Bylo tu přeplnělo. Všichni se smáli . Všichni si něco zkoušeli . Někdo pobíhal někdo něco sledoval a já stála uprostřed všeho s úžasem. Nikdy jsem neviděla nic kouzelnějšího. "Zoe!" Slyšela jsem ze shora. Podívala jsem se tam a viděla George. George seběhl schody a pevně mě obejmul až jsem málem vylila limonády. "Ahoj ráda tě vidm." Usmála jsem se. "Jo, skoro po 3 letech." Vyčetl mi a já jen prokroutila očima. "Pojď provedu tě." Vyrazil a já šla za ním. Cestou jsem mu podala limonádu. George mi všechno ukázal. Bylo to krásné. 

Pak musel George jít za nějakýma studentama co si chtěli dát nějaký bombon. Já jsem se nad tím jen usmála. "Tak jak se ti tu líbí?" Zeptal se mě Fred. "Je to tu nádherný." Kývla jsem a podala mu limonádu. "Děkuji." Usmál se Fred. "Pojď se mnou něco ti dlužím." Kývla jsem a šla za ním. Vyšli jsme po chodech nahoru a před námi byly dveře. Fred je odemknul. "Vítj v našem bytě." Pozval mě dál. Měli to tu krásný a uklizený. Bylo to v dost podobném stylu jako krámek dole. "Můžeš se tu porozhlídnout já zajdu rychle do pracovny." Řekl mi. 

Byla jsem zrovna v kuchyni ,když jsem slyšela přijít Freda. "Tohle ti dlužím." Vytáhl můj starý deník. Vzala jsem si ho . Sedla jsem si na lavičku ,která byla u okna a prolistovala jsem si ho. Lavička byla vysoká Takže ji měl Fred po pas. Deník jsem zavřela a podívala se na Freda. "Četl jsi můj dopis?" Zeptala jsem se . "Přečetl jsem si ho poprvé včera." Oznámil mi. Podívala jsem se do země. Nemohla jsem se na něj koukat. Včera si přečetl ,že ho miluju. Bylo to ponižující. Přišla jsem si jako bych někomu řekla ,že ho miluju a dotyčný by nic neřekl. Fred udělal pár kroků a stál u mě. Zvedl mi bradu. "Je to pravda?" Zeptal se a já moc dobře věděla kam tím míří. "Nikdy bych ti nelhala." Zašeptala jsem. Fred mě chtěl políbit,ale já uhla hlavou. "Frede tohle nejde. " Posmutněla jsem . Tak moc jsem chtěla. "Proč by to nešlo." Zeptal se mě . " Neznáme se . Oba jsem se změnili a navíc jsem s Dracem." Řekla jsem a chtěla jsem si nafackovat. "Draca nemiluješ ." Řekl. "Ne nemiluju ,ale -" Nenechal mě to doříct. "Proč prostě nemůžeš jednou jednat podle toho co chceš?" Zvýšil hlas. "Už půjdu." Řekla jsem a odešla pryč. Deník jsem mu tam nechala.

Běžela jsem se slzami do obchodu. Nevěděla jsem jestli mě miluje . Jestli je tohle skutečný. Nevěděla jsem nic. Obchod jsem už dneska nechala zavřený. Sedla jsem si do knihovny do křesla. Seděla jsem tam a po chvilce usnula.

Fred Weasley

Rozhodl jsem se ,že se Zoe omluvím. Obchod už byl zavřený a George šel se Sárou někam pryč. Doufal jsem ,že ještě bude v práci. Nechtěl jsem na ní vyjet,ale vím ,že já a Zoe máme být spolu. Nikdy jsem ji nedostal z hlavy. Byla moje první a já chci aby byla i poslední. Chci aby byla šťastná a já bych vraždil pro její úsměv . S Dracem není šťastná a já bych si nikdy neodpustil,že jsem tak výjmečného člověka neučinil šťastným. V jejím krámku bylo otevřeno jen s cedulkou zavřeno. Vešel jsem tedy dovnitř a zamknul. Vyšel jsem schody nahoru a viděl jak spí v křesle. Nemohlo se jí tam spát dobře. Přisunul jsem dva gauče k sobě . Vzal polštář a hezky jí tam ustlal . Poté jsem vzal Zoe do náruče a přenesl jsem ji na gauče. Přikryl jsem jí dekou , která byla přehozená přes křeslo. Když hezky v teple ležela rozhodl jsem se odejít. "Frede buď tu se mnou." Ozvalo se když jsem byl na schodech. "Promiň nechtěl jsem tě vzbudit." Šeptem jsem se jí omluvil. "Jen tu buď prosím." Řekla rozespale. Lehl jsem si k ní. Gauče nebyly příliš velký , takže na mě Zoe polovinou těla ležela, ale to mi nevadilo a jí asi taky ne. Takhle jsem oba usnuli. Byl jsem šťastný , že jsem ji měl u sebe. 

Zoe Breakstige

Ráno jsem se probudila ve fredově náruči. "Ahoj." Pozdravil mě raním rozespalým chraplákem. "Ahoj." Zopakovala jsem . Fred mi dal vlasy za ucho. "Zoe nechci aby jsi žila život bez lásky, chci ti jí dát, chci ti každý den vytvářet úsměv na tváři. Dovol mi to prosím. Zvládneme všechno. Tvojí rodinu, Draca, všechno. " Řekl mi. "Dovoluju ti to." Usmála jsem se. "Opravdu?" Jako by mi nevěřil. "Opravdu. " Ujistila jsem ho chtěla jsem ho políbit. "Zoe?" Ozvalo se od schodů. Stál tam Draco . Měl krvavě rudé oči od zadržování slz. "Draco." Rychle jsem se zvedla a šla k němu. Nevěděla jsem co mám dělat. "Miluješ ho?" Zeptal se Draco. "Ty víš , že jo." Řekla jsem zklamaně. "Frede miluješ ji?" Zeptal se ho . "Jo miluju." Řekl Fred pevně. "V tom případě tu nemám co dělat." Řekl Draco a odešel. "Draco počkej. " Řekla jsem se slzama v očích. "Víš ,že mi na tobě záleží. Známe se od dětství. Prosím neodcházej takhle." Koktala jsem. "Jestli ti ublíží zabiju ho. " Oznámil a pak odešel. Sedla jsem si do křesla a dala si hlavu do dlaní. "Zoe.." Řekl hlasem ,kterým mě chtěl uklidnit. Podívala jsem se na něj. "Je to těžký strávila jsem s ním celý život a hlavně poslední 2 roky." Řekla jsem. Fred se na mě chápavě podíval. Zvedla jsem se a šla si dolů udělat kafe. Dneska mám vždy zavřeno takže jsem nemusela otevírat. "Chceš taky kávu?" Zeptala jsem se Freda. Fred přikývnul. "Pomůžu ti." Řekl a začal pomáhat,ale kávu jen všude sypal a mně to zvedlou koutky. 

Fred stál opřený o zeď za pultem a já seděla na pultu. "Zoe musím se tě na něco zeptat. Vím , že se to asi nehodí ,ale rád bych to věděl." Zpozorněla jsem a kývla hlavou . "Ty a Draco . Víš měli jste , někdy, nebo." Začal koktat a já ho zastavila rychlím kroucením hlavy. "Ne , ne nikdy." Ujistila jsem ho a viděla jak se mu ulevilo. Bylo mi jasný ,že chtěl být jediný a to taky byl. Natáhla jsem se pro jeho ruku, za kterou jsem si ho přitáhla k sobě a konečně ho políbila.