Time {Number Five} ✔️

6

"Tak co udělala jsi všechno?" Zeptala se s úsměvem.
"Ano hezky mi nalítl" usmála jsem se.
"Jak to že nemáš štěnici" otočila se zpátky a dělala si rtěnku.
"No.. já to chtěla udělat po svém" podívala jsem se na zem.
"Víš Emily, nevzala jsem si tě proto aby jsi si dělala po svém, ale aby jsi dělala po mém! Tak jak tě učili" křičela po mně.
"Omlouvám se.." držela jsem si ruku tam kde jsem měla štěnici.
"Takhle mi tady nestůj. Jako nějaká blbka co jde žebrat peníze od rodičů. Narovnat se celá" udělala jsem jak řekla.
"A teď ti přidělaj štěnici znova víš kam jít" řekla a já se otočila a šla. Šla jsem za Herbem.
"Čau prcku něco bych potřebovala" usmála jsem se a poklepala ho na hlavě. Je to fajn týpek.
"Víš, kufřík se mi tak trošku rozbil a já potřebuju na misi další" řekla jsem.
"Jasný" chtěl zmáčknout knoflík aby zavolal jednatelce. Ruku jsem mu vzala.
"Máma to ví" lehce jsem mu ruku drtila.
"Jestli mi nedáš ten kufřík tak budeš mrtvej!" Křikla jsem po něm. Začal odemykat dveře od kufříku. Rychle jsem si jeden vzala.
"Díky teď jdu" poplácala jsem ho po zádech a teleportovala jsem se do akademie.
"Pětko!" Křičela jsem po akademii. Neozval se tak jsem šla k němu do pokoje. Neklepala jsem a vešla.
"Pětko? Ehm.." viděla jsem ho tam s figurínou.
"Čau Emily, kontaktovala jsi jednatelku?" Zeptal se. Já se taky zeptala.
"Co to sakra děláš?" Podívala jsem se na něj a pak na tu figurínu.
"Jo povídám si se svou.. Dolores. Byla tady semnou pořád. Dlouhých třicet let" podívala jsem se na něj. Chtělo se mi zvracet. Hodila jsem po něm kufr.
"Fajn já nám seženu kufr aby jsme se všichni dostali pryč a ty si tady děláš nevim co s figurínou!? Chce se mi blejt nad představou že se nad ní děláš" otráveně jsem se dokola koukala na tu figurínu.
"Sklapni krávo! I kdyby tak co?!" Jak to řekl bylo to jasný.
"Ty hovado nechutný kurva fuj! Odcházím nemáš za  nic mimochodem" odsekl jsem a dělala jsem že bliju. Protočil očima.
"Autista jeden" zabouchla jsem mu dveře. Pětka zamnou běžel a chytl mě za ruku.
"Pust me ať to nevidí ta tvoje panenka" škubla jsem rukou aby mě pustil. Furt mě držel.
"Tyvole ty jsi nemocnej, ta tvoje chytrost ti leze na palici co?" Druhou rukou jsem mu chtěla tu jeho dát pryč. I tu mi chytil.
"Nech mě prosí-" chytl mě za pas a přitáhl si mě. Srdce mi začalo bušit že jsme myslela že mi vystřelí. Už zas ti skurvení motýlci.
"Uvědom si co jsi provedla, jednatelka tě bude hledat. Je to jasný" pustil mě. Byla jsem zmatená. Ale Klaus to za mne všechno řekl.
"Kurva pětko ty jí nikdy tu pusu nedáš, čekám na to už od začátku" máchl rukama. Pětka udělal ten jeho nasranej obličej.
"Přesně" řekla jsem a odešla jsem za Allison.

Něco fakt krátkého :D chci vydávat třeba denně nebo obden, nějaký delší části🌚 snad se do toho dokopu🥲 nech tady tu hvězdičku🥰