Time {Number Five} ✔️

13

Nasedli jsme do auta a vyjeli na nákupy.
"To co máš na sobě je tak nějak napřed" usmála se.
"Fajn, tohle ti víc sluší než ta černá" říkala na outfit který si měla na sobě.
"Jo je hezký. Vezmu si ho" usmála jsem se. Byla to bílá obyčejná mikina, modré džíny a conversky.
"Tak a teď zajedeme do školy a potom na večeři" vzala věci a šly jsme k pokladně. Zaplatila a šly jsme k autu.
"Nebudeš to mít daleko od domova, když nebudu v práci tak tě do školy hodím" usmála se.
"Asi jsi zapomněla an teleportaci že ano?" Koukala jsem se po cestě na lidi.
"Nebudeme riskovat že tě někdo uvidí. Budeš se to muset odnaučit" zatočila a já viděla školu. Byla velká.
"Fajn nech to na mně" zaklepala na dveře od ředitelny. Ředitel mě zapsal.
"Od zítra bude nastupovat do školy jako ostatní žáci" podíval se mi do oči. Kývla jsem na souhlas. Vstala jsem společně s Marry, rozloučila se a šly jsme do auta.
"Já to tam nezvládnu!" Křikla jsem po jí.
"Neváhej, bude to na pár dní, možná měsíců než se ostatní najdou. Můžu to řešit s policii ale nevím co jim řeknu" zapla si pásy. Zklamaně jsem vydechla. Jeli jsme do restaurace kam přišel i Tom. Najedli jsme se a jeli domu.
"Jdu spát musím se vyspat na školu" řekla jsem a šla do už připraveného pokoje. Lehla jsem si a přikryla se. Nemohla jsem usnout. Bylo už kolem pul šestý ráno  a já pořád ležela a koukala do stropu. Slzy mi tekly pomalu, cítila jsem jak chladly. Zvedla jsem se z postele s šla se napít do kuchyně. Vyndala jsem džus s nalila si do skleničky. Přišla tam Marry.
"Děje se něco?" Sáhla mi na rameno. Otočila jsem se na ní a opřela se o linku kuchyně.
"Ano.. chybí mi pětka a ostatní. Strašně moc. Chci udělat všechno jen pro to abych je našla" dopila jsem džus a skleničku dala do dřezu.
"Nevím jak ti pomoct.. ale vím že oni najdou tebe" usmála se a vrátila se do pokoje. Šla jsem si lehnout a na ty dvě hoďky aspoň zabrat.
Vzbudil mě Tom.
"Máš tam snídani jdeš do školy"otevřel mi okno pokoje a usmál se. Zvedla jsem se, oblíkla a šla na snídani.
"Dobré ráno" podala mi toust a kafe.
"Dík" podívala jsem se na jídlo a začala jíst. Šla jsem si vyčistit zuby, vzala si nějakej batoh od Marry a vyšla. Cestou jsem si prohlížela okolí, hezká příroda, lidi, zvířata a děti.
Stála jsem před školou. Všude stovky teenagerů. Nadechla jsme se a šla. Nikdy jsem do školy nechodila učili mě v rusku. Šla jsem do třídy do který mi řekl ředitel že mám jít. Bez něho se cítím prázdná, cítila jsem se tam jako loutka. Jsko černá ovce v davu. Všechno se zdálo těžký, Ani chození už nebylo to nejlehčí. Přestávala jsem mít sílu. Sedla jsem si někam do zadu. Zazvonil zvonek a učitelka přišla do třídy.
"Dobré ráno žáci, máme tu novou dočasnou žačku. Postav se a řekni nám něco o tobě" usmála se. Postavila jsem se a mlčela. Začala jsem se trochu klepat.
"Asi je nervózní. Jmenuje se Emily" sedla jsem si zpátky do lavice. O hodině jsem nepostřehla ano jedno slovo co by řekla učitelka. Před očima jsem měla jen jeho a pískání v uších. Po konce hodiny mě jaksi probudila nějaká holka. Usměvavá slečinka s zářivým oblečením. Halenka s flitry, růžové džíny, rovnátka a culíky se sponkami. Podívala jsem se na ní a ona na mne zírala s úsměvem. Sebrala jsem učebnice a stoupla si proti ní.
"Pokud na mne promluvíš tak tě zabiju" odsekla jsem. Ona se pořád usmívala.
"Na co tolik negativity? Užij si den" odešla.
"Co to do hajzlu bylo" řekla jsem si pro sebe.
"Emily?" Slyšela jsem ze dveří. Podívala jsem se na dveře a stála tam učitelka.
"Vypadáš že tě něco trápí, pokud by jsi se chtěla vypovídat, školní psychiatr je tu pro tebe" usmála se s ukázala na mapu školy. Ta škola je tak velká že potřebuje i mapu. Jen jsem se otočila a šla k jídelně. Vzala jsem si tác, tam si dala jablko a džus. Sedla jsem si k nějakému stolu kde nikdo neseděl. Koukala jsme na ostatní. Všichni tam seděli pohromadě, smáli se a byli rádi za každého. Nachvili jsem zavřela oči. Ztratila jsem vědomí.