číslo 5. Jsi to ty?

!Na Mou Rodinu Si Netroufnete!

Došla jsem před dveře a uslyšela rachot. Teleportovala jsem se odkud to vychází. Vycházelo to z předsíně, schovala jsem se, a sledovala co se tam děje. Byla tam jakási dáma v divném nepochopitelném oblečením. Její muži, nebo jak se to říká. Omráčili všechny sourozence, přivázala je ke sloupu a jediného Pětku přivázala na židli. Po chvíli se Pětka probral a začal se sebou škubat a křičet, přes hadr v puse. Všimla si ho ta dáma, popadla kleště, nazhavila je a přiložil je na jeho krk. Pětka zařval přes ten hadr v puse a setkali mu slzy.,, né! '' řekla jsem si v hlavě. A doběhla pryč.
Z POHLEDU PĚTKY
Přiložila mi ke krku nažhavené kleště. Zařval jsem bolestí, a začala mi štěkat slza. Vyndala mi ten hadr z pusy.
,, Tak Pětko buď se vrátíš zpět na komisi, nebo umřeš'' řekla jednatelka a odešla ke krbu kousek ode mě.
,, Radši umřu než aby jsem se tam vrátil '' řekl jsem. Jednatelka se jen usmála a řekla si sama pro sebe,, To se uvidí ''.
Dořekla to a přiložila mi nažhavené kleště, opět ke krku. Já jsem zase zařval bolestí,, Tak jak tak svůj názor nezměním''odsekl jsem. Ona se na mě děsivé usmála a zase mi přiložila kleště ke krku. Bolelo to, ale já jsem názor změnit nechtěl jednak by jsem zase musel zabíjet nevinné lidi, ale musel by jsem ju sledovat celý den,a to nemam za potřebí, protože ten její kcicht je odpornej.
,, Tak co furt trváš na svém? '' zeptala se mě slizce.
,,Jo to si uhádla''svoji odpověď jsem vyflustl.
,, Ale víš co tě čeká ne?' 'řekla a zase se na mně usmála.
,, No to vím, ale furt lepší než se dívat na ten tvůj kcicht''odpověděl jsem jí a falešně se na ni usmál.
Ona se ještě víc naštvala a tentokrát mi nažhavené kleště obtiskla na obličej. Na to jsem zase zařval. Ona se otočila a začala pomalu couvat. Něco dunělo,něco neznámé, které chodilo v pokoji nad náma. Potom hluk utichl. Chvíli se nic nedělo, ale pak zaznělo dupání kolem nás. Snažil jsem se za tím zvukem otočit, ale nešlo to. Jednatelka couvala, až narazila na krb. Rozběhla se za mnou, chytla mně pod krkem,, Že to máš na svědomí ty? A nelži! '' zařvala.
Pak něco dopadlo na zem, byla to Malia která byla zase měla černá křídla a místo duhovek jen černo. Zase byla posedlá.
,, To já mám na svědomí '' řekla.
,, Co to. Co to je '' couvala Jednatelka do zadu až opackla o kufřík.
,,Ja jsem Malia Hargreeves těší mne''řekla a šla pomalým krokem za ní.
Jednatelka jenom poručila, že mají na ní střílet. Malia se však přemístila za jednoho a podrezala mu žílu na krku nožem na stole. Potom se přemístila k Diegovi a vzala mu dva nože. Ty dva nože rozhodla do stran a zabila tím dva chlapi. Furt šla za Jednatelkou až na ní zase začali střílet další chlapi. Ona je však odhodil průvanem, který udělala gestem ruky. Než se však otočila stál za ní jeden chlap s pistolí, a mířil ji na hlavu. Malia se však otočila, a vypadalo to, že mu vysává duši z těla. On jenom odpadl a Malia šla pro posledního. Tomu poručila aby se zastřelil, a on to taky udělal. Pak se otočila na Jednatelkou, a šla za ní Jednatelka se však snažila nastavit čas na kufříku aby mohla zmizet. Malia si kni čupla a ona zmizela. Byla fuč. Malia se zvedla zatáhl křídla, a oči už měla normální. Došla ke mě a rozvazala mně. Potom jsme rozvázali ostatní. Všichni včetně mě se podívali na Maliu. Malia jen kývla že uklidí ty těla. Utvořila portál, do kterého vyhodila všechny mrtvé těla. Až práci dodělala, tak odešla. Po chvíli jsem se vydal za ní, ale v pokoji jsem ji nenašel. Tak jsem ji začal hledat všude, ale nikde jsem ji nenašel. Až mne napadla jedno místo, ptala se jestli tu je ještě ta tělocvična. Teleportovala jsem se tam a Malia akorát tančila. Tančila nádherně, a vypadalo to, že ji to i baví. Jo jo, vím že by jinak netancovala, kdyby  ji to nebavilo. Pak si mě všimla a hodila po mě táta i pohled se slovy,,Co tu děláš ''.
,, Koukám se na tebe '' odpověděl jsem.
,, Nemáš to už jako koníček? '' řekla a rozesmála se.
,, Možná i jo '' řekl jsem a pak mi došlo co  vlastně vylezlo z mojí nevymáchané huby.
Ona jenom šla ke mě a po chvíli mně políbila. Byl jsem v šoku, ale po chvíli jsem začal spolupracovat
Rozrazili se dveře.....