Let's play a game! [KurooKen] ✔️

51.

Ahoj!!

,,Jak si přeješ." řekl jsem. Vzal jsem hůlkama první hotový kousek a začal jej foukat. Poté jsem hůlkami zamířil ke Kenmovo ústům. I když nechtěl, přesto pusu otevřel a sousto snědl. Byl tak rozkošný. Vím, že mu to říkám pořáad, ale opardvu pokaždé, co se na něj podívám, je tohle má první myšlenka. Miloval jsem ho, tak hrozně moc jsem ho miloval. Přestal jsem přemýšlet, abych nepřipálil maso a další hotové, dal do Kenmovo misky, kam jsem mu předtím nabral rýži a nějakou zeleninu. 

Byl tak strašně hodný. Nevím, proč jsem o něm dřív smýšlel, že je otravný a nesnesitelný. Od té doby, co jsem s ním začal chodit, jsem se proklínal za mé dřívější myšlení. On byl totiž vše...jen ne otravný ani nesnesitelný. Přestal jsem myslet a věnoval se jídlu. Koutkem oka jsem ho sledoval. Do toho grilování byl tak zapálený a na tváři měl šťastný úsměv. Též jsem se musel usmívat, když jsem ho viděl tak šťastného. Sám jsem byl šťastný jako blecha. Doufal jsem, že tohle nikdy neskončí. Chtěl jsem pro něj vymyslet nějaký speciální dárek, abych mu tím vyjádřil všechny své pocity a to jako moc pro mě znamená. Ale jak bych to mohl všechno vyjádřit jinak než slovy? Poté mě něco napadlo. Mohl bych si zahrát Romea a Julii...tedy bez toho šíleného konce, mohl bych mu svou lásku vyznat verši. 

,,Nad čím zase přemýšlíš, že skoro vůbec nejíš?" optal jsem se jej a hleděl na jeho stále zamyšlenou tvář. 

,,Přemýšlím nad jedním úkolem, na který jsem si právě vzpomněl, ale času dost." zalhal jsem a přidal k tomu nevinný úsměv. 

,,Řekli jsme si, že tenhle víkend nebudeme myslet na školu a podobné věci, tak nech úkoly stranou." řekl jsem a dál se věnoval své nejoblíbenější pochoutce. Když jsem sám ochutnal sousto, ocitl jsem se v ráji. Bylo to tak výborné. V tomhle jsem opravdu třída, chválil jsem se ve své mysli. A i když bych se neměl chválit sám, musela to být pravda, když Kenma snědl všechno, což se u něj vážně nevidí. Též jsem dojedl svou porci a rukou mávl na číšníka, abych mohl zaplatit účet. Poté jsem se vydali do svého pokoje.

Došli jsme do pokoje a pak mi to došlo...nebudeme muset být v horkých pramenech nazí? Pohlédl jsem na Kurooa, který se začal svlékat. I když jsem ho takhle viděl už mnohokrát stále jsem se neubránil červeni, již se hrnula do mých tváří. ,,Musím být úplně nahý?" optal jsem se jej a raději odvrátil pohled, abych nemyslel na blbosti. 

,,No většinou to tak bývá, ale když si vezmeš šortky, nemělo by to vadit. neboj, najdu místo, kde budeme my dva, takže se nemusíš stydět, ale klidně si je vem." odpověděl jsem mu a omotal si ručník kolem pasu a hodil přes sebe volné triko, abych nešel tak nalehko. 

Na tohle jsem neměl slov. Začal jsem se vysvlékat, ale triko jsem si nechal. Rozhodně nejsem natolik odvážný, abych šel cestou k pramenům jen s ručníkem okolo pasu. I Kuroo měl triko.

,,Můžeme jít?" optal jsem se jej. 

,,Ano." řekl jsem se stále červenými tvářemi. 

Chytil jsem ho za ruku a společně jsme šli k pramenů, které se ukrývaly za penzionem. Bylo to tu vážně dobře vymyšlené. Z jedné strany normální příroda a z druhé ta okouzlující část, ve které si přijdete jako v jiném světě. Vypadalo to tady kouzelně a s tím mírným osvětlením i trochu tajemně, ale to na tom bylo vzrušující. Navíc tu nikdo nebyl, osud nám hrál do karet, usmál jsem se pro sebe. 
,,Není to tu nádherné?" řekl jsem zasněně a blíž k vodě, ze které se lynula teplá pára. Sundal jsem si triko a ručník a nechal je dopadnout vedle mě na zem, poté jsem vlezl do vody. Kenma mě napodobil a vlezl si za mnou. 

Pokračování příště...