I don't like Christmas (Larry) | CZ ✅

Prolog

Vzhledem k novým pravidlům platformy Wattpad (přicházejícím v platnost dne 15.4. 2024) je všem aktérům v příběhu 18+ let.

* * *

Zcela upřímně přiznávám, že když jsem se od Marvel_corn dozvěděla, že má v plánu psát adventní kalendář, říkala jsem si: Jojo, to jsem se pokoušela psát loni a doteď jsem to nedokončila, heh, ještě, že už to nikdy v životě psát nebudu... a druhý den jsem měla hotový anotace. Já nevím, proč jsem se do toho zase pustila... ale napadl mě docela zajímavý příběh, tak snad to alespoň bude stát za to a nakonec tu Marvel_corn fakt neuškrtím. Ať už přežije nebo ne, určitě se k ní běžte podívat, má nádherné příběhy, které mám já osobně moc ráda, a myslím, že určitě nebudete litovat. :D

No... a nyní už se můžeme vrhnout na to, jak si už druhý rok po sobě dobrovolně zničím všechnu čest.

Přeji příjemné čtení.

***

Ve třídě panovala stejná nuda jako každou jinou hodinu dějepisu. Jen pár bláznů si sem tam něco zapsalo, většina třídy však nudný a naprosto nezajímavý výklad spíše zaspávala.

,,Kolikátýho vůbec je?" zamumlal špinavě blonďatý chlapec ke svému sousedovi.

,,Nemám sebemenší ponětí," zahuhlal černovlásek, který na jejich lavici na férovku ležel.

Jejich učitelce by však nejspíše bylo jedno i to, kdyby měla přednášet mumiím v sarkofázích, s tou nejvyšší pravděpodobností by nejspíše zněla stále stejně.

,,Je třicátého listopadu," ozvalo se z lavice za nimi.

,,Díky, Li," otočil se na něj blonďák a věnoval mu široký úsměv, ,,páni... to už budou Vánoce ani ne za měsíc."

,,Je to tak. Štědrý den nastane přesně za čtyřiadvacet dní," pousmál se i brunet.

,,Liame, kurva, to nemůžeš jednou, jednou!, nemluvit jako zasraná kalkulačka s Wikipedií místo normálního uvažování? Někteří se tu snaží spát!" zavrčel černovlásek.

,,Jediný, kdo teda narušuje můj spánek, jsi ty, Zayne," zamumlal kudrnáč na obranu svého spolusedícího.

,,Tak promiňte, že jsem si chtěl povídat o svých nejoblíbenějších svátcích v roce," zamračil se modroočko a otočil se k chlapci, jenž od něj seděl přes uličku, ,,snad mi alespoň ty to nadšení nezkazíš, Lou."

Kudrnatá hlava se pootočila a zelené oči se zaměřily na onoho bruneta. Vše, co o něm Harry věděl, bylo jeho jméno, Louis Tomlinson, věk, který byl logicky sedmnáct let, tak jako u většiny jeho spolužáků, a to, že se k němu z neznámého důvodu jejich špinavě blonďatý kamarád choval až neobvykle hezky. Nic víc mu známé nebylo.

Modrooký byl totiž hrozně zamlklý. Nepromluvil, dokud se jej někdo na něco nezeptal. Pouze odpovídal a to vždy jen stroze. Za ten rok, co s nimi chodil do třídy, by se dalo říct, že jej vlastně znal pouze Niall a to navíc jen trošku.

Nikdo jiný o něm jinak doopravdy nic víc nevěděl. Nikdo neměl ani ponětí o tom, jaký Louis byl. Všichni věděli jen to, že byl introvert. A tam to končilo.

Harryho to ale svým způsobem fascinovalo. Když zrovna na hodinách nespal nebo se naopak nesnažil stíhat opisovat matematické výpočty, vždy drobného chlapce pozoroval. Po stránce komunikační byl velice záhadný, to ano, fyzicky se ale kudrnatému neskutečně zamlouvat. Byl celý takový maličký a jemný. Byl pro Harryho roztomilým tajemstvím.

Nikdy se však neodvažoval na něj přímo promluvit. Nevěděl, co si Louis o čem mohl myslet, a to jej znervózňovalo. Kdyby někdy alespoň vědomě ukázal nějakou emoci... ale on nic.

,,Myslím, že zkazím. Promiň," ozvala se tichá odpověď.

,,Ale no tak, proč bys mi to kazil i ty?" usmál se na něj mile blonďák.

,,No... víš, já..." začal se nejmenší chlapec z celé pětice poněkud zadrhávat.

,,Vyklop to," ozval se ospale Zayn.

,,Nemám rád Vánoce."

V tu chvíli byly reakce zbylých čtyř vskutku zajímavé. Niallův úsměv zmizel a nezbylo po něm ani památky. Harry, který seděl za ním, musel překvapeně nadzvednout obočí. Liam vedle něj se pro změnu zamračil. No a Zayn... Zayn... ten spal dál.

,,Cože?" vzpamatoval se jako první modroočko sedící nejblíže chlapci, který řekl to, čemu nikdo nemohl uvěřit.

,,Prostě je nemám rád," pokrčil Louis rameny.

,,Musí být něco, co se ti na nich líbí. No tak... určitě si na něco hezkého vzpomeneš," snažil se Niall skoro až zoufalým tónem.

,,Jsem si jistý, že ne. Nemám Vánoce rád a nic dobrého už na nich nikdy nenajdu."

,,Vsadíš se?" vypadlo z Harryho dřív, než si to stihl rozmyslet.

,,Měl bys uvést odměnu pro toho, kdo vyhraje, nebo trest, pro toho, kdo pro-..." vložil se do rozhovoru i Liam, kterého však jeho soused přerušil.

,,Když tě do půlnoci Štědrého dne nedokážu přesvědčit o tom, že můžeš mít rád Vánoce, tak... tak ti pak celý leden budu dělat úkoly z digitální matiky," řekl kudrnatý odhodlaně něco, co dokonce probudilo Zayna.

Úkoly z digitální matematiky byly vždy tím nejdelším a nejhorším, co ze školy na doma dostávali.

Modrooký brunet dlouhou chvíli mlčel, nakonec však k Harrymu natáhl ruku.

,,To beru."

,,Platí," stiskl vyšší jeho ruku.

,,Přijal jsem to jen proto, že vím, že vyhraji," stáhl pak Louis svoji ruku zase k sobě.

,,To se ještě uvidí."

Co jsem dělala, když jsem to psala? Správně. Úkol z digitální matiky. Co dělám, když to vydávám? Správně. Úkol z digitální matiky.