I don't like Christmas (Larry) | CZ ✅

2.

Další den už Harry svou šanci promarnit nehodlal. Bylo mu jasné, že se modrooký brunet z oběda stačí zmizet dřív, než vůbec zvládne zaregistrovat, kde seděl. Proto svůj plán musel změnit.

Louis se mu celý den vyhýbal, o přestávkách mizel pryč a žádnou hodinu dějepisu neměli, tudíž přišel o mnoho příležitostí, kdy by s ním mohl mluvit. Rozhodl se tedy, že s nižším chlapcem prohodí pár slov právě na obědě, kde si k němu hodlal přisednout.

Toho dne byla jídelna narvaná k prasknutí. Ve středu totiž téměř všichni končili zhruba ve stejný čas, a tak volných židlí u stolů stále ubývalo. Harry měl spolu s trojicí svých kamarádů to štěstí, že našli volný stůl pro čtyři, kam se akorát vešli. Když se však jejich směrem podíval kdokoliv, kdo nikdo nemohl najít volné místo, moc milý pohled to pro něj nebyl.

Niall jedl tak rychle, až málem nestíhal polykat, Liam naopak jedl pomaličku po drobných soustech, jelikož ve volné ruce držel knihu, Zayn nad poloprázdným talířem dokončoval to, co načal už ve škole - spal - no a Harry, ten svému jídlu nevěnoval sebemenší pozornost. Nejvyšší z nich se totiž rozhlížel po celé velké místnosti a snažil se najít toho, koho hledal, blonďák vedle něj byl ale rychlejší.

,,Lou! Tady! Pojď k nám!"

Kudrnáč se otočil směrem, kterým chlapec s plnou pusou koukal, a konečně tak zahlédl modrookého bruneta.

,,Ale... tady přeci není volné mí-..." chtěl Louis podotknout, jakmile k nim došel, Ir jej však s milým úsměvem přerušil.

,,To je v pohodě, já se uskromním," mrkl na něj Niall a svůj talíř přesunul vedle toho, v němž se právě hnědoočko nípal vidličkou, ,,promiň, Li, je tu prostě málo místa."

Liam vypadal, jako by málem ani nezaznamenal to, že se mu drobný blonďáček posadil na klín. Nechal ho, aby se uvelebil, načež kolem něj pomalu dal svou paži tak, aby mohl dál čučet do knížky.

Harry si však nebyl jistý tím, jestli ji opravdu stále četl. Pohled hnědých očí se možná přemisťoval po tištěném textu, nejvyššímu z pětice však přišlo, jako by byl Liamův aktuální výraz jiný než ten, který měl při čtení předtím. Ale tak... třeba tam zrovna narazil na napínavou část... v učebnici... na chemii...

,,To jsi nemusel, Ni... já bych si někde místo našel," ozval se tiše Louis.

,,To je v pohodě. Liamovi to nevadí, že ne?" otočil se blonďák na svého spolužáka, jemuž seděl na klíně... což taky přilákalo dost dalších nemilých pohledů.

,,Ne, nevadí," zamumlal brunet, jenž stále hleděl do učebnice.

Harry by spíš řekl, že pravdou byl spíš přesný opak, ale nechtěl kazit atmosféru.

,,Tak děkuji," posadil se modroočko s menším stydlivým úsměvem na místo, které předtím obýval blonďák.

,,Ty to jíst nebudeš, Harry?" ozval se právě zmíněný Ir.

Kudrnáč na chvíli zpanikařil, potom však pochopil. Jeho talíř byl stále plný.

,,Hm... moc mi to nechutná," odpověděl s pokrčením ramen.

,,Vždyť je to normální kuřecí..." nakrčil Niall obočí.

,,No... jo, já vím, ale uznej, že to není nic moc... je to přeci jen naše jídelna," uchechtl se zelenooký, ,,ale i tak, třeba takový pečený krocan by mi chutnal víc."

Potom, co tohle řekl, přeskočil pohledem k Louisovi. Pečený krocan byl totiž typickým pokrmem pro anglické Vánoce. A hlavně... musel chutnat prostě každému.

Nejvyšší z pětice tedy doufal, že drobného bruneta přiměje alespoň k tomu, aby uznal, že byl krocan dobrým svátečním pokrmem, jeho přátelé mu však zhatili plány.

,,Jak tě teď do háje napadl pečený krocan?" zeptal se blonďák zmateně.

,,Harry se zcela očividně snaží jakoukoliv nenápadnou spojitostí docílit toho, abychom se dostali k vánočním svátkům a on tak Louise mohl přemluvit v tom, že má vlastně Vánoce taky rád. Chce totiž vyhrát tu sázku," vysvětlil mu Liam svou rychlou mluvou a to už byla veškerá nenápadnost v tahu.

,,Liame, do prdele, už zase, kolikrát ti mám říkat, že máš držet zobák, když nejsem plně vzhůru?!" zavrčel Zayn, který unaveně zvedl hlavu snad poprvé od chvíle, co ji na stůl položil.

,,Jenže ty nikdy nejsi plně vzhůru," zamračil se hnědooký brunet.

Jejich černovlasý kamarád mu však nadále nevěnoval pozornost.

,,Je, hele... kde se tady vzal Louis?" zeptal se zmateně.

,,Jako bych to neříkal," zamručel Liam.

,,No, to je jedno, já už stejně asi půjdu," začal se nejnižší z nich zvedat.

,,Ale proč? Vždyť tady můžeš zůstat, no tak... on to Zee to určitě nemyslel špatně, že ne, Zayne?" zavraždil Harry svého kamaráda pohledem.

,,Ne, já půjdu. Nemám kuře rád a nic tomu podobného taky ne."

A tak nakonec zůstali u stolu znovu v původním složení. Nejvyšší z nich si musel povzdechnout. Plnění té sázky zřejmě ani zdaleka nebylo tak jednoduché, jak si původně myslel.

Ano, moc dobře vím, že z nich OPĚT tak trošku dělám dementy, a ano, OPĚT se v tom vyžívám.