Time {Number Five} ✔️

15

"Neházej to na něj" odsekla jsem.
"Fajn, neni to jeho chyba. Ale musíme je najít, zatim budeme spolu" usmál se na mně.

Datum: 29.srpen 1990
Čas: 14:35
"Diego? Půjdeme do kina?" Zeptala jsem se Diega, který koukal znuděně na nějaký pořad v televizi. Kývl hlavou a zvedl se.
"Naposledy jsme byli v kině když zabili mámu a Poga.." koukl se do země.
"Já vím, pojď zlepšíme si náladu" usmála jsem se a táhla ho ven za ruku. Šly jsme pěšky, nebyla to taková dálka.

Emily
"Emily?" Zaťukala mi na dveře.
"Nevadí že půjde i Tom? Určitě to bude super" usmála se.
"Víš co? Zůstanu doma, pročistím si hlavu běžte sami" úsměv jsem oplatila.
"Opravdu?" Opřela se o futra dveří. Kývla jsem. S úsměvem mi zavřela dveře a zamávala.
Sedla jsem si na postel a opřela se o stěnu. Slyšela jsem zavírání hlavních dveří což mě vyrušilo z poklidného a bolestivého přemýšlení o polibku s klukem kterého jsem znala jen náhodou, dokonce jen osm dní a vůbec ho v podstatě neznám. Zvedla jsem se a rozhodla se projít po městě. Jeli autem takže tam už asi budou.
"Hej kočko?!" Křikla po mě partička mladých kluků z mojí školy. Obrátila jsem od jich zrak a šla dál. Jeden mě vzal za ruku a zatáhl. O obrubník jsem zakopla a spadla na zem. Obklopili mě zvedla jsem se ze země a šla naštvaně za tím který mě zatáhl.
"Ty zasranej hajzle!" Křikla jsem po něm. Ukazovala jsem na něj a chtěl mi ruku chytnout. Levou rukou jsem chytla tu jeho a začala mu drtit zápěstí.
"Au!!" Křičel. Ostatní mě chtěli odtáhnout, ale jednoho z jich jsem vzala za hlavu a svojí hlavou jsem mu zlomila nos. Druhého jsem kopla do hrudníku.

Diego
Šel jsem s Vanyou cestou kde je často klid, nikdo se tu nikdy nezastavuje. Slyšeli jsme nějaký řvaní tak jsme to šli omrknout. Byla tam nějaká parta kluků která obklopovala holku.
"Chce ještě někdo?! Ne tak odpalte sráči zasraní!" Rychle jsem tam s Vanyou přiběhl. Jenom jsem viděl její tvář. Od utíkajících kluků vrhla zrak na nás. Než si to uvědomila už byla ve Vanyim obětí.
"Tak moc jsi mi chyběla!" S radostí vykřikla Vanya.
"Ahoj Emily" usmál jsem se a ona mě objala.
"Kde jsou ostatní?" S úsměvem se zeptala. Jen jsem jí naznačil že jsme sami.
"Myslela jsem že.." vyhrkly jí slzy.
"Proč pláčeš" podívala se na ní Vanya.
"Ovšem že jsem za vás dva moc ráda.. ale myslela jsem že jste i s ostatníma a pětkou" řekla.
S Vanyou jsme se na sebe podívali.
"Je nám líto Emily.. jsme sami" řekl jsem. Nadechla se.
"Pojď s námi všechno si řekneme" usmála se Vanya a Emily nás následovala. Sedli jsme si u nás na gauč a Emily začala.
"Jsem tady den. Našla mě jedna mladá pani která se o mne s přítelem stará. Jsem už i ve škole, ale tam je to fakt na hovno. Omdlela jsem z ničeho nic ve škole tak jsem šla domů a teď jsem potkala vás" řekla hrozně rychle.
"A vy jste tu jak dlouho?" Optala se.
"Já tři roky, a Vanya přesně dva" řekl jsem.
"Aha.. muselo to být hrozný" koukla se do země. Nikdo nic neřekl.
"Myslíte že tu můžou být i ostatní?" Hodila na nás zrak.
"Nikdo neví. Můžeme dát na policii že jsou pohřešovaní a oni je najdou" kývla rameny Vanya.
"Fajn nápad, mám známého který to vyřeší i bez policie. Je z televize a je tam tak nějak vrchní. S policii tady nemám dobrý zážitky" řekl jsem a vstal jsem.
"Tak jdeme" vstala i Emily a Vanya.
Dorazili jsme na místo.
"Fajn, počkejte tady" ukázal jsem na dvě židle které byli u recepce. Promluvil jsem s týpek na recepci který mě pustil dál.

