Let's play a game! [KurooKen] ✔️

37.

Ahoj!!

Jelikož jsem si stále nebyl jistý tím, co bych nakreslil, chvíli jsem pozoroval ostatní a poté se můj zrak upnul na Leva a jeho ruku, jak ladně jezdí tužkou po papíře. Ten očividně neměl problém s vymýšlením. Ano, říkal, že ví, co nakreslí, ale uběhlo tak patnáct minut a mě to přišlo, jako by to bylo hotové. Navíc opravdu jsem z toho mohl poznat Yakuovo tvář. Přemýšlel jsem, zda ho mohu vyrušit nebo ne. Ale na druhou stranu, když už tady je, chtěl jsem se jej zeptat na pár věcí. 

,,Páni, kde jsi se naučil takhle kreslit? Úplně ho v tom vidím."

,,Věř mi, neumím nakreslit ani rovnou čáru, ale Yakua mám v paměti vyrytého do detailů a jelikož je to Yaku, nemohl bych si dovolit ho zanedbat i jen na tom hloupém papíře." 

Wow, ani Lev mě nepřestával překvapovat. Musel být do něj fakt blázen ,,Leve, je příznakem lásky i to, že ti chybí jeho hlas nebo úsměv nebo to jak se na tebe dívá?" 

,,Ano, jen by mě zajímalo, proč to nazýváš příznakem. Zní to, jako bys bral lásku jako nějakou nemoc."

Vážně to znamená tohle...tak to jsem v tom vážně až po uši. Co budu dělat? ,,Díky." řekl jsem jen a doufal, že se nebude vyptávat. 

,,Proč tě to zajímá? Už se snad podařilo Kuroovi obměkčit tvé srdce?" 

,,Cože? Ne tady nejde o mě...pamatuješ na Hinatu? Včera se mě na to ptal a já nevěděl, jak mu mám odpovědět, jelikož se v těcho věcech nevyznám." svedl jsem to na něj a snažil se zamaskovat svou nervozitu a stoupající červeň.

,,Hinata se zamiloval, u něj bych počítal, že bude milovat jen volejbalový míč." řekl se smíchem. 

,,A co vlastně ty a Yaku? Všiml jsem si, že jste si dnes u skříněk povídali a snad i bez křiku." raději jsem změnil téma. 

,,Jo po hodně dlouhý době jsme si zase povídali normálně. Kuroo mu prý promluvil do duše a on si uvědomil, že se nechoval zrovna nejlíp, tak se přišel omluvit. Ovšem jestli mu začnu lézt na nervy, začne mě zase ignorovat...stejně milý jako na začátku." pověděl a zasněně se zahleděl na obrázek, který byl opravdu dokonalý. 

,,To jsem rád, No budu ti držet palce." 

,,Vím, že o sobě a svých citech nerad mluvíš, ale u mě se toho bát nemusíš. Jak to jde s Kurooem?" 

,,No my jsme snad ani žádné problémy neměli. Byl u nás celý víkend. Hráli jsme hry, poté jsme se šli projít, udělali jsme pár fotek a tak různě, prostě fajn obyčejný víkend." nakonec jsem řekl, neboť bych také mohl zajít k věcem, kdy mě třeba Kuroo začal líbat na krku, kdy jsme usínali jeden vedle druhého a kdy nás nachytala má matka, jak jsme jeden druhého hladově líbali. 

,,No podle toho, jak se usmíváš a také co kreslíš, to asi nebyl jen obyčejný víkend." 

Aniž bych si toho všiml, celou tu dobu, co jsem jet tak jezdil tužkou po papíře, jsem kreslil Kurooa. Tak trochu zvláštní obrázek Kurooa. ,,To musím zničit, než to někdo uvidí." řekl jsem. 

,,Opovaž se!" řekl výhružně Lev a zadržel mou ruku. 

Pokračování příště...

Kreslila jsem to bůhví před nějakou dobou (v obrázku by mělo být datum), tak žádné hejty...teď už kreslím o něco líp :D 

Tak jo, zase zítra...s láskou Vaše Tsukki😘♥️♥️