Emily
Modlila jsem se ať to vyjde. Potřebuju hrozně vidět ostatní hlavně pětku. Seděli jsme tam s Vanyou asi dalších patnáct minut. Diego s nějakým chlápkem vyšel z výtahu.
"Vy jste Diegovi sestry?" Chtěla jsem říct že nejsem ale Diego na mne hodil výraz že ať to hraju.
"Ano! Hrozně moc potřebuji svoje ztracené sourozence! Pomozte mi!" Začala jsem se mu plazit pod nohama.
"Fajn!" Křikl.
"Dáme to do novin a pokud je někdo zná nebo je někdo najde, tak se ozvou" usmál se.
"Děkuji" zvedla jsem se a šla za Vanyou. Upravil si sako a podal Diegovi ruku.
"Díky moc chlape. Kdyby něco víš co dělat" mrkl na něj a my odešli.
"Trochu jsi to přehnala s těma emocema ale dobrý" zasmál se Diego.
"Co když.. co když tu někdo třeba chybí. Já se sem dostala včera a chápeme se někdo tu nemusí ještě být" podívala jsem se na zem a vzpomněla si na pětku.
"Tak tu budem trčet tak i tak.." odsekl.
"Musím za Marry říct jí všechno" řekla jsem když jsme byli u jejich bytu.
"Proč?" Otočila se Vanya.
"Ví úplně všechno, a taky kdyby to někomu řekla tak.. ví že bych jí zabila" pousmála jsem se.
"Fajn, jdeme s tebou" řekla Vanya a podívala se na Diega. Kývl a vydali jsme se.
"Neni to od tuď dálka" podívala jsem se do země.
Zaťukala jsem na dveře. Tom otevřel.
"Ahoj tome.. našla jsem svoje dva kamarády. Můžou dál?" Zeptala jsem se. On nás s úsměvem pustil.
"Chápou to, Tom věří v nadpřirozeno a tak" řekla jsem a posadila se na gauč.
"Nejsme nadpřirození. Jsme hrdinové" odsekl Diego.
"Diego už ti není třináct! Ani mě není a jsem o hodně mladší než ty. To že zabíjíme lidi neznamená že jsme hrdinové. I když ty lidi byli špatní" odsekla jsem. Marry tam přišla s kafem pro každého.
"Marry.. budu muset najít ostatní. Takže u vás už nebudu" napila jsem se kávy.
"Ehm.. no dobře" úsměv se jí obrátil.
"Jsem ráda že jsi to pochopila.. ale víš jsou pro mě moc důležití" usmála jsem se.
"Jasně.. no fajn, kdyby jste nějak někdy potřebovali pomoct tak určitě se stavte. A kdyby jste někam odjeli rozluč se prosím" úsměv oplatila.
"Zapla by jsi prosím televizi?" Zeptal se Diego.
"Jasně.." vzala ovladač a zapla televizi.
"Hledaní lidé, Allison Hargreevsová, Luther Hargreevs, Klaus Hargreevs a.. a pětka Hargreevs?" Řekl novinář.
"Pokud znáte, či jste někdo z řečených osob, okamžitě nás kontaktujte, děkujeme. A teď k počasí"
Klepala jsem se a bylo mi špatně.
"Co se děje Emily?" Sáhla mi na rameno Vanya. Podívala jsem se na ní.

Vanya
Protočili se jí oči a omdlela.
"Pane bože Emily co se děje?!" Opatrně jsme jí položili. Diego se jí snažil probudit.
"Kurva přestala dýchat!" Křikl. Marry byla vyděšená a Tom jí držel.
"Musím udělat resuscitaci!" Začal jí stlačovat hrudník a poté dýchání z úst do úst.
"Volejte záchranku!" Křikla jsem po Marry.

Čauky, moc se omlouvám že jsem nějak nevydávala, tak jsem udělala delší❤️možná se vám poslední dvě věty nebudou ukazovat, na tabletu se mi neukazují a na telefonu ano tak nevím :/❤️